Kdo není spokojen, když žije jako slepice ve mlýně,
toho nouze naučí žít jako tele na vsi.
(německé přísloví)

Klášterský, Mnichovic, Kellnerův mlýn

Klášterský, Mnichovic, Kellnerův mlýn
52
Monsiňore Bohumila Staška
Domažlice
344 01
Domažlice
Domažlice
49° 26' 21.8'', 12° 55' 19.3''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn připomínaný již na počátku 16. stol. prošel zajímavými osudy. K jeho demolici došlo v letech 1979-80 v souvislosti s výstavbou nové základní školy.
V centru města
Zubřina
53078/4-2016 (3. 5. 1958 - 8. 2. 1980)
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je poprvé připomínán na počátku 16. stol. kdy byl jeho majitelem mlynář Jindřich neb Jindra.

Jeho synové Václav zv. Divoký a Albrecht drželi dva výše položené mlýny.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Po něm byl mlýn dlouhá léta nazýván Jindrovským. Mlynář Jindřich zemřel roku 1520, mlýn po něm zdědil jeho syn Jiří zvaný též po otci Jindra. Jiří umírá roku 1531 a mlýn v cemě 135 kop gr. míš, 45 zl. rýn, 1 zl. uher. po něm dědí manželka Anna (dcera domažlického měšťana a rychtáře nad Chody Václava Piksy) a jejich děti. Vdova Anna se podruhé vdala, opět za Jiřího který byl znovu po mlýně zván Jindra, tento mlynář se otevřeně hlásil k česko-bratrskému vyznání. Po smrti manž. se znovu oženil s Dorotou, zemřel 1580. Mlýn po něm zdědil jeho syn, již erbovní měšťan Jan Jindra s přídomkem "z Bučína".

1596 probíhal spor mezi Janem st. Jindrovským z Bučína a domažlickými městskými mlynáři o vodoprávní záležitosti.
Po roce 1609 po + Jana st. Jindrovského došlo ke sporu mezi dědici a poté se majitelem mlýna stává opět erbovní měšťan domažlický Adam Voprcha z Uračova, primátor města Domažlic. Ten byl domažlickými měšťany označen za hlavního strůjce protihabsburského povstání ve městě a byl nucen uprchnout do Bavorska, na cestu si přilepšil částí obecního majetku z něhož spokojně dožil. Jeho konfiskovaný majetek ve městě včetně mlýna poté získává řád Augustiniánů

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Řád sv. Augustina mlýn v následujících staletích pronajímal různým mlynářům.

1818 nájemce Jan Duchoslav (*1786) s manž. Dorotou roz. Ludvíkovou.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

23.10.1877 komisionálně položen vodní cejch, za augustiniány převor P. Eustach Dušek.

V roce 1879 byl nájemcem mlýna Matěj Tauer (*1847) ze Zahořan,  manž. Anna z Kdyně, toho roku začali mlít na moderním amerikánském válcovém složení.
V roce 1884 si mlýn pronajímá na 9 let mlynář Maxmilián Solfronk. (VJ)

Roku 1897 zde umírá 30ti letý Leopold Kühner, který byl vtažen mezi kolo a kladnici. (VJ)

4.11. 1902 augustiniánský konvent prodává mlýn Matěji a Dorotě Kellnerovým.
Roku 1903 byl mlýn přestavěn na strojní truhlářskou dílnu.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

1921 Matěj Kellner (*1865) a Dorota (*1866)

V roce 1930 byl majitelem truhlárny stále Matěj Kellner.

1940 Kellnerovi dědici

V roce 1947 žádali potomci M. Kellnera o možnost zvýšit stavbu o jedno patro což jim nebylo povoleno.

10.12. 1979 vydal MNV Domažlice rozhodnutí podle kterého měl být býv. mlýn do 30.12. 1980 odstraněn z důvodu výstavby nové ZŠ což se také stalo. Dnes je v místech kde mlýn stával parkoviště a parčík před budovou základní školy.

Demolice proběhla v letech 1979 - 1980. (VJ)

8. 2. 1980 zrušena památková ochrana

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jindra
  • Voprcha
  • Duchoslav
  • Tauer
  • Solfronk
  • Kellner

Historie mlýna také obsahuje:

-1520 Jindřich Jindra

1520-1531 Jiří Jindra

1531- Anna Jindrová

-1580 Jiří zv. Jindra

1580-1609 Jan st. Jindrovský z Bučína

1609-1630  Adam Voprcha z Uračova

1630-1902 řád Augustiniánů

nájemci:

1818 Jan Duchoslav

1879 Matěj Tauer

1884-1893 Maxmilián Solfronk

majitelé:

1902-1940 Matěj Kellner

 

23.10. 1877 byl mlýnu vyměřen vodní cejch. Dvě česká složení tehdy poháněla dvě korečková vodní kola o průměru 3.5 m na něž vodu přiváděly 5.5 m dlouhé vantroky.
Pro nedostatek místa musel být vodní cejch společný s výše položeným Ludvíkovic mlýnem.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • reklama, inzerát
neexistuje
05 2012
    městský
    mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • středověk
    zděná
    jednopatrový
    Směrem do dvora byl mlýn patrový, směrem k silnici přízemní.
    Dlouhá obdélná budova se zděnými štíty
    1873 při přestavbě mlýna nalezeno žulové nadpraží, v jehož středu byl vytesán kolčí štítek se čtyřmi sekerkami a letopočtem 1567. Bylo zazděno nad vstupem do mlýnice, při demolici mlýna se ztratilo.
    Bývalý vodní mlýn upravený na obytný dům. Přízemní stavba se sedlovou střechou ukončenou polovalbou. V náhonu zachován hřídel mlýnského kola. Objekt demolován.
    Po úpravách v r. 1963 porušena pam. hodnota.
    Jednopatrový dům o 3x5 okenních osách, krytý sedlovou taškovou střechou s polovalbou. Průčelí jsou hladká, ukončená profilovanou hlavní římsou, na které na straně k náhonu spočívá hladký trojúhelný štít se 3 okénky.
    V r. 1969 zjištěno, že zbytek mlýnského kola odstraněn spolu s mlýnským náhonem, fasáda nově upravena, vše v souvislosti s novou úpravou křižovatky.
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1877: 2 česká složení
        Zaniklý
        • dřevoobráběcí dílna
        1903: přestavěn na truhlářskou dílnu, 7.1.1904 povolen provoz
        • náhon
        • lednice
        Lednice existovala až do demolice mlýna.
        23.10.1877 položen vodní cejch, pro nedostatek místa společný s Ludvíkovským mlýnem
        5,5 m dlouhé vantroky, z nichž voda vytékala dvěma stavítky do koryt, z nichž padala na dvě korečková kola
        1969 zjištěno, že zbytek mlýnského kola odstraněn spolu s mlýnským náhonem
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1877: 2 korečková kola, prům 3,5 m
        V roce 1930 truhlárnu pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.127 m3/s, spád 3.87 m, výkon 4.2 HP
        1969 zjištěno, že zbytek mlýnského kola odstraněn spolu s mlýnským náhonem
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1877: 2 korečková kola, prům 3,5 m
        V roce 1930 truhlárnu pohánělo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0.127 m3/s, spád 3.87 m, výkon 4.2 HP
        1969 zjištěno, že zbytek mlýnského kola odstraněn spolu s mlýnským náhonem
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, str. 11
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, str. 11
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorProcházka Zdeněk
        NázevDomažlické mlýny, mlynáři a mlýnská strouha
        Rok vydání2010
        Místo vydáníDomažlice
        Další upřesněnístr. 34-39
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorProcházka Zdeněk
        NázevDomažlické mlýny, mlynáři a mlýnská strouha
        Rok vydání2015
        Místo vydáníDomažlice
        Další upřesněnístr. 34-39

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        5.3.2015 15:20 uživatelem Franklyn (Lukáš Racocha)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 25.2.2018 21:34
        doxa (Jan Škoda) 27.5.2025 00:05
        jirka.vacek87 12.1.2018 18:38