V knize ,,Kořeny věků“ o polenské oblasti jsou citované zmínky o Červeném mlýně v letech 1638 a 1655.
V matrice je zmiňovaný roku 1651, kdy se tam Janu Mlynáři a Alžbětě narodila dcera Dorota.
V roce 1689 patřil mlýn k nížkovské rychtě. Mlynář Samuel Červený vdává svoji dceru Alžbětu za Mikuláše Chlebečka.
1692 se opravují kamenem vodní strouhy.
Roku 1749 vrchnost dosadila na zpustlý – doslova zhroucený mlýn Šimona Hrubého. Slíbili mu, že ho vrchnost opraví, ale to se stalo jen s domovním stavením, vnitřní vybavení si musel obstarat sám. Pracoval zde 20 let se svými dvěma synya pomocníkem, prostavěl zde údajně 81 zl. ze svého.
Mlýn opravil a žil zde 20 let. Nájemní smlouvou byl nucen odebírat kořalku z vrchnostenské palírny a když ji již nemohl zaplatit, byl přeložen do velmi zpustlého (už třetího) mlýna v Bílku.
V dubnu 1769 koupil mlýn od vrchnosti za 1300 zlatých a roční činži 185 zlatých 15 krejcarů Antonín Mastný.
Antonín Mastný se narodil kolem roku 1727, jeho žena Kateřina byla o rok mladší. Víme pouze o jeho synovi Václavovi a pravděpodobně synovi Blažejovi. Kateřina zemřela ve věku 58 let - 18. 11.1786, Antonín pak v 63 letech 20. 6. 1790 .
Nejspíše jeho syn, Blažej Mastný byl mlynářem na Červeným mlejně minimálně v letech 1784 – 1792, kdy se jemu a jeho ženě Marii Anně Čejkové rodily děti Marie Anna, Václav, Jan a Kateřina.
V roce 1820 se uvádí jako majitel Jan Webr. Byl známý vleklými spory s ostatními mlynáři, že jemu panskému přetahují mleče.
Provdal dceru Františku za Františka Wasserbauera, mlynáře z Pořežína.
Od roku 1836 byla 6 let v jedné místnosti pronajata jako přádelna bavlny. Nájemce Josef Michálek však neobstál v konkurenci, proto brzo veškeré zařízení prodal a z mlýna odešel.
1831-1838 František Weber
