Paškovský, Kovářův mlýn

1558 Valenta rychtář drží mlýniště pusté, z něhož nic neplatí

1652 vyhořel

1654 Berní rula: majitel Václav Linarc, jest zkaženej do konce, u mlýna 1/2 lánu pozemků

1654 Lorenc Karaus (Vavřinec Kařez)

1656 Vávra Pašek zvaný Kařez

Václav Hermundt postavil nový dřevěný mlýn

14.2.1674 Václav Hermundt prodal svému pastorku Janu Liškovi za 40 kop gr. míš.

2. manž. Jana Lišky Markéta roz. Kabátová

3.3.1729 za 90 kop koupil syn Martin Liška

4.3.1753 převzal Antonín Liška, zamýšlel předat nejmladšímu synovi Kašparu Liškovi, choroba jej však donutila dočasně předat mlýn prostřednímu synovi Vincencovi až do dospělosti Kašpara Lišky. Jelikož Vincenc si však nevedl dobře, vrchnost uznala, že by mlýn přivedl k úplné zkáze a 14.3.1794 jej musel předat ještě nedospělému Kašparovi.

U mlýna 21 jiter pozemků, z  toho 18 jiter rolí.

Zeman Josef; Horní Bříza; 1.pol.18.stol.(MC)
Zeman Martin; Horní Bříza; pol.18.stol.(MC)

14.8.1828 syn Martin Liška, cena 1.602 zl., manž. Anna roz. Fortnová, 1/2 spoluvlastnictví

vyvazení z roboty za 74 zl. 40 kr., zrušení povinností k faře za za  37 zl. 15 kr.

10.7.1858 Matěj Liška s manž. Marií za 4.000 zl.

z důvodu finanční tísně nucen prodat téměř všechnu zemědělskou půdu, podržel pouze mlýn s přilehlým dvořištěm a zahradou 

22.8.1868 Paškovský grunt rozdělen na 2 části - zemědělská část čp. 10 - Kryčův dvorec, zv. U Mlynaříků

22.4.1871 Paškovský mlýn koupil Petr Šnejdr, syn mlynáře z Ledce za 3.150 zl. rak.čís. 

18.9.1875 vdova Josefa Benešová roz. Tillová prodal mlýn Ferdinandu a Anně (roz. Königové z Krašovic) Benešovým za  2.725 zl., Benešovi  byli předtím nájemci Víseckého mlýna u Trnové, zdejší mlýn přestavěli a zvelebili.

1910 postoupili synu Františku Benešovy s manž. Annou roz. Kabátovou z čp. 13

1916 František Beneš mlýn vykoupil, připojil ke mlýnu Kolářovskou chalupu, u mlýna postavil požárem zničenou stodolu. Mlýn velkým nákladem přestavěl do současného stavu, včetně velkých stájí.

1918 dokončena přestavba, na fasádě FB (František Beneš) 1918

František Beneš se sám zadlužil přestavbami, bohužel se však rovněž zaručil za svého švagra Františka Kabáta z čp. 13 v Horní Bříze, který převzal nevalně výnosný panský dvůr Bělou u Žlutic, který během tří až čtyř  let přivedl do dluhů se ztrátou veškerého majetku, František Beneš za něj musel doplatit cca 200.000 Kč.

Mlýn s pozemky proto nejprve pronajal Janu Fričovi z Mělnicka, ten si však na mlýně vedl nevalně a proto musela být nájemní smlouva vypovězena  a Benešovi 1929 mlýn prodali Josefovi a Barboře Jílkovým, rolníkům z Koterova, vymínili si však ve mlýně doživotní byt.

(Fr. Benešovi bylo při prodeji 52 let, i nadále působil v obecní samosprávě  a 30 let byl pokladníkem kampeličky v místě i v Ledcích.)

1930 František Beneš, mlýn a elektrárna

Josef Jílek však nebyl v mlynařině zběhlý a neměl ani dost prostředků k vyplacení mlýna, proto odprodával polnosti a 1936 prodal celý mlýn Janu Kovářovi.