Kolový mlýn je matkou mlýna.
(švýcarské přísloví)

Dolní mlýn, mlýn Pod hájkem

Dolní mlýn, mlýn Pod hájkem
72
Hradišťská
Velehrad
687 06
Uherské Hradiště
Velehrad
49° 5' 50.3'', 17° 24' 46.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn postavený do tvaru písmene L stojí o samotě nedaleko Velehradu. Okolí mlýna zarůstá křovinami. Ke mlýnu vede ze silnice polní cesta asi 300 m dlouhá. Mlýn slouží k obytným účelům.
(DŽ):
Prokazatelným pozůstatkem mlýna je dochovaná zeď lednice a odpadní strouha – při zakreslení lednice a následně mlýnské budovy (N 49°5.83972', E 17°) do let. snímku (ať už 1953 nebo 2009) je patrný rozpor mezi půdorysem současné zástavby (jižně od mlýnské budovy) a Císařským otiskem … současné budovy jsou zřejmě novostavbami, které možná z části využily původních budov zakreslených na Císařském otisku.
Samota
Salaška
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Vystavěn v roce 1555 hradišťským měšťanem Václavem pod klášterem a je proto nazýván dolní (též Pavlovský či Spálovský). Byl v purkrechtním držení. Nacházel se na strategickém místě při dvoustupňové hrázi rybníka, která mimo jiné umožňovala bezpečné překonání údolí a byla proto zvolena jako místo pro vybírání mýta. V roce 1560 mlýn koupil od původního majitele bratr opata Jana Kučovského Matyáš, což se nelíbilo členům konventu. Po smrti opata Kučovského nový opat Lukáš převzal v roce 1562 mlýn zpět do držení kláštera.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Souvislá řada mlynářů, jimž dával klášter mlýn do purkrechtního držení, je známa od počátku 18. století. Tehdy měl mlýn dvě složení a jedno složení na proso a byl pronajímán za částku 104 zlatých. Posledním nájemcem byl mlynář Jan Drábek uváděný zde v roce 1780. Již o dva roky později byl však velmi zchátralý mlýn prodán 30. dubna 1782 za 2 500 zl. Janu Preisslerovi. Klášteru se jej totiž nevyplácelo provozovat s ohledem na vysoké režie.

Matrika sezdaných Tupesy: dne 12.7.1799 je zapsána svatba Františky, dcery mlynáře Makity z Tupes s Václavem Horčicou, mlynářem z Velehradu

1799 Václav Horčica

Z mlýna pocházel mlynářský rod Horčiců, 1847 zakoupili mlýn v Tasově

1930 neregistrován

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Drábek
  • Preissler
  • Horčica

Historie mlýna také obsahuje:

1799 Václav Horčica

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn - s historickými hodnotami
    02 2024
    • dochovány hospodářské části
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    přízemní
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          U příjezdové cesty jsou patrné stopy po náhonu.
          Okolí mlýna je zarostlé křovím, nelze zjistit, kudy tekla voda do mlýna
          (DŽ):
          POZOR! Náhon vedl k mlýnu od severozápadu (viz mapy v ikonografii a snímek s popisem tamtéž).
          Žádná položka není vyplněna
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          Žádná položka není vyplněna

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          16.10.2014 22:53 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 11.2.2024 14:58
          doxa (Jan Škoda) 30.4.2023 22:55
          Martin Velecký 3.7.2024 21:30
          Dušan 6.4.2016 21:02