Historie
Obecná historie:
Mlýn byl založen někdy před rokem 1713 jako mlýn o 1 kole na nestálé vodě. V uvedeném roce je sice uváděn jako pustý, ale v dalších letech byl obnoven. Současné obytné dřevěné patro mlýnice je podle letopočtu vyrytého na zárubni datováno do roku 1817. Protější stodola dle starých map vznikla současně s mlýnem, po roce 1839 vyplnilo prostor mezi mlýnem a stodolou patrové hospodářské stavení (chlévy). V 70. letech 19. století je mlýn čp. 23 v majetku S. Rippela. V roce 1930 vlastnili tento mlýn pan František Schott a Kateřina Schottová, jejich předchůdcem byl Adalbert Schot. Hned v roce 1945 byl mlýn osdílen přídělcem jen jako zemědělský objekt a po jeho odchodu byl objekt dále využíván využíván jako rekreační. Vodní kolo na svrchní vodu o průměru kolem 5 metrů existovalo ještě v roce 1965 a sloužilo tehdy k občasnému pohonu okružní pily. V roce 1953 byl mlýn zapsán do státního seznamu památek (č. 45073 /4-1604).
Další ukázkou hrázděné architektury je bývalý císařský mlýn na Malešínském potoce. Roubený mlýn s hrázděným patrem, přilehlou pavláčkou se zdobenými sloupky byl postaven na počátku 19. století. V osmdesátých letech měl v roubené mlýnici zčásti dochované původní zařízení.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1945 rodina Schottova odsunuta, mlýn zrušen a osídlen přidělencem jen jako zemědělský objekt
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1839 František Rippel
1870 S. Rippel
1930 Vojtěch Schott
František Schott
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
