Dej mi jablko! Běž, mlynářův vztek,
ten ti jablko setřese.
(vestfálské pořekadlo)

Prokopův mlýn

Prokopův mlýn
40
Červené Poříčí
340 12
Klatovy
Červené Poříčí
49° 30' 3.6'', 13° 17' 45.3''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Mlýn v obci Červené Poříčí se zajímavou krytou dřevěnou lávkou spojující budovu mlýna s budovou obytnou. Mlýn i další budovy jsou v pěkném udržovaném stavu.
Úhlava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1635 I. zmínka

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Martin (40 let), žena Kateřina (35), synové Šimon (17) a Jan (3), všichni plzeňští poddaní, dcery Eva (12) a Dorota (2), obě svobodnice, všichni katolíci

1837 Josef Lauer

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1855 koupili František a Kateřina Petrovi

1930 M.Prokopová

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Prokop
  • Švec
  • Lauer
  • Petr

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Martin

1837 Josef Lauer

1855-1874 František Petr

V roce 1930 byla majitelkou mlýna M. Prokopová, při mlýně pracovala elektrárna.

1939 - Vojtěch Švec (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • náhrobky, pamětní desky
            Žádná položka není vyplněna
            1874: 4 složení
            1910: 2 franc. kameny (10 HP, v provozu však mohl být pouze jeden), 1 šrotový pískovcový kámen (6 HP), 1 kombinovaná stolice (5 HP)
            Zaniklý
            • pila
            Dochovaný
            • výroba elektrické energie
            20.4.1914 výměrem c.k. okresního hejtmanství v Přešticích povolena výroba elektrické energie
            1930 mlýn a elektrárna
            • jez
            • náhon
            • odtokový kanál
            Vodu vzdouvá nehybný jez, který pozůstává z dřevěné rámové konstrukce zakotvené do pilot, zaražených v pěti řadách. Řada v koruně a na podjezí tvoří současně štětovou stěnu, která zabraňuje vymílání jezového tělesa ze strany nad jezem nebo v podjezí. Jednotlivá rámová pole jsou vyplněna mohutnou kamennou dlažbou, silnou asi 40 cm, zalitou do cementové malty a povrch jezu je urovnán. Jezovou korunu tvoří betonový práh, takže dřevěný rám překrývá betonová vrstva. dle protokolu z roku 1881 je jezová koruna dlouhá 26,7 m a šířka jezového tělesa od koruny jezu až k dolnímu pražci činí 13 m.
            dnes délka jezu 11,5 m. Po obou stranách jezu jsou vybudovány bočné zdi 60 cm široké na cementovou maltu a při začátku a ukončení jezu jsou pak zděná jezová křídla.
            Od jezu odbočuje mlýnský náhon č.kat. 868. Ve vzdálenosti asi 80 m od jezu přitéká do náhonu voda z druhého ramene náhonu č.kat. 867, který odbočuje od řeky Úhlavy rovněž na levém břehu ve vzdálenosti asi 130 m nad jezem. délka tohoto náhonu měří asi 580 m. Šířka náhonu v hrdle měří 7,25 m a dále je šířka měnlivá, až těsně před vantrokami měří 4,60 m. Tok náhonu je křivolaký, jeho celkový spád měří prům. 0,45%.
            Byla zde 2 stavítka pracovní (na každém náhonu jedno) a protože měl mlýn celkem 4 kola byla tato postavena 2 a 2 za sebou, vedle sebe.
            Po instalaci turbíny 2 stavidla - stavidlo závodní o šířce 2,8 a výšce 3,6 m, jalový odpad vedle stavidla závodního, 10 m dlouhý a zaúsťuje do spodní vody pod turbínou. Vantroky před turbínou z betonu, šířka 4,6 m. V nich dřevěné hrubé česle na zachycení plovoucích předmětů hrubých a dále pak česle jemné ocelové před vtokem vody do turbínové kašny před pracovním stavítkem.
            Majitel mlýna udržuje vantroky a přívod vody k turbíně a čístí náhon č.kat. 868. Udržování břehů náhon č. kat. 867 a 868 přísluší velkostatku v Červeném Poříčí.
            Majitelé okolních pozemků povinni strpět vyhazování a složení náplavu při čištení náhonu.
            8.8.1881 osazen cejch 10,2 m od líce levé boční strany jezu na kolmici dlouhé 4,5 m, jako fundament zazděn použitý mlecí kámen.
            Popis
            Popis
            Typturbína Francisova
            StavNezjištěn
            VýrobceExpress
            Popis20.2.1912 c.k. okresní hejtmanství v Přešticích povolilo výměnu 4 vodních kol za Francisovu turbínu systému Express, max. hltnost 2.130 l/s při plném otevření, rychlost oběžného kola 4,54 m/s, vtoková plocha 0,499 m2, garantovaný výkon 77%, užitečný spád 2,05 m, max. výkon 44,8 HP
            kolaudována 20.9.1912
            1930: 1 turbína Francis, hltnost 2,12 m3/s, spád 1,3 m, výkon 45 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Popis1874: 4 kola
            1. horní kolo, 1. v 1. žlabu: prům. 3,8 m, šířka lopatek 0,92 m, počet lopatek 30, hloubka lopatek 0,24 m, 16 ot./min.
            2. podhorní kolo, 1. v 2. žlabu: prům. 3,9 m, šířka lopatek 0,93 m, počet lopatek 30, hloubka lopatek 0,24 m, 16 ot./min.
            3. kolo, 2. v 1. žlabu: prům. 4,6 m,, šířka lopatek 0,93 m, počet lopatek 36, hloubka lopatek 0,23 m, 12 a 1/2 ot./min.
            4. kolo, 2. v 2. žlabu: prům. 4,6 m, šířka lopatek 0,855 m, počet lopatek 36, hloubka lopatek 0,23 m, 14 ot./min.
            celková hltnost 2.340 l/s, spád 2,05 m, účinnost 33%, celk. výkon 22 HP
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Popisna stejnosměrný proud o síťovém napětí 240 V, výkon 30 kWh
            kolaudována 13.7.1914
            Typdynamo
            StavNezjištěn
            Popisna stejnosměrný proud o síťovém napětí 240 V, výkon 30 kWh
            kolaudována 13.7.1914
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11, str.39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 11, str.39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
            Rok vydání2005
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 245-250

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Vytvořeno

            24.9.2014 16:50 uživatelem jazz111

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 28.3.2017 17:02
            Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 17:39
            doxa (Jan Škoda) 1.12.2025 17:07
            Franklyn (Lukáš Racocha) 28.3.2017 13:28