mlýn Žampach

1600 puchýrna k roztloukání a propírání zlatých rud, majitel horní těžař doktor Kandler

1621 puchýrna dr. Kandlerovi konfiskována, zakoupil hrabě Pavel Michna z Vacínova

1640 hr. Michna prodal mlýn panu z Karlovic, starostovi Desk zemských

1671 po smrti pana z Karlovic nastoupil jeho zeť Arnošt Rothberk

mlýn prodal kapitule u sv. Víta

1690 Hans Jiří Printz, hofmistr horní, znovuzřídil puchýrnu

těžař hrabě Karel Valdstein

31.7.1821 Vojtěch Trachta z Prahy zakoupil místo k zřízení puchýrny při řece Sázavě pod mlýnem Žampašským, od starodávna zvané "Sklenice", a žádá o horní oprávnění. To byla puchýrna Flimrova a Kutzerova, po skončení provozu byla pronajata a sloužila jako továrna na ságo z brambor, potom na zpracování kotí a výrobu hrubého papíru.

Horní erár zřídil novou puchýrnu na půdě přívozské, starou prodal soukromníkovi, ale vyhradil si předkupní právo.

Nový majitel přestavěl puchýrnu na mlýn.

za Josefa Janouška se stal mlýnem dvojitým, původní horní budova při náhonu zůstala mlýnem českým, druhá níže stojící budova, bývalá puchýrna Flimrova a Kutzerova byla Herrem přestavěna na vysoký mlýn strojní (umělecký)

za Antonína Herra mlýn vyhořel a zůstal bez střechy

1904 Karel Herr prodal vyhořelý mlýn R. Davidovi a Františku Hladkému, ti obě budovy zbořili a na jeho místě postavili továrnu na obvazovou vatu

R. David následně ze spolku vystoupil a jediným majitel vatárny se stal František Hladký

V roce 1930 elektrárnu a továrnu na vatu vlastnil František Hladký.