Uživatel

Hledat

| Sign up

Kdo chce mlít, musí také snášet klapot.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Prokůpkův, Válcový, Dolní panský mlýn

Prokůpkův, Válcový, Dolní panský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Bendlova stezka

Lokalita (vesnice, město)

Úvaly

PSČ

250 82

Okres

Praha-východ

Katastrální území

Úvaly u Prahy

GPS

50° 4' 38.2'', 14° 43' 27.6''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Velký udržovaný mlýn stojí na hrázi Mlýnského rybníka na okraji města. Kolem mlýna vede upravená stezka lesoparkem. Mlýn je v soukromém vlastnictví a slouží k bydlení.

Poloha vůči obci

Na okraji města u lesoparku

Vodní tok

Výmola

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Na území dnešního města stávaly svého času čtyři mlýny, z nichž se dochoval jediný „mlejn Dolejší pod Ouvalem“, známý jako Prokůpkův mlýn, u něhož právě stojíme. Poprvé je uváděn roku 1618, měl 3 moučná a 1 stupní kolo. Roku 1620 ho císařské vojsko vyrabovalo natolik, že: „všechny truhly popálený jen samotná kola stojí, v něm se mlíti nemůže dokud k zpravení nepřijde“. Ještě roku 1654 mlel pouze jedním kolem. Uvnitř mlýna se tehdy nacházela světnička s kamny a jedním oknem.

Prvním mlynářem se v letech 1663–66 uvádí Matěj Zajíček, jehož střídali: Jan Čulík (1669–74), Jan Kužel (1675–76), Jan Čulík (1679–81), Matěj Procházka (1680), Jan Kužel (1683), Václav Kratochvíl (1688–91), Jiří Klika (1695–1703), Jan Formánek (1773–85), Karolína Těšitelová (1841), Kateřina Těšitelová (1859), Václav Kedlík (1866), František Těšitel (1867–69) a Karel Sýkora (1882–1910).

Před rokem 1870 byl mlýn pro nedostatek hnací síly přestavěn z vodního pohonu na „parní“. Mlýn koupil roku 1910 Bohuslav Prokůpek, jehož otec František řídil mlýn 7 let. Bohuslav nechal budovy v roce 1917 od úvalského architekta Josefa Jedona přestavět a vybavil mlýn motorem o výkonu 30 HP. Roku 1920 nahradil vodní kolo Francisovou turbínou 19,5 HP a o dva roky později připojil druhou turbínu s hnací silou 9,7 HP. Roku 1932 ještě pořídil vysokotlakový naftový motor zn. Bronz o 12 HP. Po 2. světové válce převzal mlýn syn Bohuslav Prokůpek mladší. Po znárodnění roku 1960 fungoval mlýn už jen 3 roky. V roce 1969 se demontovaly turbíny a nakonec bylo rozhodnuto o demolici, ke které naštěstí nedošlo. Interiéry sloužily nadále jako skladovací prostor. Roku 1991 byla budova mlýna v restituci vrácena Bohuslavovi Prokůpkovi nejmladšímu.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

1618 - nejstarší známá zmínka o mlýnu "dolejší ouvalský mlejn" - majitel Albrecht Jan Smiřický ze Smiřic

1620 - mlýn vypálen císařským vojskem "všechny truhly popálený jen samotná kola stojí, v něm se mlíti nemůže dokud k zpravení nepřijde"

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Zánik budovy mlýna

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1622 - mlýn přechází na Karla I. knížete z Liechtensteinu

1654 - mlýn mlel pouze jedním kolem. Uvnitř mlýna se nacházela světnička s kamny a jedním oknem.

1654 - mlýn knížeti Karlovi Eusebiovi z Liechtensteinu oceněn a zabaven ve prospěch císařské milosti za spekulace otce Karla I.

1654 - nejstarší zmínka o rybníku "dolejší ouvalský" s násadou 25 kop kaprů (1 500 ks)

1663 - nejstarší známý mlynář - Matěj Zajíček

Koncem 18. století vrchnost mlýn začala pronajímat poddaným

1841 František Formánek

Události

Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V roce 1910 mlýn koupil František Prokůpek, mlynář z Tlustovous, v jehož rodu mlýn zůstává do současnosti

První světová válka (1914–1918)

Po Fr. Prokůpkovi převzal mlýn jeho syn B. Prokůpek, který nechal budovy přestavět do dnešní podoby. Autorem přestavby byl úvalský architekt Josef Jedon. B. Prokůpek zmodernizoval technické zařízení mlýna - nahradil vodní kolo Francisovými turbínami. Datum přestavby mlýna je uvedeno na omítce - r. 1917.

První republika (1919–1938)

1930 majitelem Bohuslav Prokůpek

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

1939 majitelem Bohuslav Prokůpek

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Po 2. světové válce převzal mlýn vnuk Františka Prokůpka Bohuslav, který mlýn provozoval do jeho znárodněmí v roce 1960. V letech 1963-1969 bylo mlýnské zařízení zakonzervováno a sloužilo jako rezerva pro mimořádné události.

V roce 1969 byl mlýn převeden hospodářskou smlouvou na podnik Drobné zboží, Středočeský kraj. Bylo rozhodnuto o demolici technologických zařízení včetně obou turbín. Mlýn byl přestavěn na sklad. Mlýn po technické stránce zanikl.

Vývoj po roce 1989

V roce 1991 byl mlýn vrácen v restituci synu posledního mlynáře Bohuslavu Prokůpkovi ml., který budovy mlýna opravil do původního stavu.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Zajíček
Čulík
Kužel
Procházka
Kratochvíl
Klika
Formánek
Těšitel
Kedlík
Sýkora
Prokůpek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1663–1666 - Matěj Zajíček

1669-1674 - Jan Čulík

1675-1676 - Jan Kužel

1679-1681 - Jan Čulík

1680 - Matěj Procházka

1683 - Jan Kužel

1688-1691 - Václav Kratochvíl

1695-1703 - Jiří Klika

1773-1785 - Jan Formánek, nájemce

1841 - František Formánek

1841 - Karolína Těšitelová, nájemce

1859 - Kateřina Těšitelová

1866 - Václav Kedlík

1867-1869 - František Těšitel

1882-1910 - Karel Sýkora

1910-1917 - František Prokůpek

1917-1939 - Bohuslav Prokůpek

1945 - Bohuslav Prokůpek - syn

1991 - Bohuslav Prokůpek - syn - převzal v restituci

Mlýn je vyobrazen na:

Veduta, ručně malovaná mapa

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

03 2015

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

městský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Budovy mlýna jsou postaveny kolem dvora. U hráze stojí patrová mlýnice s přízemní obytnou budovou, která je zakončena kruhovým nárožím. V zadní části mlýna a v sousedství mlýnice pod hrází stojí přízemní hospodářské budovy.
Mlýnice a obytná budova mají zdobenou omítku ve stylu doznívající secese. Jejich stavba dokončena v r. 1917.\n

1917 - přestavba do dnešní podoby. Autorem přestavby byl úvalský architekt Josef Jedon. Modernizace technického zařízení mlýna - vodní kolo nahradzeno Francisovou turbínou.

Historické stavební prvky – exteriér

zdobený zděný štít
plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor
vrata, brána

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické zařízení zlikvidováno po r. 1969 v souvislosti se zřízením skladu Drobného zboží.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Vedle zbytku turbínové kašny leží 5 mlecích kamenů.

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
rybník
turbínová kašna

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbíny, 1) hltnost 0,33 m3/s, spád 6 m, výkon 19,8 HP
2) hltnost 0,16 m3/s, spád 6 m, výkon 9,6 HP

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 měl mlýn 2 Francisovy turbíny, 1) hltnost 0,33 m3/s, spád 6 m, výkon 19,8 HP
2) hltnost 0,16 m3/s, spád 6 m, výkon 9,6 HP

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

mlecí kámen

pískovcový kámen | Počet:

Prameny

Literatura / Internet

AutorInternet

NázevProkůpkův mlýn

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.opencaching.cz/viewcache.php?cacheid=264

Datum citace internetového zdroje9.3.2015

AutorInternet

NázevProkůpkův mlýn

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesnění

Odkazhttp://www.opencaching.cz/viewcache.php?cacheid=264

Datum citace internetového zdroje9.3.2015

AutorInternet

NázevÚvaly na dobových pohlednicích.

Rok vydání0

Místo vydání

Další upřesněníPohlednice mlýna z r. 1925

Odkazhttp://www.ouvaly.cz/2010/08/19/uvaly-na-dobovych-pohlednicich/

Datum citace internetového zdroje9.3.2015

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československél

Rok vydání1932

Místo vydání

Další upřesněníPraha, str.10

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorPsota, Jan

NázevNS Městská stezka Úvaly

Rok vydání2017

Místo vydáníÚvaly

Další upřesněníPanel č. 9 - Mlýn

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

AutorRudolf Mosse

NázevAdresář Protektorátu Čechy a Morava

Rok vydání1939

Místo vydáníPraha

Další upřesnění

Odkaz

Datum citace internetového zdroje

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

Plány - stavební a konstrukční

Obrazy

Podoba mlýna v roce 1902 na jedné z vil v Úvalech, vyrobeno ze skla panem Vorlíčkem v 90. letech 20. století, listopad 2017, © Moravec

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Okna, dveře, nápis, ozdobná pomítka, zdobený štít, vyskadňovací rampa, 2015, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: dveře, okno, epigrafické památky (nápisy, datování aj.), plastická omítková výzdoba fasád a štítů, zdobený zděný štít, vyskladňovací otvor)

Zdobená štít, nápis na mlýnici, datace, malá okna ve štítě, 2015, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: okno, epigrafické památky (nápisy, datování aj.), zdobený zděný štít)

Mlýn s nápisy, ozdobnou pomítkou, vyskladňovací rampou, 2015, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: dveře, okno, epigrafické památky (nápisy, datování aj.), plastická omítková výzdoba fasád a štítů, zdobený zděný štít, vyskladňovací otvor)

Okna mlýnice, ozdobná omítka boční zdi mlýnice, 2015, © Helena Špůrová, (Prvky na obrázku: okno, plastická omítková výzdoba fasád a štítů, vyskladňovací otvor)