Hubálkův mlýn v Ohnišově

1602 přeložen z Podhajského potoka a  postaven na tomto mistě, původně panský.

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář a starší konšel Jan Vondrů (55 let), manželka Dorota (50), pacholík David (20), všichni nekatolíci bez naděje na obrácení.

1882 od mlynáře Bartoše zakoupil František Hubálek (1834-1905), rolník z Výprachtic od Lanškrouna,

Traduje se, že jeho syn Josef Hubálek (1862-1943) v Lanškrouně natřel na bílo sochu císaře  a jako trest musel ihned opustit kraj. Pravděpodobně tedy jeho otec se rozhodl pro koupi mlýna v Ohnišově (nebo poslání syna k mlynáři na učení?). Není jasné, jak získal Josef Hubálek zkušenosti mlynářské (učením ve škole/přímo u mlynáře v Ohnišově?).

(doplnil Tomáš Hubálek)

K mlýnu náleželo 140 korců polí a luk.

zdědil Josef Hubálek

24. června 1931 mlýn vyhořel Josef Hubálek

1931 Josef Hubálek

1932 znovu postaven

Sudetské obce si vyžádaly na německých úřadech povolení mletí v tomto mlýně.

Josef Hubálek (1894-1968) zde s nasazením života mlel na černo. S ním mlel už i jeho syn Josef Hubálek (1923-2013), který prý byl též gestapem vyslýchán, ale pro nízký věk 17 (let) ušetřen trestu, jen mu bylo vyhrožováno. Přesto celé období války mladý Josef Hubálek  mlel (i přes zákaz) pro široké okolí. Po válce obdržel od obce Ohnišov pamětní diplom jako poděkování za službu občanům v době války.

(doplnil Tomáš Hubálek)

1958 mlýn znárodněn, přikázáno mu 18 okolních vesnic

30. května 1959 ukončeno mletí, mlýn přeměněn na mísírnu krmiv JZD Ohnišov

Po znárodnění byla ve mlýně zřízena mísírna krmiv a Josef Hubálek byl 1960 zatčen a odsouzen 1961 jako třídní nepřítel (živnostník a kulak) na 8 let (věznice Ostrov nad Ohří, Leopoldov). Propuštěn z Leopoldova na amnestii pro politické vězně 1965.

(doplnil Tomáš Hubálek)