Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 majitelé Ferdinand Brožovský a Jakub Leitel
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Na hřbitově je dodnes rodinná hrobka s nápisem Jan Vavřík - mlynář
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vavřík
- Brožovský
- Leitel
- Kohout
Historie mlýna také obsahuje:
1720 Jan Kohout
1930 Ferdinand Brožovský a Jakub Leitel
Antonín Vavřík /nar.1850/, manželka Marie Brožovská /nar.?/, jedno z dětí Jan Vavřík /nar.1888 syn mlynáře/ se oženil s Helenou Zdvořákovou/ dcerou pouhého chalupníka/
sňatku bylo bráněno a byl rodiči povolen až v době narození druhého potomka.V té době však Jan Vavřík ve 30-ti letech umírá na tuberkulózu.
Starší z dětí Marie Vavříková /nar.1916/ na mlýně do doby úmrtí otce žila.
Paní Marie Vavříková provdaná Vlachová se dožila v dobrém zdraví 92 let.
Zapsala vnučka z jejího vyprávění. (JV)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
