Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn náležel klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě, do konce 17. stol. pronajímán
kol. 1700 emfyteuticky prodán Jakubu Beerovi
18.6.1761 zdědil syn Jiří Beer
Josef Beer vyměnil s Václavem a Kristýnou Käuflerovými za dům čp. 126 v Třebenicích
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1867-1887 Antonín Reimer s manž. Vilemínou
1887 August a Ulrika Kallauschovi
1902 Deutsche Spar und Vorschusskassa, od ní koupil zvšrolékař František Schiele, nechal u mlýna postavit nové obytné stavení čp. 288
1910 od Schieleho koupil Jan Mládek s manž. Augustou
1910 od nich koupil Klub vlasteneckých přátel MUDr. Václava Paříka v Praze
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1916 Klub prodal mlýn za 35.000 K destilátoru likérů Antonínu Vanickému a jeho manželce Janě
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1929 byl rozbořen sousední dům čp. 89, část dvorku manž. Vaničtí odkoupili a přeměnili jej v zahradu
nájemci J. Hakl, Václav Vašata a Ladislav Pečený
V roce 1930 byl majitelem mlýna Václav Vyšata, č.p. 88.
1938 A. a J. Vanických postoupili mlýn dceři Věře a jejímu manželu Bedřichu Neumannovi
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
12.11.1941 mlýn úředně zapečetěn a vyřazen z provozu
po r. 1945 již provoz neobnoven
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vyšata
- Beer
- Käufler
- Reimer
- Kallausch
- Schiele
- Mládek
- Vanický
- Hakl
- Vašata
- Pečený
- Neumann
Historie mlýna také obsahuje:
1700-1761 Jakub Beer
1761 Jiří Beer
Josef Beer
Václav Käufler
1867-1887 Antonín Reimer
1887-1902 August Kallausch
1902 Deutsche Spar und Vorschusskassa
František Schiele
1910 Jan Mládek
1910-1916 Klub vlasteneckých přátel MUDr. Václava Paříka v Praze
1916-1938 Antonín Vanický
J. Hakl (nájemce)
1930 Václav Vyšata (Vašata, nájemce)
Ladislav Pečený (nájemce)
1938-1941 Bedřich Neumann
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
