Historie
Obecná historie:
Horní-vlastnil Jíra Ševců- Rod pocházel z Lipovce(zaniklý) tehdejšího korporátu Stříbrnic.
Na přiložené mapě 1. jos. mapování je horní mlýn jednoznačně nad přítokem Vážanského potoku i Plchův mostek k Medlovicím je v záběru. První budova statku vpravo s velkým nádvořím je nynější mlýn č.35 - i situačně a vede tam od Váž. potoka strouha, ale nemá znak kola a 3 poslední velký statek či dvůr za vodou je později č.18-(17)-dnes vše zastavěno a tam údajně u potoku měl být dolní mlýn, či v obci v nájmu-pana Petra Nýče z Awertá, majitele Stříbrnského svob. dvoru - viz přil. registr. Za potokem k Buchlovu to bylo pod správou lovecké obce.12 svob. lovců a soudců loveckého práva na hradě Buchlově, kdy si volili starostu a předsedajícího soudu ze svého středu. Lovecká obec a dvůr byli v těsném sousedství ,ale v r.1611 samostatné správní jednotky? Přímo sousedi dvoru byli rody Masařů a Blanařů, majitelé jatek. Masaři platili jak Lovecké obci, tak část i majiteli dvoru.
(Milan Náplava)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1599 - Matěj Stroužníček, mlynář ze Stříbrnic ("byl obviněn ze znásilnění nedospělé děvečky. Soudem bylo dokázáno, že děvečka se mu bránila a on aby zlomil její odpor, tak ji nožem řezal na různých částech těla, tyto rány jí nasoloval a nakonec ji zabil. Při tom všem mu pomáhala manželka. Matěj byl potrestán stažením tří pásů ze zad a následným čtvrcením" - Zdroj: http://is.muni.cz/th/250700/pravf_r/rigorozniprace.pdf (mGh) (Nevíme, na kterém ze zdejších mlýnů.)
1611 Jíra Ševčíř, platí na sv. Václava 10 gr. míš., odvádí 1 klubko příze
Z Buchlovského registru 1611- mlynář Sovinský, mlynář Buchlovský a voba mlynáři v Stříbrnicích povinni jsou při hradu Buchlově i ve dvoře což potřebné spravovati, bez uplacování. (Semilský)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1749 - Josef Frim, mlynář ve Stříbrnicích (MZA, Buchlovice 11462, sn. 54) (mG)
1820-František Malý (z rodu stavitelů mlýnů i větrných-viz v Buchlovicích, také je mu připisována účast na vybudování umělého kanálu k náhonu k č.35 s napojením na původní zbytky vodních cest zaniklého horního mlýnu na Medl. potoku - dříve uváděn Skalický)
(Milan Náplava)
1827 Antonín Koláček
Druhá pol.19 st.-Jan Strýček (matrika)
1901-Jan Lasák
1901-Antonín Zedek
1910-Josef Langer
v mistech čepů vod.kola je vytesáno LP-1913-Václav Hošek ?
(Milan Náplava)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
1939 - JUDr. Evžen Skula, nájemce Jan Slavík (RR)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Koláček
- Kopečný
- Slavík
- Stroužníček
- Frim
- Skula
- Langer
- Malý
- Strýček
- Lasák
- Zedek
- Ševčíř
Historie mlýna také obsahuje:
1599 - Matěj Stroužníček (?)
1611 Jíra Ševčíř
1749 - Josef Frim
1820 František Malý
1827 Kollaczek Anton - uveden na Indikační skice
1850 - Jan Strýček
1901 - Jan Lasák
1901 - Antonín Zedek
1910 Josef Langer
1930 Kopečný Alois -
1939 - JUDr. Evžen Skula (RR)
Zobrazit více
Byl jsem soused a hodně nám dětem p. Slavík z historie povídal či ukazoval) Vyráběl elektřinu mezi prvními v oblasti, ale za války musel turbínu, dynama atd. ukrýt včetně pomocného zdroje na dřevoplyn. Rozsvítil i místní hospodu u Crháků. U vchodu do mlýnice byl i základní kámen k části mlýnice, dnes pod fasádou, ale kamenná budova v základu je podstatně starší. Obdobně i sklepení budovy č.31-viz mapa ind. skici - hospoda u Crháků, kde protéká sklepením voda myslím dodnes. V minulosti Reichlova pálenice.
P Slavík připustil, že dle pamětí místních byly nejstarší mlýny údajně dva - jeden níže v obci a ukazoval k přítoku potoka pod Skaly do Medlovského - cca u č.17 a horní nad přítokem Vážanského potoka do Medlovského(u samoty dříve Tomanů) a příjezd k mlýnu byl po mostku-jediném v obci - v r.1611 uváděn jak Plchův mostek-viz 1. Jos. mapování. Údajně oba mlýny zaniklé povodní, proto bylo bezpečnější přivádět vodu umělým kanálem k č.35 a shodou okolností i na pozemku pradědy z č.1. Za mého mládí se část přívodu rozorala a tok potoka výše se přemístil blíže k silnici.(Vážanský potok zůstal cca ve svém korytě s přítokem do Medlovského, ale již bez strouhy k budově dnešního mlýna-viz 1 jos. mapování)
Dle registru Buchl. panství z r.1611 byly skutečně mlýny dva.
(Milan Náplava)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
