Historie
Obecná historie:
Usedlost čp.76/st.p.19 původně v katastrálním území Stodůlky. Mlýn a obytné stavení byly postaveny v roce 1752 jako společný mlýn /Gemeinschaftsmühle/.Po první světové válce byla v objektu zřízena malá vodní elektrárna,která zásobovala blízkou osadu Stodůlky. Dne 12.6.1932 mlýn vyhořel,ale byl brzy opraven. Uvádí se,že v objektu dle tehdy platných školských zákonů byla zřízena škola pro děti české národnosti.Německá základní škola byla v osadě Stodůlky.
K vlastnickým vztahům: skica k mapě Stabilního katastru /1837/ uvádí u čp.76 jméno Margaretha Grün.
Podle souhlasného prohlášení ze dne 17.7.1874 a notářského zápisu ze dne 29.4.1877 se majiteli stali manželé Ignaz a Maria Heisler.V létech 1918-1941 jsou jako vlastníci uváděni manželé Johann Schmid a Rosalia Schmid,rozená Heisler.V létech 1941-1945 je jako vlastník uvedena Rosalia Schmid.
Při odsunu německého obyvatelstva/1946/byla rodina Schmid přestěhována do Schönau/Wurttemberg.
Jako zdroj informace byly použity údaje z knihy "Im Lande der künische Freibauern" a Pozemkové knihy pro k.ú.Stodůlky.
(Jan Vlček)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Mlýn je zachycen již na mapě I. voj. mapování.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Od r.1918 zde žil mlynář Johann Schmid nar.1892 s manželkou Rosalií roz.Heisler 1881 v Polalmühle a dcerou Elisabeth nar.1903.
Na výměnku zde byl dřívější mlynář v Polalmühle Ignaz Heisler (psáno také Häusler) nar.1848 v Glasermühle čp.175 s manželkou Marií roz.Kres (dcerou Johanna Krese,hospodáře z Roviny čp.153).
Ignaz byl otec výše zmíněné Rosalie a syn Ignaze Heislera,mlynáře v Glasermühle,později v Polalmühle a Anny Marie roz.Schmid ze Stodůlek čp.56.
Ve mlýně č. 76 byly v roce 1930 v provozu mlýn, cirkulárka a elektrárna. Mlýn a cirkulárku vlastnil Jan Schmidt, elektrárnu Václav Löffelmann.
V roce 1932 mlýn vyhořel, ale záhy byl opět obnoven, původně přízemní budova byla přestavěna na patrovou.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V 50. letech 20. století mlýn zanikl v souvisti se zřízením Vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1837 Markéta Grünová
1877 Ignác Heisler
1918-1941 - Jan Schmidt
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
