Historie
Obecná historie:
Poloha mlýna je velmi nejistá, I. a II. vojenské mapování a Císařský povinný otisk ukazují něco jiného. GPS poloha upravena podle Císařského otisku. (RŠ)
Podle místního ohledání se mlýn č.p. 3 nacházel pravděpodobně blízko křižovatky cesty vedoucí od severu k jihu Skalkou a hlavní cesty mezi Solovickým dvorem a Českou Metují, která vznikla později, severně nad hospodou č.p. 1 nad 1. mostem přes potok Vlásenka vlevo od cesty (jsou vidět zbytky náhonu). To uvádějí místní obyvatelé-pamětníci. (eva48)
Nelze však zcela vyloučit, že byl i u soutoku Skaleckého potoka a potoka Vlásenky uprostřed Skalky, kde je vidět kamenné vyústění Skaleckého potoka, rybníček a splav, stavidlo. Tomu by také nasvědčovalo jméno obyvatel přilehlého statku č.p. 42 Miller, uváděné v matrikách r. 1785. Podle textu informační tabule v blízkosti předpokládaného č.p. 3 byl však tento horní menší rybníček vystavěn pro hasičské účely. (eva48)
V č.p. 3 byl mlynářem koncem 18. stol Franz Dinter, od r. 1808 do r. 1818 Stephan Leder (mühler) a od r. 1823 Hieronymus Fibinger (mühler). (eva48)
Skalka byla osídlena německy mluvícím obyvatelstvem, které bylo vesměs po r. 1945 vysídleno do Německa a v obci zůstalo mnoho neobydlených domů, které podlehly zkáze a byly zbourány - tím se velmi změnil charakter obce a zhoršila orientace při dohledávání. (eva48)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
