Historie
Obecná historie:
Na mapě Chebského kraje z roku 1715 je mlýn ještě označen jako obilný mlýn. Na mapě z roku 1742 Thermas Carolinas je již mlýn označen jako drátovna s odlišným symbolem mlýnského kola. V kronice města se zhruba do roku 1720 hovoří o mlýnech. Po tomto datu již kronika výslovně hovoří o mlýnech, papírnách, drátovnách. Jinak tento mlýn společně s dalšími v oblasti zvané Mühlengrünn (později Mühlenthal) patřil společně s Horním Žďárem městu Jáchymov.
Obere Speknermühle (Horní Speknerův mlýn). Původně železný hamr, přestavěný pro nedostatek rudy na obilný (moučný) mlýn s pilou. Takto je značen na mapě Chebského kraje z roku 1715. Na mapě Thermas Carolinas z roku 1742 je již značen jako drátovna. Také kronika Jáchymova do roku 1720 hovoří o mlýnu, po tomto roce již o drátovně. V roce 1932 se stal nájemcem Jakub Wondraschek a ten zde zavedl výrobu šindelů. Mlýn disponoval pětimetrovým kolem a během II. sv. války sloužil jako obytný dům. Po válce zůstal neobydlen a nakonec byl pro zchátralost stržen. Na jeho místě byla později postavena malá vodní elektrárna.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1932 nájemce Jakub Wondraschek, šindelka
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Spekner
Historie mlýna také obsahuje:
1932 nájemce Jakub Wondraschek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
