Dva tvrdé mlýnské kameny nemohou mlít společně.
(německé přísloví)

Hovorkův, Koníčkovský, Statenický mlýn

Hovorkův, Koníčkovský, Statenický mlýn
27
Pod Zámkem
Statenice
252 62
Praha-západ
Statenice
50° 8' 31.1'', 14° 18' 53.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velký objekt mlýna se skládá ze dvou velkých vzájemně spojených budov. Budovy jsou různého stáří a stavebních stylů. Mlýn je v soukromém vlastnictví a slouží k obytným účelům.
Na okraji obce nedaleko zámku
Únětický potok
nepřístupný

Obecná historie:

 

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Před rokem 1759 Bartoloměj Koníček postavil mlýn na panském pozemku nad pivovarem Statenským. Mlýn náležel klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě.

r. 1759 - zeť Franc Hovorka vzal zápis, najmul Mlejnek tento, který Bartoloměj Koníček na gruntech kláterských na svůj vlastní náklad s jedním složením vystavěl. Z mlýna bude platit 40 zl. ročně. (viz příloha dole)
r. 1774 - Martin Jandečka (+1784), druhý manžel vdovy po Frant. Hovorkovi
r. 1784 - Jan Kreyl (Krayl, 3. manžel vdovy po F. Hovorkovi)  mlýn Koníčkovský se dvěma složeními na panském gruntu stojící
r. 1791 - Josef Hovorka po otci Frant. Hovorkovi, manž. Marie Magdalena Jabůrková
r. 1831 - Frant. Hovorka po otci Josefu

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

20.8.1848 se ve mlýně se narodil bibliograf, publicista, redaktor a spisovatel Josef Miroslav Hovorka (1848-1914). U vchodu do mlýna je jeho pamětní deska. Jeho ženou byla nemanželská dcera Josefa Mánesa.

V roce 1855 se mlynáři na potoce dohodli, aby nemusel každý zvlášť shánět chasu, že zřídí v hospodě tzv. herberk. Chasníci tam jednou za rok dostávali 25 krejcarů šajnu. Dva mlynáři - F. Hovorka ze Statenic  a Č. Štěrba od Koníčka z Tuchoměřic - však na tuto úplatu nechtěli přispívat a tak herberk vzal již toku 1858 zasvé.

r. 1869 - Antonín Hovorka od Frant. Hovorky
r. 1874 - 19. XI. se vkládá právo vlastnické Václavu Štěpánkovi
r. 1899 - 24. IV.  se vkládá právo vlastnické na zrušený mlýn na základě trhové smlouvy na Antonína Vyšína na 1/2 a Karolínu Výšinovou rozenou Kozlovou (babička pí Vančurové)

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zánik mlynářské živnosti

1924 16.III. přechází právo vlastnické na dceru Marii Výšinovou (matka pí Vančurové)

1925 17.IV. se poznamenává, že Marie Výšinová je provdána Bártlová

1925 17.IV. se vkládá právo vlastnické Vladimíru Bártlovi na 1/2

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Koníček
  • Hovorka
  • Jandečka
  • Krayl
  • Kreyl
  • Štěpánek

Historie mlýna také obsahuje:

Před rokem 1759 Bartoloměj Koníček

1759 - Franc Hovorka
r. 1774 - Martin Jandečka, druhý manžel vdovy po Frant. Hovorkovi
r. 1784 - Jan Kreyl (Krayl) , třetí manžel vdovy po Frant. Hovorkovi
r. 1791 - Josef Hovorka
r. 1831 - Frant. Hovorka
r. 1869 - Antonín Hovorka
r. 1874 -  Václav Štěpánek

1899 Antonín Vyšín

1924 Marie Výšinová (Bártlová)

1925 Vladimír Bártl


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    12 2014
      vrchnostenský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          Žádná položka není vyplněna
          1759 s 1 složením
          • náhon
          • akumulační nádržka
          Podle starých map byla voda vedena ke mlýnu náhonem z Unětického potoka, který sledoval cestu od dnešní silnice k zámku. Nad mlýnem byla malá vyrovnávací nádržka
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          Názevlogo abART Informační systém abART - full verze
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníJosef Miroslav Hovorka
          Odkazhttp://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobavdokumentech&IDosoby=111757
          Datum citace internetového zdroje31.12.2014
          AutorInternet
          Názevlogo abART Informační systém abART - full verze
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníJosef Miroslav Hovorka
          Odkazhttp://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=osobavdokumentech&IDosoby=111757
          Datum citace internetového zdroje31.12.2014
          AutorInternet
          NázevStatenice (Česko)
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-g0100678-Statenice-cesko/
          Datum citace internetového zdroje31.12.2014
          AutorInternet
          NázevVe slepejich mlynarskeho krajanka 9
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.geocaching.com/geocache/GC45H4M_ve-slepejich-mlynarskeho-krajanka-9
          Datum citace internetového zdroje8.6.2015
          AutorPetr Jirásek
          NázevMlýny na Únětickém potoce
          Rok vydání2009
          Místo vydáníTuchoměřice
          Další upřesněnís. 43-45
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách III.
          Rok vydání2001
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 212-213

          Žádná položka není vyplněna

          Mlýn tento vodní postavil někdy před rokem 1759 Bartoloměj Koníček na panském pozemku nad pivovarem Statenským na Únětickém toku. V roce 1759 přišel na mlýn František Hovorka. Dokládá to zápis kláštera sv. Jiří v Praze, jemuž mlýn patřil. Ze zápisu se dá usuzovat, že Franc Hovorka - mlynář mohl mít za manželku dceru Bartoloměje Koníčka. Od roku 1774 na Koníčkově mlýně hospodařil Martin Jandečka, druhý manžel vdovy po zemřelém mlynáři Hovorkovi. Když Jandečka roku 1784 zemřel, vdova se znovu provdala za Jana Kreyla. V roce 1791 na mlýn nastupuje Josef Hovorka, syn France Hovorky, a žení se s Marií Magdalenou Jabůrkovou. Až 40 let poté převzal otcovský mlýn František Hovorka, za dalších 38 let jeho syn Antonín.

          Další majitelé jsou popsáni (je zde i rok 1899, kdy se mlýn uvádí jako zrušený) v následujícím soupise nájemců a majitelů:

          r. 1759 - Franc Hovorka vzal zápis, najmul Mlejnek tento, který Bartoloměj Koníček na gruntech klášterských na svůj vlastní náklad s jedním složením vystavěl
          r. 1774 - Martin Jandečka, druhý manžel vdovy po Frant. Hovorkovi
          r. 1784 - Jan Kreyl (Krayl) mlýn Koníčkovský se dvěma složeními na panském gruntu stojící
          r. 1791 - Josef Hovorka po otci Frant. Hovorkovi
          r. 1831 - Frant. Hovorka po otci Josefu
          r. 1869 - Antonín Hovorka od Frant. Hovorky
          r. 1874 - 19. XI. se vkládá právo vlastnické Václavu Štěpánkovi
          r. 1899 - 24. IV. se vkládá právo vlastnické na zrušený mlýn na základě trhové smlouvy na Antonína Vyšína na 1/2 a Karolínu Výšinovou rozenou Kozlovou (babička paní Vančurové) na 1/2
          r. 1924 - 16. III. přechází právo vlastnické na dceru Marii Výšinovou (matka pí Vančurové)
          r. 1925 - 17. IV. se poznamenává, že Marie Výšinová je provdána Bártlová
          r. 1925 - 17.1V. se vkládá právo vlastnické Vladimíru Bártlovi na 1/2

          Doklad, že i mezi mlynáři byly spory!
          Protokol o přešetření stížnosti mlynáře J. Hovorky na dolejšího mlynáře, že zvedl hladinu vody pod jeho kolem o 12 coulů.

          Protokol, který dnešního dne v příčině zanesené stížnosti od Josefa Hovorky, mlynáře statenického, skrze zřízení splavu pod kamenným mostem v panské statenické zahradě u malého rybníku, trpící škodu a překážku v mletí skrze zpáteční vodu převzatý byl: Nadřečený mlynář Josef Hovorka krze sobě stížnost, že on skrze ten roku 1797 pod mostem ve vsi Statenicích v panské zahradě u malého rybníčku vystavený nový splav a zvýšení jeho nápadu - a skrze to, při případě, když větší voda následuje a přijde, skrze zpáteční vodu, jak na stavení, tak také v mletí čitelnou škodu a zkrácení trpí, v příčině, které on také zničení nápadu nadřečeného splavu žádá. Která stížnost skrze níže psané od mlynáře Josefa Hovorky dožádán cizomístní v té případnosti rozumné řemeslníky vyšetřena byla, kteří co v pravdě a pravdou jest, jsou uznali, že dle jejich pravého vyšetření napraveného mlynáře Josefa Hovorku jeho stížnost pravá jest, že on Hovorka skrze zvýšení nápadu nadřečeného splavu nově vystaveného a tedy skrze zpáteční vodu při následující větší vodě jak na stavení tak i v mletí škodu a překážku trpěti musí, pročež uznajíce dle dobrého svědomí, že ten nápad toho více opáčného splavu dvanácti coulů snížen býti zapotřebí jest, skrze který účinek Josef Hovorka od dalejc trpící škody slušně ochráněn bude, a dolejší mlynář při tom nižádným způsobem nějakou překážku neb zkrácení v melivu míti nebude a nemůže.

          Jenž se stalo v Statenicích dne 23. máje 1800.

          Na tomto mlýně se 20. srpna 1848 narodil spisovatel a redaktor Josef Miroslav Hovorka (1848 -1914), jehož ženou byla nemanželská dcera Josefa Mánesa. V roce 2007 vydal Ing. Vlastimil Kinský rozsáhlou knihu Život a dílo J. M. Hovorky. Výtisk je uložen i v muzeu Roztoky. V roce 1999 vydala obec Statenice knihu k výročí obce, kde jsou také některé povídky otištěny.

          J. M. Hovorka spoluvydával časopis Lípa a byl administrátorem Světozoru. Založil i francouzský časopis "Le Pragois", kde působil jako redaktor 4 roky. Byl velmi aktivní v mnoha literárních oborech. Své teoretické práce původně zveřejňoval v různých časopisech, až vyšly v různých sbírkách. Spisovatel při psaní některých historických povídek vycházel zřejmě z vyprávění své matky a povídky mají reálný základ, např. ta o Juliáně. Některá díla z tohoto kraje: Na vandr, Máti oklamala rebelanty, Nový domov ze sbírky "Výlety do mladosti", Na úsvitě ze sbírky "Nová sbírka prací beletristických" o Českých bratřích, o Juliáně v Tuchoměřickém lese atd. Kniha novel obsahuje dílo "U pěti Peněz". Sbírka Poutí života obsahuje dílo "Vesničtí svatí o Noutonicích."

          V roce 1855 se mlynáři na potoce dohodli, aby nemuseli každý zvlášt shánět chasu, že zřídí v hospodě tzv. herberk. Chasníci tam jednou za rok dostávali 25 krejcarů šajnů. Dva mlynáři F. Hovorka ze Statenic a Č. Štěrba od Koníčka z Tuchoměřic však na tuto úplatu nechtěli přispívat, a tak herberk vzal už roku 1858 za své.

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          31.12.2014 08:36 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 25.2.2018 20:59
          doxa (Jan Škoda) 2.1.2025 00:51