Uživatel

Hledat

| Sign up

Mlýn starých mele pořád.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Prostřední mlýn

Prostřední mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Prostřední mlýn

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Skála

PSČ

580 01

Okres

Havlíčkův Brod

Katastrální území

Skála u Havlíčkova Brodu

GPS

49° 33' 26.7'', 15° 26' 24.2''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Pozůstatky panského vodního mlýna, který měl 2 vodní kola, 5 stup, a byla u něho pila. V roce 1927 zde bylo založeno lihovarské družstvo. Komín sloužil pro parní kotel a pohon parního stroje. V roce 1956 byl lihovar zrušen. Dochoval se vysoký tovární komín.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Perlový potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Bína (34 let), manželka Kateřina (27), synové Václav (7) a Vít (3), všichni poddaní nekatolíci s nadějí na obrácení (nevíme ale, ke kterému ze zdejších mlýnů se to vztahuje)

V roce 1846 František Svoboda koupil mlýn od Melichara Jonáka za 2800 zlatých. (z kroniky skalské, autor J.Žáček)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

V roce 1903 mlýn vyhořel, 1906 postavena škrobárna a mydlárna, 1908 povodeň protrhla hráz. (z kroniky skalské, autor J.Žáček)

Vodní kniha z r.1913, č.přír.30/2018, str.106-107, 273-274: Nálezem bývalého okresního hejtmanství v Německém Brodě z 12.8.1906 bylo uděleno Arnoldu Posilesovi povolení ku zřízení škrobárny z mlýna čp.11 ve Skále.

Francisova turbína schválena výnosem z 23.3.1913. Používána k pohonu dynama a šrotovníku.

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Zánik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

V roce 1927 byl postaven lihovar a komín (z kroniky skalské, autor J.Žáček) a bylo založeno lihovarské družstvo. Komín sloužil pro parní kotel a pohon parního stroje.

Vodní kniha z roku 1913, č. přír. 30/2018, str.106-107, 273-274: Nálezem bývalé okresní správy politické v Humpolci ze dne 20.10.1927 bylo uděleno povolení ke zřízení lihovaru se škrobárnou.

1930 Družstevní lihovar Skála, elektrárna

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

V roce 1956 byl lihovar zrušen. (z kroniky skalské, autor J.Žáček)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Jonák
Svoboda
Kletečka
Bína

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1651 Jan Bína

do roku 1846 - Melichar Jonák

od roku 1846 - František Svoboda

v roce 1890 majitelem Alois Kletečka

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Obytná část mlýna je zcela přestavěna. Mlýnice zatím bez větších změn.

Historické stavební prvky – exteriér

okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
komín

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Vodní kniha z r.1913, č.přír.30/2018, str.106-107(pep)
Protokol z 4.7.1890:
Cejch zasasen 4.7.1890. Vodní cejch i fixní bod byly vytesány na skalních balvanech při břehu rybníka nacházejících se poblíž vypouštěcího stavidla.
Mlýn čp.11 ve Skále nalézá se pod rybníkem č.parc.45 tzv. „prostřední“, do něhož vtéká odpadní voda z vodní nádržky mlýna čp.16 a pak voda z potoka veselského (kterážto poslední voda neprávem tam vtéká *))
Z rybníka se přivádí voda na mlýn a na pilu dřevěnými koryty zasazenými v břehu rybníka uzavíranými ze strany rybníka stavidly.
Mlýn má dvě mlýnská složení a stoupy na kroupy, celkem 3 vodní kola na vrchní vodu. Horní a střední vodní kolo má průměr 3,65 m a šířku 0,66 m, dolní vodní kolo na stoupy má průměr 3,55 m a šířku 0,60 m. Pila stojící zvlášť má jedno vodní kolo na vrchní vodu o průměru 4 m a šířce 0,79 m.

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Nezjištěn

pila
výroba elektrické energie

Doplňkové a další provozy – popis

1930 pouze elektrárna

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
rybník
odtokový kanál

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Popis 3 vodní kola na vrchní vodu. Horní a střední vodní kolo má průměr 3,65 m a šířku 0,66 m, dolní vodní kolo na stoupy má průměr 3,55 m a šířku 0,60 m. Pila stojící zvlášť má jedno vodní kolo na vrchní vodu o průměru 4 m a šířce 0,79 m.

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

Typturbína Francisova

StavZaniklý

Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 0,43 m3/s, spád 5,2 m, výkon 22 HP