Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn údajně existoval už v této době, kdy měl být za třicetileté války vypálen. (PŠ)
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Roku 1651 mlýn patřil Jiříku Heroldovi, mlynařil zde jakýsi Šimana.
V roce 1730 se uvádí mlýn o jednom vodním kole na nestálé vodě. (PŠ)
1839 Karl Herold
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Vodní právo k odběru vody se zakládalo na odstupní smlouvě, sepsané v Manětíně 15.8.1888 a zanesené do pozemkových knih v Manětíně 20.5.1889.
Roku 1889 zde mlynařil Johann Herold. (PŠ)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Mlynářem v roce 1930 byl Adolf Herold. Tehdy se zde už pomalu přestávalo mlít.
Dalším majitelem byl roku 1935 nějaký p. Czech, který snad kvůli dědictví, zavraždil syna bývalého majitele mlýna Johanna Herolda. (PŠ)
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Během války zde mlynařil Roth a po něm p. Ištvánek. Po válce byl objekt znárodněn a národní podnik Silnice Plzeň celou stavbu mlýna přestavěla. (PŠ)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Mlýn po roce 2021srovnán se zemí (RŠ)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Herold Šimana Czech Roth Ištvánek Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1651 - Jiřík Herold (HŠ)
1839 - Karl Herold
1889 - Johann Herold (HŠ)
1930 - Adolf Herold (HŠ)
1935 - Czech (HŠ)
1939 - 1945 Roth, Ištvánek (HŠ)
po r. 1945 - národní podnik Silnice Plzeň (HŠ)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
