Tehdy se zavřou dveře do ulice a mlýnek zvolna umlkne, budeš se probouzet šveholením ptáků, všechny písně však budou zastřené.
(Kaz 12, 4)

Horní, Panský mlýn; Lohnmühle

Horní, Panský mlýn; Lohnmühle
36
6
Dubičná
411 45
Litoměřice
Dubičná
50° 36' 54.0'', 14° 21' 5.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Zdevastovaný mlýn stojí u cesty z Dubičné do okrajové části obce. Mlýn má novou střechu. V okolí mlýna je skládka.
Na okraji obce
Úštěcký potok
nepřístupný

Obecná historie:

Horní Dubičná, čp. 36, dříve čp. 6 (Herrn Mühle, Lohnmühle)




 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Do roku 1749 se tzv. Panský mlýn (Herrn Mühle) nacházel v majetku konojedské vrchnosti. V roce 1749 mlynář Hans Georg Strobauch tento mlýn o dvou složeních dědičně koupil i s chlévy a stodolami, a to za 500 zlatých. Vrchnost mlynáři povolila odběr stavebního dříví z panských lesů za nízkou cenu, opravy mlýna měly ovšem probíhat na jeho náklady, přičemž budovu měl udržovat v dobrém stavu. Mlynář měl v mlýně mlít také slad pro vrchnost. Součástí smlouvy bylo i definování zbožnosti a pravověrné víry jako mlynářovy povinnosti.
V roce 1763 pak hrabě Swéerts-Sporck Strobauchovi/Strohbachovi prodal vrchnostenskou louku u mlýna zřejmě s mlýnským náhonem. Johann Georg Strohbach prodal tzv. Panský mlýn ležící na vrchnostenském pozemku pod čp. 6 se dvěma složeními a k tomu příslušnými budovami, chlévy a stodolou synovi Franzi Antonu Strohbachovi za 450 zlatých v roce 1789. I zde jako příslušenství nacházíme nářadí k pěstování chmele. Výminkáři měli užívat výminkářskou světničku.
V roce 1826 se majiteli mlýna stali manželé Johann Georg Sander a jeho manželka Anna, ovdovělá po předchozím majiteli. Kupní cena činila 546 zlatých. Poměrně brzy Anna opět ovdověla a provdala se za Franze Sandera. V roce 1843 jsou jako majitelé mlýna čp. 6 na stavební parcele číslo 129 vedeni Franz Sander, domkář z Horní Dubičné a jeho manželka Anna, rozená Menschik. V areálu mlýna o rozloze 207 čtv. sáhů se nacházely dvě budovy, obytná mlýnská budova a hospodářská budova, které vymezovaly ze západu a z východu dvůr.194 Ke mlýnu patřily ještě dva zemědělské pozemky číslo 915, 916. Na Císařském otisku indikační skici je zachycen areál se dvěma objekty krytými spalnou krytinou. Mlýn je světnicí otočen k jihozápadu, mlýnicí k severovýchodu. V prostoru lednice při návodní severovýchodní štítové zdi je vyznačeno mlýnské kolo. Odpad z lednice je zaústěn do Úštěckého potoka v místě, kde se od něj odpoutává náhon mlýna čp. 7.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Roku 1853 vlastnické právo přešlo na Stephana Kaisera, který mlýn koupil za 4 000 zlatých konvenční měny. V roce 1856 se majitelem stal Josef Preißler za nepatrně zvýšenou cenu 4 890 zlatých konvenční měny, který na konci roku 1859 uzavřel kupní smlouvu s Antonem a Annou Fröhlichovými. Mlýn jim prodal za 5 250 zlatých rakouského čísla. Po roce 1866 byla na místě staré mlýnské budovy vystavěna budova nová, s kamennými zdmi a nespalnou krytinou, která obsadila i prostor zahrádky v jihozápadním sousedství staršího domu.
Jeho zděná mlýnice byla zakomponována do novostavby, která byla posunuta oproti staršímu domu k jihovýchodu. Také druhá z budov byla přestavěna a protažena k jihozápadu, kde dvůr uzavřela nová, samostatně stojící obdélná budova. Roku 1878 bylo vlastnické právo na mlýn zaknihováno ve prospěch manželů Antona a Theresie Fröhlichových, sezdaných v roce  1876. Dne 2. září 1886 vypukl v domě Antona Fröhlicha požár, při kterém mlynář, otec sedmi dětí, zahynul.

1910 koupil Leopold Diehl

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1920 Josef Diehl, denní kapacita 100 q

V roce 1930 byl majitelem mlýna  Leopold Diehl, potok se jmenoval Munkerbach.

údajně mlel velmi kvalitně

všichni 3 synové vyučeni mlynáři

V roce 1930 je jako majitel uváděn Leopold Diehl. Obilní mlýn byl veden jako námezdní (Lohnmühle). Námezdní způsob mletí se používal u válcových mlýnů, u nichž nebylo ekonomické zpracovávat malá množství obilí. Hospodář, který přivezl své zrno k semletí, obdržel od mlynáře okamžitě odpovídající množství jiného semletého meliva srovnatelné kvality. Kvalitu zrna určoval mlynář podle jeho velikosti a váhy. Hospodář platil pouze za semletí, a to buď v penězích, nebo naturáliemi, zpravidla částí přivezeného zrna. Mlynář mlel až ve chvíli, kdy měl k semletí na válcových stolicích dostatek zrna. Po zákonných regulačních opatřeních z počátku 20. století mělo toto výměnné mletí ve venkovských oblastech pro ekonomické přežití malých mlýnů rozhodující význam.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1941 syn Leopolda Diehla, který měl převzít mlýn, narukoval do wehrmachtu, mlýn zastaven a po válce již neobnoven

Mlýnský provoz zanikl po druhé světové válce. Naposledy je mlýn uváděn jako funkční v roce 1947.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1955 již není u existující budovy mlýnský provoz vyznačen.

Mlýn v roce 2023 na prodej. (RŠ)

2024 - započala rekonstrukce. V obytné části osazeny nové dveře a okna. Za těch víc než 40 let, co mlýn znám, je to už druhý pokus o rekonstrukci.(Ringo)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Diehl
  • Strohbach
  • Strobauch
  • Sander
  • Kaiser
  • Preisler
  • Fröhlich

Historie mlýna také obsahuje:

1749 Hans Georg Strobauch

1789 Franz Anton Strohbach

1826 Johann Georg Sander

1843 Franz Sander

1853 Stephan Kaiser

1856 Josef Preißler

1859 Anton Fröhlich

1878-1886 Anton Fröhlich

1920 Josef Diehl

1930 - Leopold Diehl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    04 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn má sice dobrou střechu, ale jinak je silně zchátralý a zdevastovaný.
      Areál mlýna je přístupný od severovýchodu, z křižovatky komunikací do Dolní Dubičné, Konojed a čp. 31–35 V Horní Dubičné. Dům má dvě nadzemní podlaží v klasicistní dispozici. Mlýnice je otočena k severovýchodu, světnice s postranní výminkářskou světničkou k jihozápadu. Střední díl obsadila síň se schodištěm do patra a černá kuchyně s chlebovou pecí pod schody. Patro dodržuje dispozici přízemí, nad černou kuchyní je umístěna komora. Sedlovou střechu vynáší ležatá stolice. Podle pásových vikýřů je zřejmé, že se v podstřeší sušil sezónně chmel. Podkroví nad obytnou částí domu sloužilo také ke skladování oblí v násypech, zadní část podkroví obsadilo nejvyšší podlaží mlýnice. Ta je výškově rozdělena do tří podlaží.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • komín
      • trámový strop
      • omítané stropy s plastickou výzdobou
      • krbeček
      • existující torzo obyčejného složení
      Mlýnice je výškově rozdělena do tří podlaží. V přízemí je umístěno podkolí, v patře mlýnské kameny a výpady, v podstřeší násypy. Všemi podlažími prochází dva korečkové výtahy a rozvody transmise. Z mlecího zařízení se v mlýnici zachovaly umělé mlecí kameny o průměru 100 konvenční měny, označené ERSTE MÜHLSTEINFABRIK SANDAU TETSCHEN, šrotovací mlýnské kameny o průměru 80 palců, u nich graník – jeřáb na zvedání mlýnských kamenů, loupačka od saské firmy Gebrüder Israel, hranolový vysévač s pěti výpady pro vytříděné produkty a korečkové výtahy na obilí. Podle firemní značky dodal vystrojení mlýna v prvním nebo druhém desetiletí 20. století významný výrobce zemědělských strojů a mlýnské techniky Eduard Anton z Verneřic.
      Mlýnské stroje poháněl elektromotor pomocí transmise. Soupis vodních děl Republiky Československé uvádí, že v roce 1930 vyráběla elektřinu pro elektromotor Francisova turbína s výkonem 2,5 HP, na vodním spádu 4,8 m.
      Žádná položka není vyplněna
      Zbytek turbíny ?
      • náhon
      • turbínová kašna
      Mlýn byl napájen vodou jak z Úštěckého, tak Konojedského potoka (viz historické mapy, postavení turbínové kašny směrem ke Konojedskému potoku). V "Seznamu..." uváděn Úštěcký potok - dříve Munkerbach.
      0,5 km dlouhý náhon z Mukařovského potoka a kanál z Konojedského potoka
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,061 m3/s, spád 4,8m, výkon 2,5 HP.
      V roce 2015 turbína ještě dochovaná, ale vypadá to, že bude brzy zlikvidována
      Typturbína Francisova
      StavDochovaný
      Výrobce
      PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,061 m3/s, spád 4,8m, výkon 2,5 HP.
      V roce 2015 turbína ještě dochovaná, ale vypadá to, že bude brzy zlikvidována
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popis
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
          • kapsový výtah | Počet:
            • granik
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněníLitoměřice, str. 30
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Další upřesněníLitoměřice, str. 30
            AutorBohuslav Košťál
            NázevPanství Konojedy
            Rok vydání2017
            Místo vydáníPetr Prášil - Baron, Hostivice
            Další upřesněníHorní Dubičná, str. 60, 61
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorVladimír Forejt
            NázevPanský mlýn Dubičná
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesněnífotoalbum, fotografie
            Odkazhttps://ringo64.rajce.idnes.cz/Pansky_mlyn_Dubicna/
            Datum citace internetového zdroje28.2.2018
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
            Rok vydání2005
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 285-286
            Autorkol.
            NázevKONOJEDY – PAMÁTKOVÝ FOND OBCE A JEJÍHO OKOLÍ
            Rok vydání2021
            Místo vydáníÚstí nad Labem
            Další upřesněnís. 42-45
            Odkazhttp://mapserver.ujep.cz/NAKI_Hortus/Konojedy/Konojedy_pamatky.pdf
            Datum citace internetového zdroje09 2024

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            14.9.2015 21:12 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 23.3.2023 11:20
            doxa (Jan Škoda) 22.9.2025 22:54
            Ringo (Vladimír Forejt) 20.7.2024 21:22