Uživatel

Hledat

| Sign up

Tři věci bývají dobře krmeny:
kněžské děti, mlynářský dobytek a pekařské svině.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Dubečský, Dubový mlýn

Dubečský, Dubový mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Chýnice

PSČ

252 17

Okres

Praha-západ

Katastrální území

Chýnice

GPS

49° 59' 40.0'', 14° 16' 31.7''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn je využíván k bydlení.

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Radotínský potok

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)

Mlýn je velmi starý, jsou zde goticky klenuté sklepy. Bývala tu i výsadní hospoda. Mlýn byl majetkem kapituly Vyšehradské.

Události

Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

od Matouše Domažlického, mlynáře z nově postaveného mlýna koupil kněz Petr "mlýn pod Chýnicí příjmím Dubový na gruntech děkana a kapituly kostela sv. Petra na místě hranic"

1592 uzavřena smlouva mezi knězem Petrem z prokopského kostela pražského a Janem Noskem, mlynářem z Dubového mlýna

"Ten mlýn již jmenovaný prodal jest pan probošt a děkan jakož svůj vlastní jemu Janu Noskovi, mlynáři a Anně, manželce jeho a dětem jejich s kusem pole pod týmž mlýnem a kusem louky pod loukou Tůmy Rotlíka ze vsi Chýnice, s ležící strouhou, která na týž mlýn běží a se nahání z vodoteku ... za sumu 500 zlatých."

1602 od kapituly vyšehradské si mlýn pronajal za 500 zl. Jan Sojka s manželkou Annou

1602 od pana Rolfa a jeho manželky Anny koupil za 500 zl. Matouš Michalovic Raugil i s kusem pole nad tímto mlýnem

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

1630 za 200 zl. prodán Janu a Kateřině Linhartovým

1652 mlýn zpustlý a dokonale zruinovaný zove Dubovej pod vsí Chejnicí na gruntech kostela vyšehradského ležící prodán za sumu 150 zl.

1655 Jiřík Hejnovský

v pol. 17. stol. u mlýna výsadní hospoda

6.9.1661 mlýn a hospoda prodány Janu Hankovi a jeho manželce Anně za 210 zl.

1666 Matouš Kalina

1668 Florián Hodianov

1669 Samuel Žlynovský

1674 Pavel Stehlík

1679 Vít Modrej

1690 Vojtěch Dobřenský

1703 syn Jan Dobřenský

František Čumrda

1708 Mikuláš Kozalyk

28.7.1713 na Dubovém mlýně onemocněla morem děvečka, choroba se rychle rozšířila po okolí, zemřelo na ní 89 osob

1729 Matýs Hora

1740 Martin Kalina

1743 Jan Žák

1747 Václav a Marie Klikovští žalovali dubečského mlynáře Jakuba Čížkovce, že jim dluží peníze

1751 Jan Jelínek

1759 Tomáš Brejcha, syn Jiříka Brejchy z Dolejšího mlýna v Zadní Kopanině

1775 Josef Jansta, neuměl psát, podepisoval se třemi křížky

1780 musel mlýn pro dluhy prodat za 1036 zl. rýn. Janu a Dorotě Tomanovým. Ze mlýna musel být vyhnán násilím.

1840 František Čumrda

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Postupně Václav Hájek, František Dvořák a František Kovařík

1869 za 4283 zl. 13 1/2 kr. koupil Matěj Klein s manž. Lidmilou

1896 Antonín a Anna Kalinovi za 5425 zl.

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl majitelem mlýna Antonín Kalina.

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Do roku 1948 byl tento mlýn ještě v plném provozu. Mlýnské kolo bylo nahraženo vodní turbínou. Rodina Kalinů vlastnila mlýn až do roku 1964

Vývoj po roce 1989

Společně Antonín Dyk (prasynovec básníka Viktora Dyka), Jiří Novotný, Jaroslav Pastorek, Josef Přichystal a Václav Vinš

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Kalina
Dodřený
Čumrda
Brejcha
Klein
Sojka
Veselý
Domažlický
Nosek
Rolf
Raugil
Linhart
Hejnovský
Hank
Hanka
Hodianov
Žlynovský
Stehlík
Modrý
Dobřenský
Kozalyk
Žák
Čížkovec
Jelínek
Jansta
Toman
Hájek
Dvořák
Kovařík

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Zobrazit více

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

04 2010

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

raná moderna do roku 1920
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

Velké patrové stavení, vpředu se štítem a se zdivem prokládaným trámy. Ve střeše je několik světlíků. Z boku, kde je náhon, stávalo vodní kolo. Na druhé straně stojí hospodářské stavení. Uvnitř mlýna v přízemí jsou místnosti se stropy v gotickém křížovém klenutí, vpravo je klenba s trámovím.
Gotické zdivo v mlýně by nasvědčovalo, že mohl vzniknout v době po postavení Karlštejna.

Historické stavební prvky – exteriér

Historické stavební prvky – interiér