Ne přes hráz.
(anglické rčení)

Sovovy, Odkolkovy mlýny

Sovovy, Odkolkovy mlýny
503/2
503,504,527-III.,318,319
U Sovových mlýnů
Praha - Malá Strana
118 00
Hlavní město Praha
Malá Strana
50° 5' 1.9'', 14° 24' 31.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Na místě Sovových mlýnů je uváděn první pražský mlýn ze 14. století v gotickém slohu, později přestavován renezančně. V roce 1855 se jednalo o komplex tří mlýnů. Současná podoba historické budovy je z 2. poloviny 19. století, kdy byl mlýn přebudován z mlýna vodního na mlýn parní. Po nedávné rekonstrukci je v Sovových mlýnech umístěna galerie moderního umění.
Uprostřed města
Vltava
39549 / 1-877
veřejně přístupný

Obecná historie:

Objekt se nazývá podle renesančního mlynáře Václava Sovy z Liboslavě (případně po majiteli z 19. století Františku Odkolkovi). Renesanční stavba vznikla v roce 1589, v 19. století došlo k velkým přestavbám v klasicistním a po velkém požáru roku 1867 v novogotickém stylu. Po požáru také mlynář Odkolek přeměnil provoz na moderní parní mlýn. V roce 1896 došlo k dalšímu požáru po kterém již provoz obnoven nebyl. Vyhořelou část mlýna rodina (dcera Františka Odkolka a její choť Ladislav Pinkas) prodala roku 1920 pražské obci, ale obytnou část nadále využívala až do roku 1950. Poté budovy využívala Československá akademie věd, stav se ale postupně zhoršoval. Od konce 20. století se začala o budovy zajimat Nadace Jana a Medy Mládkových a k razantní přestavbě a adaptaci na galerijní budovu došlo roku 2002.

xxxx

Mlýn na Kampě založil klášter benediktinek u sv. Jiří, nese však jméno majitele v 15. století, Václava Sovy z Liboslavě. Dřevěnou konstrukci mlýna postupně nahrazovala kamenná, vodní kolo pohánělo rovněž pilu a brusírnu. František Serafín Odkolek (1817–1876) v roce 1858 přestavěl mlýn na tzv. „amerikánský“ a zvýšil jeho budovu o patro, zdobené novogotickými štíty. Na projektu rozšíření obytného křídla v novogotickém stylu pracoval roku 1867 architekt Josef Schulz (1840–1917), který se současně podílel i na přestavbě přikoupeného východně sousedícího mlýnu čp. 504. O rok později založil František Odkolek v blízkém domě čp. 502 pekárnu a v letech 1870–1872 při mlýnech také parní pohon. Po otci podnik převzal Jindřich Odkolek (1842–1895), který v roce 1880 rozšířil pekárenský provoz. V lednu roku 1896 mlýny v majetku Zdenky Odkolkové opět vyhořely a poté už nebyly obnoveny. Budovy zakoupila obec pražská, která v roce 1920 při úpravě Vltavy mladší z mlýnů čp. 504 zbořila. Pekárna v čp. 502 se stala základem a. s. Odkolek ve Vysočanech, její budovy zanikly až po druhé světové válce. V 90. letech 20. století tým Václava Ciglera, Michala Motyčky, Mariana Karela, Miroslava Špačka a Dany Zámečníkové přeměnil opuštěný objekt na galerii výtvarného umění. Roku 2001 bylo Museum Kampa Nadace Jana a Medy Mládkových otevřeno pro veřejnost.

Martin Šenberger  - Benjamin Fragner


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1393 údajně 1. zmínka o mlýně na tomto místě

1442 v závěti zmíněn "dům na ostrově na konci jezu"

Název mlýna je podle Václava Sovy z Liběchova, který mlýn koupil v roce 1478. Ten zde vystavěl dům, zřídil mlýny, hamr s brusírnou, pilu, vápenici, soukenickou a jirchářskou valchu pro činění koží a další provozovny. Ke všemu patřil hospodářský dvůr a zahrady.

V. V. Tomek píše, že naproti nynějšímu ostrovu Střeleckému stály na malostranském břehu mlýny poplatné mělnickému proboštství. Koupí od starších poplatníků nabyli je pro sebe již někdy na začátku XIV. stol. (před rokem 1325) „rytíři Svatojanští od chrámu Panny Marie konec mostu", avšak prodali je zas pod plat r. 1393 Augustinu Apothekáři, měštanu staroměstskému. A v témže díle Tomkových „Dějin" se píše, že r. 1393 mlýny ty, které se později nazývaly Sovovy (čp. 111-503) náležely klášteru sv. Jiří. (RR)

1501 mlýn poškodila povodeň

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1542 mlynář Václav Sova odkázal "dům na ostrově konec jezu a vinici Ráj Veliký a Malý na Smíchově" dceři Johanně, manželce Pavla Severina z Kapí  Hory, purkmistru a knihtiskaři (mj. vytiskl Chelčického postilu)

Dále se majitelé střídali. Podle nich byl mlýn nazýván Severínovský, Kosořský.

* * *

Po husitských válkách se mlýnů těch zmocnila obec, avšak propadly r. 1547 konfiskaci za odboj Pražanů proti Ferdinandu I. Z Čelakovského se dovidáme, že po r. 1561 byly skoro všechny mlýny obcím Pražským vráceny a zůstaly v držení obecnim pak skoro po dvě století. Staré Město však r. 1574 vedle nabyté držby mlýnů přikoupilo ještě k vůli Staroměstské vodárně mlýny Sovovské na Malé Straně, jež byly zřízeny r. 1478 se svolením obce Staroměstské a obdržely jmeno po držiteli Václavovi Sovovi z Libichova. Obec nadále mlýny pronajímala. Od r. 1562 se mlýny nazývaly Severinovy. (RR)

11.11.1560  budovy mlýna vyhořely neopatrností řemeslníků brusírny

1568 Václav Severín prodal "pilu s domem při jezu Václavovi Kosořskému z Kosoře, kterému prokázány za služby a opatrování"

Jan Kosořský prodal mlýny za 1050 kop gr. čes. Václavu z Vlkanova

1574 Václav z Vlkanova prodal za 1100 kop gr. čes. staroměstské obci

1580 mlýny znovu postaveny, pamětní deska (dnes uložena v lapidáriu)

1595 dle dobového popisu: předešlý, z větší části dřevěný mlýn, sestávající ze dvou pil, vápenice a brusírny, shořel. Nově postavený objekt byl již téměř celý z kamene, kromě dřevěné části s mlýncem a vlastním kolem. Obnoveny tu byly opět dvě pily, krupník a brusírna, došlo také k výstavbě jakési nové budovy (bez uvedení jejího účelu), nově postavena i kolna na dříví. Zmíněna je zděná ohradní zeď, jež vystřídala starší plaňkovou ohradu.

1602 mlýn pronajat za 360 kop gr. míš. ročního platu

1606 na van den Boscheho prospektu Prahy mlýn zachycen v podobě, jaká se dochovala až do poč. 19. stol.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Mlýny byly postaveny na pozemcích patřících Starému Městu, právo Starého Města však nebylo uznáváno Menším Městem (Malou Stranou) a převory maltézského řádu, což vedlo k dlouholetým soudním sporům, v nichž nakonez zvítězili Staroměstští a dosazovali na Kampu  své "úředníky nad mlýnem", kteří mlýny pronajímali mlynářům. Svovoský mlýn se pronajímal "na třetí užitek", tj. 2/3 zisku obci a 1/3 mlynáři. Mlynář měl navíc na Staroměstskou radnici odvádět tři dobře vykrmené vepře.

1641 dřevěné části mlýna vyhořely, shořelo i vodní kolo, na místě zničené části vznikla 1642 nová pila a soukenická a jirchářská valcha

1648 za švédské okupace levobřežní Prahy mlýn poškozen

1725 mlýn patři Staroměstským, měl 4 moučná složení (1 nefungovalo), pilu a 4 stoupy (2 nefungovaly)

1728 koupil Matěj Mysliveček

1740 Staroměstští prodali mlýny za 3.000 zl. manželům Klikovým, ti mlýny opravili, ke zděné části přibyla dřevěná bouda a další podobná ještě nad vodou

1768 čp. 318  (novou mlýnskou boudu, pilu, domek pro mlynáře, kolnu na prkna, 1/2 svinských chlívků, 1/2 zahrady a dvůr) emfyteuticky zakoupil mlynářský mistr Johann Dick (Jan Dík)

1768 čp. 319 emfyteuticky zakoupil mlynářský mistr Václav Dick (Dík), dělícím prvkem byla střední zeď s branou

Ve mlýně se narodil významný hudebník Josef Mysliveček. Více viz

V roce 1795 koupil mlýny Vojtěch Vavřík. Jeho dcera Barbora (+14.11.1836) se provdala za roudnického mlynáře Františka Trödla. 1/2 mlýna v ceně 4.800 zl.  dědí jejich dcera Marie Trödlová. Roku 1840 přišel do Sovovského mlýna nový mlynářský František Serafín Odkolek (29.8.1817 - 25.12.1876, syn roudnického purkmistra Františka Serafína Odkolka st.), za něhož se Marie Trödlová provdala. Nastává rychlý rozvoj mlýna, přikupuje se další budova a provádějí se přestavby a nástavby.

1795 od Václava Díka koupili Antonín a Tekla Mrázovi "Novou boudu" čp. 504 (nejvýchodnější mlýn ve skupině)

1849 mlýn zvýšen o patro

* * *

Pozdější zprávy o Sovových mlýnech se datují z r. 1675 u příležitosti, kdy rada Menšího Města Pražského žádala Staroměstské, aby jí postoupili „mlejny Sovovské s oné strany řeky na gruntech staroměstských k vyzdviženi vodárny". Avšak Staroměstští to odepřeli, pravíce, že se to nemůže stát pro podstatné příčiny, protože „ty mlejny Sovovské tak nyní řečené, kdežto předešle toliko sama huť byla a Venclikovská slula, od předkův našich k tomu konci koupené jsou, poněvač času letního pro sucho a malé vody, ležíce z oné strany řeky, voda takměř všechna zmizela, a vodárna Staroměstská jíti a vodu do Starého Města hnáti nemohla." „Proto vystavili naši předkové," dokládali Staroměstští, „ty mlejny s velkým nákladem, mezi nimiž jez také se nachází, aby časem letním, když malé vody jsou, ty Sovovské zastavili a sem na tuto stranu k vodárně naší voda se hnáti mohla; kdež časem týž mlynář Sovovský několik pořád téhodnův jak s pilou, tak i se mlejny státi musí a vodu k vodárně naši naháněti, a kdyby, což se státi nemůže, tam vodárna a zde zase druhá na jednom jeze byla postavena, musilo by Staré Město Pražské letního času, kdež se nebezpečenství ohně jest obávati, býti bez vody, čehož oni páni Pražané Menšího Města Pražského dobrým svědomím žádati nemohou." Na to, že by mohla Malá Strana bez vody být ohrožena ohněm, se ovšem Staroměstšti neohlíželi. Dále se v listu tom praví: „Kteréžto také mlejny před dvěma sty lety i více páni křižovníci Maltézští míti chtěli, a o ně předkové naši těžký a na leta se vztahující soud trpěti musili; avšak přece při soudu zemském větším to, že na gruntech staroměstských jsou a leží a bez nich pro vodárnu svou býti nemohou, právi zůstali, takže ti od jurisdikce Starého Města Pražského dependující břehové a na nich mlejny i domové s oné druhé strany řeky i sama také řeka od ouřadu mostu Pražského odcizovati se nedá, neb per consequens i k řece purkmistr a rada Menšího Města Pražského by sobě právo potomné přivlastňovati chtěli, k čemuž my na místě obce žádným způ sobem povoliti nemůžeme."(RR)

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1850 je založena firma "František Odkolek". V této době se mlýnu říkalo Odkolkovský. (František Odkolek se oženil s Marií Troedlovou.)

Jan Slavík vlastnil dům na Kampě čp. 500/III. a "Starou boudu" při Sovových mlýnech prodal 14.3.1850 za 18.000  zl. Františku Trödlovi

1855 majitelé:

čp. 503 a 527/III.  Trodler František, dědicové, resp. Odkolek.

čp. 504/III. Legler Jindřich

1862  od Jindřicha a Anežky Legnerových koupili druhou polovinu mlýna Josef a Karolina Riedlovi

1864 František Odkolek od Riedlových odkoupil jejich polovinu mlýna a od dědiců Aloise Josefa knížete z Liechtenštejnu domy čp. 505 a 506.

V roce 1865 F. Odkolek přikupuje další dům, ve kterém 1869 zřizuje pekárnu. Postupně se stal největším dodavatelem chleba a pečiva pro Prahu a okolí.

1862, 1876 Fr. Odkolek zahájil přestavbu mlýnů - přestavěno dvořiště na západní straně, kde bylo vybudováno  obytné dvoupatrové křídlo v novogotickém slohu dle návrhu architekta Národního divadla Josefa Zítka. Zrušen obytný dům při ulici U Sovových mlýnů a na jeho místě vystavěno částečně nové křídlo obytné budovy a nová kůlna. Ve štítě letopočet 1867.

1872 část mlýnů přestavěna na parní pohon, postaven nevkusný vysoký komín, hyzdící panorama Malé Strany a Hradčan.

1876 po Františkově smrti převzal syn Jindřich Odkolek (+1895). V Praze zřídil 8 filiálních prodejen chleba a dalšího pečiva. Ve mlýně se denně zpracovalo 2,5 vagonu obilí a upeklo přes 1000 bichníků chleba.

1895 jelikož Jindřich Odkolek zemřel svobodný a bezdětný, mlýn zdědila jeho nejmladší sestra Zdeňka, která se provdala za za advokáta a politika JUDr. Ladislava Pinkase, v Zítkově křídle nadále  žila Pinkasova rodina, mj. malíř Soběslav Pinkas, poslanec Dr. Ladislav Pinkas nebo advokát a politik Dr. Adolf Maria Pinkas a zanechala zde rozsáhlé sbírky.

Budova v zimě 1896 částečně vyhořela. (30. ledna 1896 - RR), škoda odhadnuta na 300.000 zl. Vnitřek vodního i parního mlýna byl zničen, byty a kanceláře zůstaly ušetřeny.

Při požáru zasahovaly hasičské sbory: sbor pražský, sbor smíchovský, sbor karlínský, sbor vinohradský, sbor holešovický, sbor libeňský, sbor bubenečský a vojenská požární hotovost všech pražských pluků č. 88, č. 73, č. 28, č. 91 a č. 22. K požáru se dostavili mimo jiné také místodržící hrabě Thun, dvorní rada Jiří Dörfl, velicí plukovník Reiche, starosta měst pražských p. Gregor Čeněk , jeho náměstek dr. Srb, městští radní pánové Vendulák a Parůžek, členové ochranné stanice s předsedou p. Suchým, celá řada důstojníků a úředníků atd. Škoda byla podle znalců odhadována na více než 300.000 zlatých, ale závod byl naštěstí dostatečně pojištěn u pojišťovny „Riunione Adriatica di Sicurtà”. 

Manželé Pinkasovi hodlali požárem zničené mlýny obnovit, ale pražské obec k tomu nedala svolení. Komín pekárny, hyzdící panorama Prahy byl stržen.

V Národních listech se objevil článek, aby byly strženy celé mlýny a na jejich místě postavena sněmovna.

1909 Odkolkovy podniky změněny na akciovou společnost 

1912  přesídlily do Vysočan, kde byl zřízen parní mlýn a velkopekárna

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

1920 Mlýniště od Odkolků odkoupila pražská obec a nechala jej stát jen tak bez střechy.

1920 Navigační erár při regulaci vltavského ramene odboural býv. Novou boudu.

ve vedlejších částech zřizeny dílny, především truhlářské

v západní obytné části byl vyhrazen byt vdově Zdeňce Pinkasové roz. Odkolkové

Rodina Pinkasova vyslýchána gestapem, ale nic jim nedokázali a nikoho neprozradili.

26. února 1999 byla v Praze Medou Mládkovou (8. září 1919 Zákupy – 3. května 2022 Praha) založena Nadace Jana a Medy Mládkových.

Město Praha do nadace vložilo zpustlou budovu Sovových mlýnů, od roku 2000 rekonstruovanou pro muzeum.

Od roku 2001 je zde galerie moderního umění, zahrnující v stálé expozici sbírku Medy Mládkové, obsahující především velký soubor děl malíře Františka Kupky (1871, Opočno - 1957, Puteaux, Francie) a pořádající příležitostné výstavy na vysoké úrovni.

V srpnu 2002 mlýny tvrdě zasaženy tisíciletou vodou, povodeň odnesla 35 km daleko i třímetrovou židli od sochařky Magdaleny Jetelové, instalovanou před muzeem u Vltavy.

Dne 15. července 2020 vypukl v muzeu požár. Začaly hořet klimatizační jednotky a technické zázemí muzea, objekt byl zakouřen, k větším škodám však naštěstí nedošlo.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Sova
  • Vavřík
  • Trödl
  • Odkolek
  • Mysliveček
  • Trodler
  • Legler
  • Dick
  • Dyk
  • Slavík

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Hlavni mlýnská budova, jedna z nejtypičtějších budov pražských, utrpěla pohromu velikou. Mlýn tento stojí zde od nepamětných dob. Již dávno je majetkem staré pražské rodiny Odkolkovy, v které tato živnost přecházela z člena na člena. Posledním mužským majitelem byl nedávno zesnulý, stejné co občan i odborník vážený p. Jindřich Odkolek. Po jeho smrti ujala sе správy závodu slečna Zdenka Odkolková. Závod sám byl jeden z největších svého druhu v Praze, spojuje v sobě průmysl mlynářský se závodem pecnářským, jehož výrobky v Praze v četných filiálkách se těší dobré pověsti.
—Národní politika, 30.1.1896, s. 2


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    10 2008
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      1595 dle dobového popisu: předešlý, z větší části dřevěný mlýn, sestávající ze dvou pil, vápenice a brusírny, shořel. Nově postavený objekt byl již téměř celý z kamene, kromě dřevěné části s mlýncem a vlastním kolem. Obnoveny tu byly opět dvě pily, krupník a brusírna, došlo také k výstavbě jakési nové budovy (bez uvedení jejího účelu), nově postavena i kolna na dříví. Zmíněna je zděná ohradní zeď, jež vystřídala starší plaňkovou ohradu.
      1606 na van den Boscheho prospektu: mlýn sestával z hlavní budovy, k níž bylo připojeno užší kolmé křídlo, snad původně charakteristické věžové schodiště. Stavby zdobily etážové štíty, dovnitř jeden a k Vltavě pravděpodobně od počátku dva.
      1641 dřevěné části mlýna vyhořely, na místě zničené části vznikla 1642 nová pila a soukenická a jirchářská valcha
      1740 ke zděné části přibyla dřevěná bouda a další podobná ještě nad vodou
      1768 čp. 318 nová mlýnská bouda pila, domek pro mlynáře, kolna na prkna, 1/2 svinských chlívků, 1/2 zahrady a dvůr
      1824 další stavební úpravy
      1849 zvýšen o patro
      1865-1874 přestavěno dvořiště na západní straně, kde bylo vybudováno obytné dvoupatrové křídlo v novogotickém slohu dle návrhu architekta Národního divadla Josefa Zítka. Zrušen obytný dům při ulici U Sovových mlýnů a na jeho místě vystavěno částečně nové křídlo obytné budovy a nová kůlna. Ve štítě letopočet 1867.
      1872 přistavěn vysoký komín parního stroje
      1896 mlýny vyhořely, většina objektů zůstala bez střech, vysoký komín stržen
      1920 při regulaci vltavského ramene odbourána býv. Nová bouda
      2000-2002 mlýn zrekonstruován pro potřeby galerie
      xxx
      První dřevěný mlýn zde u Vltavských břehů stál již od středověku. Po husitských válkách a požárech zde byl r. 1589 vystavěn renesanční areál, přestavěný v několika etapách klasicistně a později novogoticky (1872). Požár r. 1896 zničil část. hl. budovy.
      Budovy vytvářejí rozlehlý areál kolem nepravidelného dvora, v severozáp. partii jsou dvoupatrové, v protější jen přízemní. V části při Vltavě se v novějším vnějším plášti skrývá historická renesanční budova mlýnů. Při pohledu ze dvora se renesanční části prozrazují pravidelnými kvádry v nárožích, ukazujících, že poslední patro je až klasicistní přístavbou. V jihozáp. části se nalézají rovněž přízemní objekty stájí, později kůlen, jejichž vjezdy však byly dodatečně zazděny a upraveny. V koutu stojí polygonální stavba, kterou C. Merhout označil za studnu s altánovým přístřeškem, která však byla patrně holubníkem. Areál tvoří objekty: Čp. 503 Bývalé čp. 527
      Areál budovy mlýna s hospodářskými objekty na renesančním půdorysu postavené na zbytcích starších objektů. Při poslední rekonstrukci na galerii dokončené v r.2002 hodně utrpěla historická podoba areálu výstavbou novodobých prvků a úpravou omítek fasád. Budovy v nábřežní poloze Vltavy jsou pohledově nejexponovanější stavbou při pohledech na panoramata Hradčan a Malé Strany z pravé strany Vltavy.
      xxx
      Renes. stavba z r. 1589, přestavěná v několika etapách klas., posléze novogoticky (do 1872), a dále r. 2002 podle projektu arch. Heleny Bukovanské.
      Přestože první zmínka o mlýnech na Kampě pochází z r. 1393 je nepochybné, že jejich historie je starší. První mlýny zde patrně nechal založit klášter benediktinek od sv. Jiří na Pražském hradě. V r. 1478 získal pusté místo mistr Václav Sova z Liboslavě, aby tu postavil pro sebe dům a hamr s brusírnou, ale vedle toho měla stavba sloužit měšťanům jako mlýn na mouku. Budovy byly dřevěné a vyhořely. K nové výstavbě patrně došlo r. 1589, jak ukazuje pamětní deska, uložená dnes v lapidáriu NM. Nově postavený objekt byl již téměř celý z kamene, kromě dřevěné části s mlýncem a vlastním kolem. Zmíněna je zděná ohradní zeď, jež vystřídala starší pláňkovou ohradu. Podoba budovy mlýna se až do poč. 19. stol. prakticky nezměnila. V r. 1849 požádal tehdejší majitel o možnost zvýšení stavby o další patro a předložil plány Petra Holečka a tesaře Friedricha Fleischingera. Novostavba pak byla kolaudována v r. 1850. V této době bylo skutečně nadestavěno další patro nad historickou budovu, prozrazující se odlišným (cihelným) zdivem. Zůstal dokonce zachován již. klasicistní štít této stavby, i když dodatečně navýšený o novogotické doplňky. K dalšímu prodloužení a zvýšení obytné budovy přistoupili majitelé po r. 1867, plány této přístavby snad vypracoval František Václavík a až z této doby pocházela romanticky novogotická fasáda nového traktu nad vodou. V r. 1872 kdy byla vystavěna strojovna parního pohonu (budova na jih od historické stavby) a především nevhodný komín, který narušil celou siluetu pobřeží Kampy. V r. 1896 mlýn vyhořel a jeho funkce nebyla obnovena; vyhořelou stavbu koupila pražská obec a v r. 1920 nechala zbořit nově přistavěnou část nad řekou na základě požadavku regulační komise. Budovy vytvářejí rozlehlý areál kolem nepravidelného dvora, v severozáp. partii jsou dvoupatrové, v protější jen přízemní. V části při Vltavě se v novějším vnějším plášti skrývá historická renesanční budova mlýnů. Při pohledu ze dvora se renesanční části prozrazují pravidelnými kvádry v nárožích, ukazujících, že poslední patro je až klasicistní přístavbou. Jinak je stavba prostá, v části bez šambrán, na vých. straně směrem k Vltavě jen provizorně upravená po odstranění přístavby. Z pohledu od Vltavy je dobře patrný rozdíl mezi oběma částmi budovy, kde po sev. straně je novější, patrně pozdně klasicistní přístavek obytné budovy. Obě kratší strany zdobí novogotické stupňovité štíty, na již. straně jen nadestavěný nad trojúhelný klasicistní štít. Kolmé dvoupatrové severozáp. křídlo vzniklo bezesporu jednotně po r. 1850 a spojeno bylo se starším klasicistním přístavkem blokem schodiště. Fasády mají novogotickou úpravu, které charakteristickou podobou zaoblených šambrán upozorňují na tvorbu J. Maličkého. Přízemí rytmizuje pásová rustika, patra pilastry a průběžný geometrický dekor. Vnější fasády jsou odlišné od dvorní, kde chybí typické zalomené nadokenní římsy. Boční úzké průčelí vrcholí stupňovitým štítem, který je vyvinut ve stejných formách jako na historické budově. Přízemní objekt někdejší strojovny v jihových. části dvora pochází z r. 1872 a má jednoduché členění nestejnými vjezdy ze dvora a pravidelně uspořádanými okny od Vltavy, členěnými ještě lisenovými rámci.
      Areál budovy mlýna s hospodářskými objekty na renesančním půdorysu postavené na zbytcích starších objektů. V dnešní budově u Vltavy jsou zachovány renesanční obvodové konstrukce původního mlýna do výšky 1.patra. V interiéru parkety z poloviny 19.století komplikovanějších vzorů. Budovy v nábřežní poloze Vltavy jsou pohledově nejexponovanější stavbou při pohledech na panoramata Hradčan a Malé Strany z pravé strany Vltavy.
      Čp.527 - sklepy a část přízemních místností zaklenuta segmenty. V někdejším mlýně bývaly trámové stropy. Starší východní část budovy má hladkou fasádu. Novogotická přístavba z r.1867 údajně od Jos. Zítka. Gp.503 - západní přízemní stavení, původně konírny, postavené rovněž r.1867. Segmentové klenby. Z původních mlýnů zachovalo se pouze zdivo budovy při Vltavě. Přestavba a přístavba z r.1867 podle projektu J. Schultze, prováděl stavitel Václavek. Architektonicky málo významný.
      Celý soubor je však závažný urbanisticky. Asanační je budova jižně vlastního mlýna a část severní.
      xxx
      Přízemní objekty bývalých koníren a skladů (kůlen) uzavírá západní hranu rozsáhlého dvorce. Starší dřevěné a zděné objekty byly r. 1844 přestavěny podle projektu Josefa Maličkého. Původní vjezdy byly zazděny a upraveny v průběhu 20. stol.
      xxx
      Dvorní křídlo přiléhající k budově mlýna nechal po r. 1858 vystavět František odkolek, snad podle plánů Josefa Maličkého jako obytnou budovu.
      Dvorní křídlo přiléhající k budově mlýna nechal po r, 1858 vystavět František Odkolek, snad podle plánů Josefa Maličkého. K dalšímu prodloužení a zvýšení obytné budovy přistoupili majitelé po r. 1867, plány této přístavby snad vypracoval František Václavík a až z této doby pocházela romanticky novogotická fasáda nového traktu nad vodou. Nelze vyloučit, že na jejich vytvoření se podílel Josef Schulz (C. Merhout uvádí jako autora Josefa Zítka), od něhož také pocházejí dochované návrhy
      xxx
      Přízemní objekt někdejší strojovny parního pohonu v jihových. části dvora pochází z r. 1872 a má jednoduché členění nestejnými vjezdy ze dvora a pravidelně uspořádanými okny od Vltavy, členěnými ještě lisenovými rámci.
      Přízemní objekt na jižní straně historické budovy nad Vltavou je nedílnou součástí areálu Sovových mlýnů, který se díky své poloze u Vltavy nachází v jednom z nejexponovanějších míst Vltavského pobřeží a tvoří tak součást panoramatu Hradčan a Malé Strany.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky předbělohorské
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • náhrobky, pamětní desky
      • vrata, brána
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1725 4 moučná složení (1 nefungovalo) a 4 stoupy (2 nefungovaly)
        1816: moučný mlýn o 2 složeních, rovněž 2. a 3. část moučná
        1855 celkem 7 mlecích složení.
        503 a 527/III. 5 složení
        504/III. 2 složení, z toho 1 přistrkávací
        Zaniklý
        • pila
        • pekárna
        • stoupa
        • krupník
        • jahelka
        • brusírna
        • hamr
        • valcha
        1478 hamr s brusírnou, pila, vápenice, soukenická a jirchářská valcha pro činění koží
        1560 před požárem: dvě pily, vápenice a brusírna
        1595 po požáru: dvě pily, krupník a brusírna
        1725 pila a 4 stoupy (2 nefungovaly)
        1855 1 střídavá pila v čp. 504/III.
        1869 zřízena parní pekárna
        • jez
        1855 2 vodní žlaby
        čp. 503 a 527/III. 2 vlastní žlaby
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1855 celkem 6 kol
        503 a 527/III. 4 kola
        504/III. 2 kola
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1855 celkem 6 kol
        503 a 527/III. 4 kola
        504/III. 2 kola
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popis1872 část mlýna přestavěna na páru, postaven vysoký komín
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Popis1872 část mlýna přestavěna na páru, postaven vysoký komín
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet:
        • AutorInternet
          NázevKampa
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kampa
          Datum citace internetového zdroje5.11.2012
          AutorInternet
          NázevKampa
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Kampa
          Datum citace internetového zdroje5.11.2012
          AutorInternet
          NázevFr. Odkolek - Historie
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.odkolek.cz/historie.html
          Datum citace internetového zdroje5.11.2012
          AutorInternet
          NázevSovovy mlýny
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.praguecityline.cz/pamatky/sovovy-mlyny
          Datum citace internetového zdroje5.11.2012
          Autorkol.
          NázevPamátný spis o udržování vltavských jezů v příčině vyvazení emfiteutických mlýnů Pražských
          Rok vydání1855
          Místo vydáníPraha
          Další upřesnění
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autorkol.
          NázevTechnické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - III. díl P - S
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 280-281
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorWikipedie
          NázevSovovy mlýny
          Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Sovovy_ml%C3%BDny
          Datum citace internetového zdroje08 2023
          AutorKateřina Bečková
          NázevZmizelá Praha - Vltava a její břehy 1. díl
          Rok vydání2015
          Místo vydáníPraha
          AutorEdgar Th. Havránek
          NázevKampa - pražské Benátky
          Rok vydání1948
          Místo vydáníPraha
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách III.
          Rok vydání2002
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 35-44
          AutorMartin Šenberger - Benjamin Fragner
          NázevSovovy mlýny
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000019
          Datum citace internetového zdroje01 2025
          AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
          NázevSovovy mlýny
          Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/sovovy-mlyny-15525621
          Datum citace internetového zdroje08 2025

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          28.9.2012 21:59 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 15.3.2019 09:18
          Radomír Roup (Radomír Roup) 3.7.2018 20:38
          doxa (Jan Škoda) 26.7.2025 17:38