Z mlynářského desatera
5. Nenecháš mlýnské stroje jíti na prázdno.
6. Zachováš ve mlýně ve všem a všude čistotu.

Hrabalův, Raballův mlýn

Hrabalův, Raballův mlýn
18
2
Držkovická
Opava - Držkovice
747 73
Opava
Držkovice
49° 59' 5.9'', 17° 50' 8.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalý mlýn, dnes se u mlýna chovají koně.
za obci
Opava
nepřístupný

Obecná historie:

Hrabalův či Hrabalovský mlýn stál na řece Opavě mezi Skrochovicemi a Držkovicemi.
Zmiňuje se již roku 1525 kdy Bernard Bruntálský z Vrbna koupil Heraltický statek včetně zámku a vesnic Velké a Malé Heraltice od Hyncíka Bírky z Násilé. Součástí obchodu byl i „jarkovský mlýn zvaný Hrabalův“. Mlýn byl o dvou kolech s olejnou, stoupou a svobodnou krčmou. Mlýn i s krčmou býval pronajímán dvěma osobám v postavení svobodných dvořáků. Mlynář platil ročně 8 tol., krčmář při mlýně 20 tol. V roce 1608 při mustruňku obyvatel uvádí se mlynář Ondřej Zilla z mlýna Rablova, který se k mustruňku dostavil s mečem a ručnicí. V matrikách se pak roku 1684 zmiňuje Pavel Fiedler z Hrabalova mlýna.
První zmínka v gruntovních knihách pochází ze dne 31. března 1713, kdy přenechal Hrabalův mlýn Pavlu Fiedlerovi jeho bratr Petr Fiedler. Pavel Fiedler ale již 15. května 1715 ve věku 72 let zemřel a o týden později ho následoval i jeho osmadvacetiletý syn Petr. Vdova Anna a dědici po zemřelém Pavlu Fiedlerovi pak prodali 1. října 1716 Valentinu Fiedlerovi za 550 tol. sl. opavského počtu. Závdavek z této sumy činil 300 tol. sl. Hrabalův mlýn měl tehdy tři složení. Když Valentin Fiedler 20. září 1739 v 42 letech zemřel, provdala se vdova za Josefa Štedroně, který také 6. června 1740 převzal Hrabalův mlýn na 18 let za 1000 tol. sl. Po uplynutí 18 let měl mlýn přejít na jeho nevlastního syna Ignáce Fiedlera, nebo v případě jeho smrti na jiného z jeho sourozenců.
Přesně tak se i stalo a 16. června 1759 převzal mlýn Ignác Fiedler od svého nevlastního otce Josefa Štědroně za 1125 tol. sl. Ze závdavku 300 tol. připadlo „starému erbu“ Kateřině Rychlé 19 tol., prodávajícímu Josefu Štědroňovi 100 tol. a zbývajícíh 181 tol. si rovným dílem rozdělilo devět dědiců po Valentinu Fiedlerovi. Jmenovitě se jednalo o jeho ženu Mariannu, podruhé provdanou Štědroňovou, a jejím děti Václava, Kláru, Antonína, Jana, Alžbětu, Ignáce, Magdalénu a Janu. Na každého z nich připadlo 20 tol. a 4 groše. Zbývajících 825 tol. byl nový majitel mlýna povinen splácet každoročně po 40 tol. kladených při posudku počínaje rokem 1760. Z nich náleželo 499 tol. 10 gr. Josefu Štědroňovi a 325 tol. 26 gr. již dřívě zmíněným devíti erbům po Valentinu Fiedlerovi. Spolu s mlýnem převzal Ignác Fiedler i kompletní mlynářské nářadí, 2 koně, 2 dojné krávy, 1 okovaný vůz a veškeré selské hospodářství jako: 1 pluh, 1 hák, 3 brány a 21/2 kopy slámy. Ignác Fiedler zemřel 20. září 1781 ve věku 46 let. V první polovině 19. století hospodařil na mlýně Ignác Fiedler (1790-1862), který byl ženatý s Annou, dcerou Antonína Kantora z Panského mlýna v Kylešovicích. Po jeho smrti nastoupil jeho syn Anselm Fiedler. Dnes budova Hrabalovského mlýna pomalu chátrá a jeho budoucnost je nejasná.

(Pavel Solnický)


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1525 - Bernard Bruntálský z Vrbna kupuje od Hynčíka Bírky z Násilé Heraltické panství včetně jarkovského (podle osady Jarkovice) mlýna zvaného Hrabalův. Jde o mlýn o dvou kolech s olejnou, stoupou a svobodnou krčmou. Mlynář platil ročně 8 tol., krčnář při mlýně 20 tol.

1608 se při mustruňku dostavil s mečem a ručnicí mlynář Ondřej Zilla z Rablova mlýna

1684 Pavel Fiedler

1713 se v gruntovních knihách zmiňuje mlynář Pavel Fiedler. Rod Fiedlerů mlýn vlastní ještě ve 2. polovině 19. století

21.3.1713 Petr Fiedler přenechal mlýn bratru Pavlu Fiedlerovi (1642-15.5.1715), syn Petr Fiedler (+22.5.1715)

1.10.1716 Anna, vdova po Pavlu Fiedlerovu prodala mlýn Valentinu Fiedlerovi (1697-20.9.1739) za 550 tol. slez. opavského počtu

1716 - mlýn má tři složení

vdova se provdala za Josefa Štědroně, 6.6.1740 za 1.000 rol. převzal mlýn na 18 let

16.6.1759 převzal mlýn Ignác Fiedler (1735-20.9.1781, syn Pavla Fiedlera) za 1.125 tol. slez.

1836 Ignác Fiedler ml. (1790-1862), manž. Anna, dc. Antonína Kantora z Panského mlýna v Kylešovicích

1962 syn Adam Fiedler

1930 Josef Krafzik, majitel Emil Schreier

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V současnosti mlýn chátrá

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zilla
  • Fiedler
  • Štědroň
  • Krafzik
  • Schreier

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    05 2012
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice bez obytné budovy
        vícepodlažní
              Žádná položka není vyplněna
              • náhon
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Popis
              Typvodní kolo na spodní vodu
              StavZaniklý
              Popis
              Typturbína Francisova
              StavNezjištěn
              Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 3 m3/s, spád 1,7 m, výkon 51 HP
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorSolnický Pavel
              NázevVodní mlýny na Opavsku
              Rok vydání2006
              Místo vydáníBrno
              Další upřesněníBakalářská práce
              Odkazhttp://is.muni.cz/th/110941/ff_b/bakalarka.pdf
              Datum citace internetového zdroje23.04.2015
              AutorSolnický Pavel
              NázevVodní mlýny na Opavsku
              Rok vydání2006
              Místo vydáníBrno
              Další upřesněníBakalářská práce
              Odkazhttp://is.muni.cz/th/110941/ff_b/bakalarka.pdf
              Datum citace internetového zdroje23.04.2015
              AutorPetra M. Nováková
              NázevZrnka písku ... z dějin mlynářských rodů ve Slezsku
              Rok vydání2015
              Odkazhttp://mlynari.zrnkapisku.eu/drzkovice/
              Datum citace internetového zdroje8.5.2015
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 17
              AutorPavel Solnický
              NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku I. díl
              Rok vydání2007
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 155-156

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              5.4.2015 00:04 uživatelem Aleš

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 24.4.2015 21:38
              dedeon 6.6.2015 10:02
              doxa (Jan Škoda) 10.6.2024 11:49