Částečný výpisy z matrik fary Tábor
Jan Vodrážka mistr mlynářský z Kozskýho a Marie
*22.12.1849 Emaunuel
Antonín Mrzena mlynář v Kostkách, syn Jana Mrzeny mlynáře v Lipovsku a Františky roz. Rajské z Horní Cerekve a Anastázie roz. Vodrážková, dcera mlynáře z Mladé Vožice čp.112
*13.1.1858 Antonín
*26.7.1862 František
*8.4.1864 Albert (kmotr František Mrzena mlynář ze Slavňovic čp.23)
František Mrzena (*26.7.1862; +??) mlynář a oo13.11.1900 Anna roz. Jíšová ze Zárybniční Lhoty (*23.12.1878; +??)
*12.8.1901 Augustina oo11.2.1922 Václav Koudelka
*1.6.1904 František oo18.1.1931 Anna Lenýrová
Sčítání lidu pro čp.114 Sezimovo Ústí
Rok 1869 – sčítací archy se nedochovaly
Rok 1880
Mrzena Antonín *1832 Lipovsko, živnost mlynářská/majetník;
manželka Anastázie *1836 Soběslav;
syn Antonín *12.1.1858, politechnika/posluchač;
syn František *26.7.1862, živnost mlynářská/stárek;
syn Albert *8.1.1864.
Rok 1890
Mrzena Antonín *13.6.1832, mlynářství/majitel;
manželka Anastázie *27.4.1836;
syn František *28.7.1862, mlynářství/zastupuje otce.
Majetek – 3 koně, 12 kusů hovězího dobytka, 6 prasat...
Rok 1900
Mrzena František *16.7.1862, mlynářství/majitel, řezání prken/majitel, polní hospodářství/majitel;
manželka Anna *30.12.1878;
matka Anastázie *12.12.1837;
Matějček Alois *25.6.1865, pilař;
Kotek Jakub 19.7.1858, mlynářství/stárek.
Majetek – 2 koně, 16 kusů hovězího dobytka, 2 prasata, 6 úlů, 45 slepic.
Rok 1910
Mrzena František *8.8.1862, mlynářství a pilařství/majitel mlýna a pily, polní hospodářství/majitel;
manželka Anna *23.12.1878;
syn František *1.6.1904;
dcera Agustína 10.8.1901;
matka Anastázie *1839;
Matějček Alois *25.6.1865, mlynářství/stárek.
Majetek – 2 koně, 10 kusů hovězího dobytka, 1 prase, 2 úly, 40 slepic.
Rok 1921
Mrzena František *4.8.1862, mlynářství/samostatný mlynář, vlastní mlynářská živnost, zemědělství/samostatný rolník;
manželka Anna *23.12.1878;
syn František *1.6.1904, mlynářství/učeň;
dcera Gusta *1.8.1901;
Matějček Alois *25.6.1865, mlynářství/pomocník.
xxxx
Ministerstvo kultury jako příslušný orgán státní správy na úseku státní památkové péče vydává toto
r o z h o d n u t í :
Ministerstvo kultury n e p r o h l a š u j e podle § 3 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, areál tzv. Kozského mlýna čp. 114 v Sezimově Ústí, který sestává z budovy mlýna s pozůstatky náhonu a stodoly (na východní straně areálu), stavební pozemek parcelní číslo 14/1, k.ú. Sezimovo Ústí, okr. Tábor, za kulturní památku.
O d ů v o d n ě n í
Ministerstvo kultury zahájilo na základě návrhu, který podal dne 21.4.1999 pan Miroslav Bezecný, Samota 228/19, 391 01 Sezimovo Ústí, řízení o prohlášení areálu tzv. Kozského mlýna čp. 114 v Sezimově Ústí, který sestává z budovy mlýna s pozůstatky náhonu a stodoly (na východní straně areálu), stavební pozemek parcelní číslo 14/1, k.ú. Sezimovo Ústí, okr. Tábor, za kulturní památku. Návrh byl odůvodněn tím, že areál tzv. Kozského mlýna je hodnotným dokladem vývoje mlynářství. Včleněním do jihočeské krajiny tvoří významnou dominantu v nedaleké blízkosti Kozího Hrádku.
Podle § 3 odst. 2 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, byl v řízení dopisem ze dne 14.2.2000, č.j. 5802/1999, vyrozuměn vlastník, pan Josef Pluhař, Farského 1990, 390 01 Tábor, a bylo mu umožněno vyjádřit se k podanému návrhu. Vlastník se k podanému návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
V řízení se vyjádřil, na základě § 3 odst. 1 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Tábor, který ve svém stanovisku ze dne 29.8.2000, značka RR/OK/V1/2000/2078, uvedl, že k návrhu na prohlášení areálu tzv. Kozského mlýna čp. 114 v Sezimově Ústí bylo provedeno v dubnu tohoto roku místní šetření. Na základě tohoto šetření nesouhlasí referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Tábor s prohlášením této nemovitosti za kulturní památku, protože pozůstatky mlýna nevykazují památkovou hodnotu.
K předmětnému návrhu se dále vyjádřil Památkový ústav v Českých Budějovicích, náměstí Přemysla Otakara II. 34, 370 21 České Budějovice, který ve svém stanovisku ze dne 12.9.2000, č.j. 7500/2000-PP-Koh, nedoporučil prohlášení navržené věci za kulturní památku. Své negativní stanovisko odůvodnil Památkový ústav v Českých Budějovicích tím, že původní areál mlýna je novějšími dostavbami, stavebními rekonstrukcemi, demolicemi celých objektů a odstraněním technologického zařízení mlýnice znehodnocen. Pozůstatky mlýna nevykazují výraznou památkovou hodnotu.
Ministerstvo kultury vyhodnotilo všechny předložené listinné důkazy a rozhodlo o neprohlášení areálu tzv. Kozského mlýna čp. 114 v Sezimově Ústí, okr. Tábor, za kulturní památku, protože ve své souhrnné památkové hodnotě nesplňuje kriteria kulturní památky, které jsou definovány § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Areál tzv. Kozského mlýna nepředstavuje výjimečný doklad historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti, ani nevykazuje nadprůměrné historické, umělecké a technické hodnoty.
Dalším významnou skutečností je to, že jednotlivé objekty byly zdemolovány nebo zásadním způsobem přestavěny, nedochovalo se také technické vybavení mlýnice.
P o u č e n í
Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení ( § 44 zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči). Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem doručení a nelze se proti němu odvolat.
Ing. Jaroslava Stöcklová, vedoucí oddělení ochrany kulturních památek v odboru památkové péče Ministerstva kultury
