1649 Jiří Vykročil, měl spory s Janem Holoubkem pro hraniční meze a vrby.
1687 pronajal svému synovi Vítu Vykročilovi za 30 strychů žita
1690 Jiří Vykročil se stal mlynářským cechmistrem
Vít Vykročil s Janem Jiřím Hurtem a dalšími mlynáři si vyprosili od starších přísežných mlynářů zemských výpis jejich pořádku, který přijali za svůj a který jim 1719 potvrdila kněžna abatyše Pironka s konventem
Mlynář Vít Vykročil odmítl platitit subsidiární kontribuci, proto mu byl 1737 před celou obcí přečten výnos Její Milosti Knížecí o jejím placení, aby zanechal odporu. Vít však prohlásil "i kdybych arest podniknouti měl, co sobě uhoním, to pro sebe a ne pro jiného schovám"
po smrti Víta Vykročila vznikl velký spor o dědictví mezi synem Václavem Vykročilem a manželi Šefelínovými (t.j. Václavovou sestrou a švagrem), prý "sobě v kvaltu do vlasů sáhli a z sejití některých k tomu sousedův, skrz moc roztrhnouti býti museli"
mlýn za 2.500 kop nakonec zdědila Vítova dcera Anna provd. za Jana Šefelína, Václavovi museli koupit dům v Třebenicích a ostatní dědice vyplatit
mlynář Jan Šefelín však bez povolení zvětšil kolo a upravil vantroky, čímž poškodil mlynáře Košťálovského mlýna (výsledek sporu není znám)
1745 po smrti Jana Šefelína vedla mlýn Anna Šefelínová, 1745 vypukl požár, zničil část mlýna, oheň byl údajně založen, mlynářka však nedokázala paliče popsat, "protože byla obklopena plameny a musela zachraňovat děti"
13.6.1759 mlýn za 1000 zl. zdědil syn Jan Šefelín
25.1.1810 Leopold Šefelín s manž. Annou
1836 zdědila dcera Eliška
1843 - Zinke Josef
1847 za 10.550 zl. koupila Anna Tregnerová
