Historie
Obecná historie:
Zdejší mlýniště [prostor, kde stojí nebo stával mlýn] je s velkou pravděpodobností značného stáří, nelze vyloučit ani středověký původ, avšak první konkrétní zmínka zjištěná tímto průzkumem k mlýnu v Cerekvici nad Loučnou se vztahuje k roku 1704, kdy je zahrnut v prvním plošném soupisu mlýnů [„Nahmen den Mühlen Czerekwitz“]. Rustikální část Tereziánského katastru zaznamenává v 50. letech 18. století "Mlýn o třech kolech a 1 stoupě na nestálé vodě." Vzhledem k tomu, že mlýn čp. 24 v Cerekvici n. L. stojí na řece Loučné a tedy na poměrně silném vodním toku, musí se k němu vztahovat záznam v dominikální části Tereziánského katastru: "1 mlýn o 2 kolech na stálé a s pilou na nestálé vodě." Což je zároveň konkrétní doklad o existenci cerekvické pily, avšak i vzhledem k „nestálé vodě" je velmi pravděpodobné, že se jedná o pilu v jiném místě, než kde stojí pila stávající. K roku 1837 uvádí ve své Topografii J. G. Sommer mlýn s pilou [„…und 1 dreigängige Mühle mit Brettsäge“]. O pouhé dva roky později zachycuje areál mapa stabilního katastru. Zachycuje jak mlýn [stavební parc. č. 36], tak pilu [stavební parc. č. 27]. Oba objekty jsou na ní vyznačeny červenou barvou, tedy jako vybudované z nespalných materiálů.
Převzal Josef Kroulík, syn Jana Kroulíka, mlynáře z Hrušové.
Z materiálů dostupných v rámci tohoto průzkumu se k roku 1932 víme, že se zde za mlynáře „J. Kroulík[a]“ provozovaly „mlýn, pila a elektrárna“, což materiály z Mlynářského ústředí ve stavu ke 30.6.1939 ještě upřesňují. Tehdy již za mlynáře Karla Výborného, který společně se svojí manželkou[?] Vlastou převzal Materiály Mlynářského ústředí informují ještě o tom, že Karel Výborný získal živnostenské oprávnění na základě živnostenského listu 8413XV-V-1109 ze dne 25. dubna 1932 pro obory „živnost mlynářská a pecnářství“.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Cerekvický mlynář Šimon Trnka provozoval svou živnost od roku 1637.
Okolnosti prodeje mlýna však byly poněkud složitější. Původně koupil mlýn v hodnotě 550ti kop Jan Špaček. Od smlouvy však odstoupil, a tak musel Viktorín Mlynář hledat nového kupce. Tím se stal již zmíněný Šimon Trnka.
V roce 1649 přikoupil mlynář Trnka k hospodářství kus louky od pustého gruntu.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Šimon (51 let), zahradník konšel, žena Anna (32), dcera Dorota (18), syn Jan (12), všichni poddaní, tovaryš Jan Matoušek (27), pacholek Martin(18), oba cizopanští, všichni katolíci
Na tomto mlýně nacházíme roku 1704 Jana Ťuhla.
K roku 1749 je Anna Tiehlová, mlynářka cerekvická potrestána pokutou za to, že ve městě složila víno bez řádného ohlášení. Pokutou je tzv. tuplovaná taxa, z níž polovina půjde do obecních důchodů a druhá „…pánům denuntiantum…“
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 mlýn, pila a elektrárna J. Kroulík
1936 Karel Výborný, mlýn a pila
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kroulík
- Mlynář
- Špaček
- Trnka
- Ťuhl
- Tiehl
- Výborný
Historie mlýna také obsahuje:
-1637 Viktorín Mlynář
1637 Jan Špaček
1637-1649 Šimon Trnka
1651 Šimon Mlynář
1704 Jan Ťuhl
1749 Anna Tiehlová
1894 Josef Kroulík (RR)
1930 J. Kroulík
1936 Karel Výborný
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
