Historie
Obecná historie:
Původně dřevěný mlýn, vyhořel v 50. l. 16. století, obnoven 1558 (mlynář Lexa). U mlýna stála pila a hamr. K r. 1704 uvedena dvě mlýnská kola, jedna jahelka a jedno kolo se stoupou. K r. 1773 uváděn mlýn se čtyřmi složeními. V r. 1919 založeno mlýnské družstvo, 1922 moderrnizace: Francisova turbína. Mlýn byl v provozu do r. 1964. Poté do 70. let 20. stol. využíván jako výrobna šrotu a sklad pro Plemenářský ústav v Kladrubech n.L.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Panský semínský mlýn byl zbudován na Opatovickém kanále krátce po dokončení tohoto vodního díla v roce 1521. (RR)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Původně byl dřevěný, v 50. letech 16. století však vyhořel. V roce 1558 byl vystavěn znovu a téhož roku 1558 byl pronajat mlynáři Lexovi za 52 kop míšeňských grošů.
U mlýna stávala pila i hamr. Zajímavou praktikou dřívějších dob bylo, že majitel panství nasadil do všech mlýnů na svém území prasata na výkrm. Prasata se krmila převážně moučným prachem z podlahy a půdy mlýnice. (RR)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Václav Koška (30 let), manželka Eva (18), oba katolíci
Soupis mlýnů z roku 1704 uvádí dvě [vodní] kola mlýnská, jednu jahelku a jedno kolo se stoupou. (RUr)
Roku 1773 byl semínský mlýn se čtyřmi složeními pronajat mlynáři Čermákovi za 4.500 zlatých a každý rok ještě 61 zlatý a čtvrt krejcaru úroku k tomu. (RR)
1883 - majitel J. Rejholec (RR)
Na počátku 20. století prodává jeho majitel František Korec mlýn se všemi pozemky za 92.000 zlatých c.k. dvornímu velkostatku v Kladrubech, který provedl v roce 1903 celkovou rekonstrukci. (RR)
První světová válka (1914–1918)
Nedlouho po vzniku Československa, v dubnu 1919, vzniká v Přelouči mlýnské družstvo s názvem "Rolnický družstevní mlýn" za účelem pronájmu semínského mlýna. Prvním předsedou se stal František Kučera, rolník ze Sopřeče. Později byli do družstva přijati také semínští rolníci, pánové Mazal a Zeman.
V roce 1922 provedlo družstvo další modernizaci mlýna. Namontována byla nová turbína od firmy Josef Porket, strojírny Růženina Huť ze Skuhrova nad Bělou.
Jednalo se o Francisovu turbínu číslo 1, průměr 85 cm, spád vodního toku je 3,88 metru, průtok 2,2 krychlových metrů za vteřinu. Užitečný výkon turbíny byl 0,78 HP a výkon 88,7 HP. (RR)
1930 Rolnické družstvo
1935 Mlýnské družstvo likvidováno, mlýn zakoupily Rolnické družstevní podniky v Přelouči
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Zmodernizovaný mlýn sloužil nepřetržitě, s určitými částečnými úpravami, až do roku 1964. Toho roku bylo v semínském mlýně ukončeno mletí obilí. Objekt byl Státním plemenářským ústavem v Kladrubech nad Labem využíván jako výrobna šrotu a sklad. V 70. letech minulého století mlynářská činnost definitivně ustala. (RR)
Zdroj: http://www.seminuprelouce.cz
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Čermák
- Korec
- Rejholec
- Lexa
- Koška
Historie mlýna také obsahuje:
1558 Lexa
1651 Václav Koška
1883 - J. Rejholec (RR)
1930 Rolnické družstvo
1935 Rolnické družstevní podniky v Přelouči
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Protokoly 1883: 856.
Datum na listině: 11.08.1883 Den přijetí: 11.08.1883
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích zasílá stížnosti držitelů mlýnů na Opatovickém kanále - Jana Rejholce ze Semína, Jana Macháčka z Výrova, Otokara Haněla z Bohdanče, č. p. 146, Marie Duškové, č. p. 147, Václava Prokeše ze Ždánic, Josefa Šípka z Živanic, Václava Novotného z Černé u Bohdanče - kvůli zastavenému přívodu vody do Opatovického kanálu, a sice za účelem podání žaloby, případně k vyjádření.
Protokoly 1884: 829.
Datum na listině: ? Den přijetí: 26.06.1884
Zastavení vody v Opatovickém kanále od 28. do 30. tohoto měsíce, o čemž [byly] vyrozuměny zainteresované strany, a sice držitelé mlýnů na Opatovickém kanále, cukrovar v Opatovicích, obecní úřad v Bohdanči a Jan Veselý z Bohdanče.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
