Nučický mlýn

Pozdně gotický vodní mlýn, v místě se dnes nachází jen ruiny.
1841: velká zděná budova a mlýnice, jižně od ní další velká budova a několik menších dřevěných objektů
Zříceniny vodního mlýna, situované na samotě v místě zaniklé středověké osady Nučice. Mlýn patřil díky svému středověkému založení a velikosti (mlýn o 3 kolech, pila o 1 kole) k nejvýznamnějším stavbám svého druhu na severním Plzeňsku.
Ve středověku zde stávala osada Nučice, zničená údajně při obléhání nedalekého Rabštejna. Mlýn je poprvé připomínán v písemných pramenech k roku 1595 a v literatuře lze sledovat jeho majetkový vývoj (např. v závěru 19. století byl v držení Lažanských z nedaleké Chyše). Na Nučickém mlýně se přestalo mlít po 1. světové válce, nadále však byla v provozu pila s katrem, která ukončila činnost v roce 1945. Ještě na počátku 20. století měl mlýn tři mlýnská složení, poháněná třemi vodními koly na svrchní vodu, čtvrté kolo pohánělo pilu s katrem. Na mapě Stabilního katastru z roku 1839 jsou zachyceny budovy ve stejné půdorysné skladbě jako dnes – jádrem mlýna byla hlavní nespalná budova tehdy s jedním mlýnským kolem, další dva objekty jsou značeny žlutou barvou jako spalné – jednak katr západně od hlavní budovy a hospodářská budova na východní straně. Voda byla k mlýnu přiváděna náhonem, vycházejícím z nedaleké řeky Střely; náhon se před mlýnem rozděloval na 2 větve (jedna vedla k pile a druhá k mlýnu) a vytvářel malý ostrůvek, na němž stála vlastní pila. Obě větve se za mlýnem opět spojovaly a náhon ústil zpět do Střely. Obdobná situace je zachycena na mapě Pozemkového katastru z 1. poloviny 20. století. Na leteckém snímku z roku 1952 vidíme ještě všechny objekty mlýna se střechami a je patrný i průběh náhonu. Po roce 1945, kdy mlýn přestal plnit svoji původní funkci, objekty pomalu chátraly, během druhé poloviny 20. století došlo k postupnému zřícení krovových konstrukcí, propadu podlah a destrukci zdiva.
Budovy bývalého Nučického mlýna leží uprostřed luk v údolí řeky Střely, vlevo od silnice, vedoucí z Rabštejna nad Střelou do Jablonné (Karlovarský kraj). Lokalita je v současnosti porostlá vzrostlými stromy a náletovou vegetací, takže z louky jsou viditelné pouze části obvodových zdí budov (v době vegetace jsou budovy zcela zarostlé). Všechny objekty mlýna se dochovaly pouze ve zříceninách. V terénu je dosud patrné koryto bývalého náhonu, severozápadně od mlýna zpevněné opracovanými kamennými kvádry, za mlýnem se stěnami vyzděnými z lomového kamene. Jižně od mlýna náhon přechází z kamene vyzděný klenutý mostek. Hlavní budova mlýna stojí ve svahu jižně od silnice. Původně rozlehlá zděná budova, krytá polovalbovou střechou, měla severní přízemní část obytnou, v jižní patrové části (s ohledem na klesající terén) byla mlýnice s trojicí mlýnských složení. K jižnímu štítovému průčelí přiléhala lednice, vyzděná z opracovaných kamenných kvádrů, s trojicí mlýnských kol na svrchní vodu. Fasády byly hrubě omítané, členěné pouze hladkými nárožními lisénami a pásovými rámy kolem okenních a dveřních otvorů. V současnosti se ze stavby dochovala pouze torza obvodových stěn se zbytky původních omítek. Zdivo je převážně kamenné s dílčími cihelnými dozdívkami, dochovala se některá kamenná ostění obdélných vstupů a oken. Zdivo vykazuje na mnoha místech statické poruchy (odtržené jižní a západní nároží), celá jižní stěna je s výjimkou spodní partie zřícená, koruna zdiva je porostlá vegetací. Na jižní straně je dosud patrná bývalá lednice vyzděná z kamene, v jižní stěně mlýna se nachází torzo dřevěné hřídele bývalého mlýnského kola. Interiér budovy je z bezpečnostních důvodů nepřístupný; chybí všechny vodorovné konstrukce podlah. Jihozápadním směrem při druhé větvi náhonu stojí v mírném svahu paralelně torza dalších dvou budov, v minulosti sloužících jako pila. Mezi budovami procházel mlýnský náhon, který přiváděl vodu na jedno mlýnské kolo. Východní budova na obdélném půdorysu na vysoké kamenné podezdívce měla pravděpodobně dřevěné obvodové stěny a byla kryta sedlovou střechou. Dnes se v terénu dochovala pouze podezdívka budovy, vyrovnávající svažitý terén, vyzděná z kamene s nárožími armovanými opracovanými kamennými kvádry. Západní budova na obdélném půdorysu byla zděná patrová, krytá sedlovou střechou; fasády byly hrubě omítané, členěné hladkou nárožní bosáží; tento objekt není ani v minulosti nebyl zachycen v katastrálních mapách. Zdivo stavby je kamenné s cihelnými dozdívkami a opracovanými kamennými články, koruna zdiva porostlá travou a náletovými dřevinami, vodorovné konstrukce chybí, objekt vykazuje na řadě míst statické poruchy (především nároží při jižním průčelí). Jihovýchodně od obytného stavení s mlýnicí se nachází torzo bývalé pravděpodobně hospodářské budovy, která se dochovala pouze v základech.