Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Historie mlýna je spjata s historií rodiny Vidmanů/Vittmanů. Předkem mlynářské rodiny Vidmanů byl měsťan a konšel Novoměstský, Michal Vittman, který byl v r. 1621 popraven na Staroměstském náměstí se 27 českými pány. Rodina emigrovala. Okolo roku 1650 se vrátil do Čech Šimon Vittman, vyučený mlynář.
Šimon Vittman se dostal na jezuitské tuchoměřické panství a usadil se ve mlýně na Pastvišti. Podle jedné verze se ve mlýně usadil po morem zemřelých obyvatelích mlýna. Oženil se s jedinou přeživší děvečkou a tím založil mlynářský rod na mlýně na Pastvišti. Zpustlý mlýn zvelebil. Zemřel roku 1699.
okolo r. 1650 - obyvatele mlýna zemřeli na mor až na jednu děvečku
1777 dominikální, Ludmila Witmanin
1790 molitor ad s. Rosaliam
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1865 mlýn Čeňka Vidmana i 2 složeních, dříve pod sv. Rosalií
Rod Vidmanů žil ve mlýně 300 let, v roce 1910 poslední majitel Josef Vidman mlýn prodal.
Vudman zv. Oteček, mlýn vyhořel a již nebyl obnoven, usedlost koupili Antonín a Kristýna Kadeřábkovi, kteří zde zřídili zahradnictví
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
14.4.1914 v žádosti opovolení obnovy vyhořelé části uveden jako bývalý mlýn
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
2006-2007 zavezen rybníček
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
do 1621 - Michal Vittman
1650-1699 - Šimon Vittman
1777 Ludmila Witmanová
1865 Čeněk Vidman
do 1910 - Josef Vidman zv. Oteček
1910- Antonín Kadeřábek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
