Každý je mlynářovým švagrem, dokud je ve mlýně.
(německé přísloví)

Pěčínský mlýn

Pěčínský mlýn
9
Pěčín
517 57
Rychnov nad Kněžnou
Pěčín u Rychnova nad Kněžnou
50° 9' 39.9'', 16° 24' 47.8''
Mlýniště bez mlýna
Selský mlýn, který v minulosti několikrát zanikl. Vznikl patrně již před 18. stol., jelikož u čp. 21 je uváděno pusté mlýniště, poprvé obnoven Janem Křenem v roce 1713, po 9 letech však dalším majitelem zrušen a znovu vybudován až 1783 Josefem Šafářem. Provoz definitivně zastaven v roce 1915, po II. světové válce po odchodu majitelů do Rokytnice v nedalekém pohraničí opuštěn a rychle chátral, 1949 na náklady obce zbořen a 1961 mlýniště zavezeno skrývkou z blízkého kamenolomu.
cca 0,5 km západně od železniční zastávky Pěčín
Pěčínský potok
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

původně součást gruntu čp. 21, který stál u obecního potoka

23. března 1696 od Matěje Křena koupil grunt Jan Stejskal za 81 zlatých 40 krejcarů

21. dubna 1709 koupil grunt syn Václav Stejskal za 70 zlatých, při gruntě mlýnské zbořeniště ze starších dob

30. března 1713 koupil Jan Křen starší, mlynář slatinský, dříve zakoupil mlýn Curydlovský (Zdobnice čp. 140), který 1713 rozbořila velká voda

se svolením milostivé vrchnosti zde zřídil mlýn namísto mlýna Curydlovského, do důchodu hraběcího odváděl 15 zl. ročně a byl osvobozen od dalších povinností

5. března 1721 Jan Křen st. koupil od hraběte Antonína Hynka z Bubna a Litic mlýn ve Slatině za 650 zl.

10. října 1721 grunt a mlýn koupil Jan Dvořák za 101 zl. a 40 kr., mlynářství však příliš nerozuměl, naříkal si na nedostaek vody a mlýn 1722 zrušil, čímž odpadl roční plat vrchnosti

grunt čp. 21 bez mlýna zakoupil Jan Liška

27. listopadu 1727 koupil grunt Jan Stejskal za 101 zl. 40 kr.

16. října 1731 koupil Martin Krahulec

14. října 1764 koupil syn Josef Krahulec

10. listopadu 1771 od vdovy Terezie, kterou si vzal za manželku, koupil Josef Liška

2. manželka Rozina Kubíčková

1783 Josef Liška prodal sešlé lánické stavení se zrušeným mlýništěm Josefu Šafářovi, sám si vystavěl nové lanické stavení výše nad mlýnem, na které přenesl čp. 21 (dnes čp. 237)

Josef Šafář znovu vystavěl mlýn a stavení  a dal mu čp. 9, které zakoupil od Martina Divíška z čp. 10 (čímž byly do budoucna odtrženy čp. 21 a 9)

1784 zdědil syn Jan Šafář za 600 zl.

29. července 1794 si vzal za manželku Annu, vdovu po Janu Jánovi z čp. 14 a koupil i její chalupu za 45 zl.

1797 Jan Šafář vyměnil mlýn čp. 9 a chalupu čp. 14 za mlýn v Líšnici

do mlýna přichází Jan Lír s manželkou Kateřinou, dcerou Josefa Duška, sedláka a kováře z Líšnice

1801 Jan Lír prodává mlýn Holubářovi a odchází do čp. 14, zanedlouho se však vydává do světa jako řemeslník, umírá 29. října 1812 v Litomyšli, vdova držela čp. 14 do 1840

1802 Holubář prodává mlýn Václavu Královi

1815 Václav Král prodává mlýn Antonínu Štefkovi a odchází  jako podruh do čp. 23, kde krupařil, 10 ledna 1818 zemřel ve věku 60 let

23. února 1815 mlýn zakoupil Antonín Štefek, syna Jana Štefka, mlynáře z Doudleb, pracoval jako stárek ve Slatině a v Pěčíně. Za manželku si vzal vdovu mlynářku Annu Mihulkovou z mlýna Zdobnice. Mlýn  Zdobnici popustil Antonín Štefek teprve v roce 1833 dědici Josefu Mihulkovi a odchází do Pěčína čp. 9, kde se podruhé oženil s Barborou, dcerou Josefa Marše, sedláka z čp. 21

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

3. července 1879 mlýn přebírá syn František Štefek

10. dubna 1884 Josef a Josefa Marešovi, po smrti manželky od 16. července 1891 sám Josef Mareš

17. ledna 1893 přebírají Josef a Anna Marešovi

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1915 mlýn zrušen, voda z náhonu vypuštěna.

Josef Mareš předal mlýnské stavení synu Otakarovi a sám se přestěhoval do Ryneku, kde také zemřel

 

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Marešovi se po válce přestěhovali do Rokytnice, stavení zůstalo prázdné a rychle chátrá

Události
  • Zánik budovy mlýna

1949 obec dala mlýn rozbourat, na louce pod stavením zřídila větší rybník

1956 při přívalové povodni protržena hráz

1960-1961 mlýniště zavezeno skrývkou z místního kamenolomu

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Křen
  • Dvořák
  • Šafář
  • Lír
  • Holubář
  • Král
  • Štefek
  • Mareš

Historie mlýna také obsahuje:

1713-1721 Jan Křen

1721-1722 Jan Dvořák 

1783-1784 Josef Šafář

1784-1797 Jan Šafář 

1797-1801 Jan Lír 

1801-1802 Holubář

1802-1815  Václav Král

1815-1879  Antonín Štefek

1879-1884 František Štefek

1884-1893 Josef Mareš

1893-1915 Josef Mareš ml.

1915- Otakar Mareš

Podle pověsti zde byl zazděn Honza, bratr Antonína Štefka, který zde pracoval

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Mlýniště zavezeno skrývkou z místního kamenolomu
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            • akumulační nádržka
            Náhon původně veden od rybníku, zřízeného poblíž dnešní železniční zastávky. Po zrušení rybníka náhon odbočoval od potoka u čp. 25 a vedl do větší nádrže nad čp. 9. 1960-1961 náhon a zbořeniště mlýna zavezeny skrývkou z místního kamenolomu.
            Vantrokový žlab v mlýně Pěčín čp. 9 popisuje Vodní kniha: „Mlýn tento stojí na pravém břehu nepatrného potůčka Pěčinského, má jeden český strojek a špičák, které však zároveň provozovati se nemohou, nýbrž jenom střídavě. Jedno kolo vodní 4,5 m v průměru a 62 cm široké, na kolo pouští se voda korytem 30 cm širokým a 25 cm hlubokým. K odpadu vody na jalovo jest výřez ve dně koryta 28 cm široký a 10 cm hluboký. Stavidlo v mlýnském náhoně 30 cm široké a 30 cm vysoké.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisJedno kolo vodní 4,5 m v průměru a 62 cm široké.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisJedno kolo vodní 4,5 m v průměru a 62 cm široké.
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autorkol.
            NázevPěčín
            Rok vydání2018
            Místo vydáníPěčín
            Další upřesněnís. 122-123
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            Autorkol.
            NázevPěčín
            Rok vydání2018
            Místo vydáníPěčín
            Další upřesněnís. 122-123
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Vytvořeno

            4.1.2015 17:40 uživatelem Bohuslav Obst (Bohuslav Obst)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 5.1.2015 21:17
            doxa (Jan Škoda) 19.8.2025 18:50