Rozum mladého je jako mlýn bez vody.
(arménské přísloví)

Hubálkův mlýn v Ohnišově

Hubálkův mlýn v Ohnišově
62
Ohnišov
517 84
Rychnov nad Kněžnou
Ohnišov
50° 19' 29.4'', 16° 12' 48.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Původně panský mlýn založený 1602 s dochovaným uměleckým složením, modernizovaným v 1. polovině 90. let 20. století.
ve střední části intravilánu
Janovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1602 přeložen z Podhajského potoka a  postaven na tomto mistě, původně panský.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář a starší konšel Jan Vondrů (55 let), manželka Dorota (50), pacholík David (20), všichni nekatolíci bez naděje na obrácení.

1882 od mlynáře Bartoše zakoupil František Hubálek (1834-1905), rolník z Výprachtic od Lanškrouna,

Traduje se, že jeho syn Josef Hubálek (1862-1943) v Lanškrouně natřel na bílo sochu císaře  a jako trest musel ihned opustit kraj. Pravděpodobně tedy jeho otec se rozhodl pro koupi mlýna v Ohnišově (nebo poslání syna k mlynáři na učení?). Není jasné, jak získal Josef Hubálek zkušenosti mlynářské (učením ve škole/přímo u mlynáře v Ohnišově?).

(doplnil Tomáš Hubálek)

K mlýnu náleželo 140 korců polí a luk.

zdědil Josef Hubálek

24. června 1931 mlýn vyhořel Josef Hubálek

1931 Josef Hubálek

1932 znovu postaven

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Sudetské obce si vyžádaly na německých úřadech povolení mletí v tomto mlýně.

Josef Hubálek (1894-1968) zde s nasazením života mlel na černo. S ním mlel už i jeho syn Josef Hubálek (1923-2013), který prý byl též gestapem vyslýchán, ale pro nízký věk 17 (let) ušetřen trestu, jen mu bylo vyhrožováno. Přesto celé období války mladý Josef Hubálek  mlel (i přes zákaz) pro široké okolí. Po válce obdržel od obce Ohnišov pamětní diplom jako poděkování za službu občanům v době války.

(doplnil Tomáš Hubálek)

1958 mlýn znárodněn, přikázáno mu 18 okolních vesnic

30. května 1959 ukončeno mletí, mlýn přeměněn na mísírnu krmiv JZD Ohnišov

Po znárodnění byla ve mlýně zřízena mísírna krmiv a Josef Hubálek byl 1960 zatčen a odsouzen 1961 jako třídní nepřítel (živnostník a kulak) na 8 let (věznice Ostrov nad Ohří, Leopoldov). Propuštěn z Leopoldova na amnestii pro politické vězně 1965.

(doplnil Tomáš Hubálek)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hubálek
  • Bartoš
  • Vondrů

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jan Vondrů

-1882 Bartoš

1882 František Hubálek

Majitelé mlýna od 1882

Josef Hubálek (1862-1943)

Josef Hubálek ((1894-1968)

Josef Hubálek (1923-2013)

a v devadesátých letech po úpravě pomohl mlýn uvést opětovně do chodu Milan Smejkal.

 

V roce 1937 při zahájení výstavby opevnění mlynář Hubálek, objíždějící na kole okolní vesnice skrz pohledávky za mletí, v Bystrém, Sedloňově a Novém Hrádku stále potkával auto s generály Syrovým a Bílým a byl jejich doprovodem považován za atentátníka či špiona. Jelikož však byl v širokém okolí znám, věc se vyjasnila a byl generálům představen a podal si s nimi ruce.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • podpis mlynáře
  • razítko
částečně adaptován
05 2012
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • klasicismus do roku 1850
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    jednopatrový
    • dveře
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • střešní nástavba
    • vyskladňovací otvor
      • existující umělecké složení
      Umělecké složení bylo v 1. polovině 90. let 20. století opraveníé a částečně modernizované. Poté jej mlynář krátce provozoval.

      Žádná položka není vyplněna
      původně 2 páry kamenů
      po požáru 1932:
      4 válcové stolice
      loupačka
      Nezjištěn
      • pekárna
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popiszachována litinová osa vodního kola
        původně vodní kolo o průměru 4,9 m, spád 6 m.
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,64 m3/s, spád 4,2 m, výkon 2,51 HP
        po požáru 1932 turbína 14 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popiszachována litinová osa vodního kola
        původně vodní kolo o průměru 4,9 m, spád 6 m.
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,64 m3/s, spád 4,2 m, výkon 2,51 HP
        po požáru 1932 turbína 14 HP
        Typplynosací motor
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popisinstalován 1931
        Typplynosací motor
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popisinstalován 1931
        Historické technologické prvky
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v litinové skříni
        • Válcová stolice s 2 páry rýhovaných válců v litinové skříni
        • Válcová stolice kombinovaná a to 1 pár hladké a 1 pár rýhované válce v litinové skříni
        • periodická
        • válcový
        • jednoskříňový
        2
        1 - dvojitá
        • hadicový / tlakový filtr
        • spirokap
        • válcová
        • šnekový dopravník | Počet:
        • kapsový výtah | Počet:
        • AutorJaromír Maisner
          NázevStaré mlýny v Orlických horách
          Rok vydání1960
          Místo vydáníKounov
          Další upřesněnís. 170 - 171
          Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaromír Maisner
          NázevStaré mlýny v Orlických horách
          Rok vydání1960
          Místo vydáníKounov
          Další upřesněnís. 170 - 171
          Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Hejzlar
          NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
          Rok vydání1962
          Místo vydáníNedvězí
          Další upřesněnís. 7 - 10
          Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 9
          AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
          NázevMetuje známá i neznámá
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 238

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Vytvořeno

          20.7.2015 20:11 uživatelem Radim Urbánek

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 29.9.2018 21:46
          Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 19:23
          doxa (Jan Škoda) 28.9.2025 20:11