Uživatel

Hledat

| Sign up

Koho ve mlýně natrefíme, toho pokládáme za mlynáře.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn Jihodol či Papírna

mlýn Jihodol či Papírna

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Černětice

PSČ

387 01

Okres

Strakonice

Katastrální území

Černětice

GPS

49° 8' 30.7'', 13° 53' 38.5''

Mapová značka

Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu

Stručný popis

Původně papírna, později obilní mlýn a na konec mlýn na drcení vápence, dnes malá vodní elektrárna.

Poloha vůči obci

cca 2 km Z od obce

Vodní tok

Volyňka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

Pamětní kniha Černětice str.10 (Výpis ze zápisu)

https://digi.ceskearchivy.cz/Kroniky-SOkA-Strakonice-Kroniky-obecni-C-C-Cernetice

Papírna. Nyní přejdu něco o Papírně. Po širším vůkolí bylo asi 5 papíren. Do Černětic přišel z Krumlova člověk, Němec jménem Petr Majer. Projednal si to u vrchnostenského úřadu a postavil na obecním pozemku budovu, kteráž dostala číslo 38. Páni k tomu dali některé kousky polí na Boru. Vpředu světnice, světnic více, vzadu k západu pak místo, kdež zřídil papírnu. Po Petrovi byl majitelem syn Martin Majer, kterýž měl ženu z Budějovic, dceru obchodníka. Žili spolu nad poměry, neboť otec říkal: „Náš Martin bude žebrat.“ Syn Martina se již na Papírnu neoženil a prodal ji z volné ruky Lukešovi, majiteli usedlosti čís. 23 v Černěticích asi v roce 1852. Od své živnosti ponechal si Lukeš pozemky… Zbytek živnosti prodal Brožovi. Lukeš ze světnic vedle papírny zřídil mlýn, kdež byl pachtýř. Na papírně byl pachtýř též a sice Viktor a Bér. Bér byl zde ještě za mé paměti. Majitel papírny Lukeš syn již ženatý měl za manželku dceru mlynáře Miklase čís. 32 byl nemluvný a lhostejný. Neopravoval byt kdež byl papírník a ten jelikož na něj teklo dal výpověď ač nerad. Odstěhoval se a tím papírnictví skončilo. V mlýně mlelo se dál pachtýřem. Majitel nikoho nepřivítal, s nikým nepromluvil. Mnoho… v práci na polích se též nedbalo. Na svačiny chodilo se na pivo. Přišli též o valacha unichž si majitel též zahadloval a to uspíšilo jeho konec.

Papírna přišla i s pozemky do dražby exekuční as v roce 1889. Pozemky byly prodány pak občanskou záložnou… Papírnu s pozemkem u Šáru koupil Václav Minibergr. Zadní část podél stoky stoky znovu postavil a po pokusech zříditi koželužství, pak elektrárnu zřídil mlýn nerostů…

O tom kdy udělala se smlouva s Janem Petrem Majerem o postavení papírny na pastvišti v Sedlici jest zápis u Pikerů(?) a sice ze dne 24 . dubna 1787, kterýž podepsali: Jáchym Zádubský, Jakub Vondřička rychtář, Matěj Brož, Jan Šejna, Tomáš Miklas, Matěj Hálek, Vojtěch Sládek a všichni mimo pána udělali křížky a někdo podepsal jich jména. V zápisu je též by ku koupi a shledávání hadrů byli bráni lidé z Černětic. Na papírnu byla udělána stoka nová, neboť na mlýny prý šla voda Pořečinou…

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Papírna byla postavena po roce 1787

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

Od r. 1910 již továrna na vápno

Události

Zánik mlynářské živnosti

První republika (1919–1938)

1930 Jihodol Nesveda - Richard Chluman, mletí vápence

Vývoj po roce 1989

Od roku 2005 v mlýně pracovala malá vodní lektrárna jež využívala jednu z původních dvou Franciových turbín která byla doplněna o výkonější Kaplanovu turbínu, celý objekt byl však patrně poškozen přívalovou povodní v roce 2009 a firma jež elektrárnu provozovala vstoupila následujícího roku do likvidace.
V současné době (11/2015) však probíhají na vodním díle rozsáhlé stavební práce a nový majitel patrně uvede do chodu úplně novou MVE.

Prodej mlýny po přestavbě. Nabízeno realitní kanceláří Sotheby´s International Realty Czech Republic viz. https://www.sreality.cz/detail/prodej/dum/pamatka/volyne--/3912103500#img=0

Události

Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Haisl
Krampl
Kouba
Miklas

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

R. 1787 Petr Majer koupě pozemku a postavení papírny

1820 - 1845 byl majitelem papírny Mayer Martin.

Po roce 1845 Jan Lukeš papírník

R. 1863 Matěj Lukeš papírník

R. 1889 Václav Minibergr
V r. 1921 J. Miniberger a syn Volyně
V roce 1930 byli majiteli mlýna společnost Jihodol Nosveda a Richard Chluman, mlýn mlel vápenec.

Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Zobrazit více

Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

částečně adaptován

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

1945 – současnost

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

přízemní

Dispozice, slohové zařazení – popis

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
malovaná výzdoba fasád a štítů
drobné sakrální památky

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Dochovaný

výroba elektrické energie

Zaniklý

papírna
mletí surovin

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

jez
stavidlo
náhon
jalový žlab
odtokový kanál
turbínová kašna
most, propustek
turbínový domek

Popis cesty vody ke mlýnu

Vodní motory

Typturbína Francisova

StavDochovaný

PopisOd roku 1905 2 turbíny Francis - údaje k roku 1930: hltnost 0.800 a 1200 m3/s, spád 5 m, výkon 40 a 60 HP.
Ještě před rokem 2009 zde byla jedna z těchto turbín plně funkční (druhá již byla nahrazena). Dnes probíhá rozsáhlá rekonstrukce vodního díla a je tak možné že i tato turbína zde již nebude obnovena.

Typturbína Francisova

StavDochovaný

Typturbína Kaplanova

StavDochovaný

PopisOd roku 2004 navíc 1 turbína Kaplan o výkonu 35 kW.
Zda zůstane tato turbína po rekonstrukci nadále v provozu nebo bude nahrazena se mi zatím nepodařilo zjistit.