Historie
Obecná historie:
Mlýn s pilou na levém břehu Třebovky čp. 32 patřil v 19. století zdejší významné rodině Kovářů (František Kovář byl mj. v letech 1893–1905 velitelem místních hasičů, jeho syn František poté až do roku 1912 rovněž). Po první světové válce byl mlýn přestavěn a modernizován pardubickou firmou Josefa Prokopa synové, k roku 1934 je uváděn mlynář Jaroslav Vytásek. Dnes je adaptovaný dvoupatrový objekt využíván k bydlení, velká kolna na pozemku mlýna jako sklad a garáže.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Dle plánové dokumentace k přestavbě kůlny na zcela novou mlýnici pochází z roku 1873 vznikla samostatná mlýnice v roce 1874.
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1893–1905 František Kovář
1930 František Kovář ml.
1939 - Jaroslav Vytásek (RR)
Život v mlýnské usedlosti byl barevný, hospodářství mělo několik hektaru rolní půdy, krávy atd. Také les na dřevěné topivo a několik betonových šachet v blízkosti splavu kde se pěstovali bobři na kůži. (Dnes již zavezené a části zahrady.) Mřížová překážka před splavem k turbíně občas zachytila úhoře. Domácí máslo bylo samozřejmostí a pekárna chleba také, což jednou ocenil i prezident T. G. Masaryk. Tolik z rodinné kroniky této strany mlynářského cechu.
George Vytasek
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír