Červenec, srpen, září muka, ale potom bude mouka.
(ruská pranostika)

Vrabcovský mlýn, Dědův mlýn; Fraps Mühle, Frabsmühle

Vrabcovský mlýn, Dědův mlýn; Fraps Mühle, Frabsmühle
227, 160
Vrabcov
Dubá
471 41
Česká Lípa
Dubá
50° 31' 33.7'', 14° 31' 59.6''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Opravený mlýn stojí o samotě v údolí horního toku říčky Liběchovky. Mlýn je poprvé připomínám v roce 1618. Po roce 1948 v něm bylo vybudováno rekreační zařízení různých podniků. Nyní je v soukromém vlastnictví. Současný název Dědův mlýn získal mlýn přejmenováním posledního majitele.
Na dvoře mlýna stojí dvě budovy.
Samota
Liběchovka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn byl pravděpodobně založen v rámci výstavby hospodářského zázemí zámku a pantví Nový Bernštejn, který byl vystavěn mezi lety 1553 - 1557.

Mlýn je poprvé doložen k roku 1618.

Zmínka o mlýnu je z roku 1620 v souvislosti se se zabavením majetku Václava Berky z Dubé po bitvě na Bílé hoře.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn s ostatním majetkem  získal Albrecht z Valdštejna, který jmenovitě Vrabcovský mlýn (Frappersmühle, Trappsmühle) spolu s dalším majetkem daroval v roce 1626 augustiniánskému klášteru, usazenému na Bezdězu. Později byl v majetku benediktínů.

V roce 1679 byl majetek kláštera prodán původním velkostatkům, Novému Bernštejnu.

V 18. století, když bylo panství v majetku hraběte Sweets-Sporcka, měli poddaní mimo jiné povinnost opravovat a čistit mlýnské náhony.

V roce 1757 (Tereziánský katastr) měl mlýn 1 vodní kolo na stálé vodě, ještě nebyla zřízena pila.

1770 - mlynář Josef Bändel, uvedena i pila

1843 - usedlost Karla Kröbela, mlýn se dvěma mlecími složeními

1857 - mlynář Josef Damme/Tamme

1894, 1907 - Josef Freyer, současně byl purkmistrem v Dubé

20. léta 20. stol - Wenzel Weis

14.4.1925 ve 12:30 - požár a obytné budovy, pily, kolny a částečně výměnku

1926 - obnova mlýna

1930 byl majitelem mlýna a pily Václav Weis.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po roce 1945 mlýn a pila byly zkonfiskovány německému majiteli Václavu Köhlerovi. 

11.6.1945 - národní správce Pavel Lukášovský, zařízení mlýna hodnoceno jako dobré. Z dopravních prostředků pouze 1 kůň.

31.7.1946 ukončen provoz mlýna. Důvodem byla špatná sjízdnost příjezdových cest a špatná dostupnost mlýna. Pila v té době nepracovala.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V roce 1949 byl mlýn a usedlost předán do národní správy. Majetek převzal Československý státní statek, n.p., statek Doksy. Nemovitosti, živý i mrtvý inventář měl tehdy hodnotu 59 572,20 Kčs. V té době došlo k ukončení provozu mlýna.

V roce 1954 získal Vrabcovský mlýn Svaz zaměstnanců strojírenství, závodní rada ROH závodu REGULA - vývoj z Prahy 4.

Později se z objektu stalo rekreační zařízení státního podniku Pražské papírny. Správce zde dělal Karel Kolb. Z mlýna odstraněny zbytky vybavení.

V roce 1999 zakoupila mlýn rodina Kolbova, překřtila jej na Dědův mlýn a přeměnila na penzion.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Weis
  • Köhler
  • Bändel
  • Kröbel
  • Damme
  • Freyer

Historie mlýna také obsahuje:

před r. 1620 - Václav Berka z Dubé

po r. 1620 - Albrecht z Valdštejna

r 1626  - augustiniánský klášter na Bezdězu

beneditínský klášter

1679 - velkostatek Nový Bernštejn

18. stol - Sweets-Sporck

1770 - Josef Bändel

1843 - Karel Kröbel

20. léta 20. stol. - Václav Weis

do r. 1945 - Wenzel Köhler

r. 1949 - Československý státní statek, n.p., statek Doksy

r. 1954 - Svaz zaměstnanců strojírenství, závodní rada ROH závodu REGULA - vývoj z Prahy 4

rekreační zařízení státního podniku Pražské papírny

1999 - rodina Kolbova

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    01 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn v r. 1925 vyhořel, budovy současného mlýna jsou z r. 1926.
      Mlýnský areál je ohrazený omítanou zdí z pískovcových kvádrů a přístupný dvojicí bran z jižní a západní strany. Dvůr vymezuje na sv straně hlavní budova s obytnou částí a mlýnicí, k jv štítu přiléhá neomítaná přístavba lednice.
      Hlavní mlýnská budova je patrová zděná, omítaná, založená na obdélném půdoryse a zastřešena sedlovou (před požárem 1925 polovalbovou) střechou krytou bobrovkami. Fasáda má jednoduché členění s novodobou úpravou (římsy a pasparty kolem oken).
      Interiér obsahuje čtyřdílnou dispozici, uprostřed se síní, v jejímž zadním traktu je tříramenné schodiště. Obytná část je situována na sz straně, t.j. vlevo do hlavního vstupu ze dvora do síně do síně. Ze síně je vstup do kuchyňského a následně světnicového dílu, které mají dvoutraktové uspořádání a jsou zaklenuty plackovými klenbami a plochými stropy s fabiony, V pravém dílu (směrem k lednici) se nachází mlýnice s trámovými stropy, podpíranými podélným průvlakem se sloupky a dlouhými trámovými bačkorami se zdobně vykrojenými zhlavími.
      K sv nároží lednice přiléhají obvodové stěny zaniklé pily s obdélným půdorysem. Obvodové zdivo podpilí je provedeno z pískovcových kvádrů, částečně opatřených omítkou. V jv stěně je z vnitřní strany nika se zbytkem nápisu "...vier, .. B. ..3, .. Köhler".
      Na pilu navazovala podél jv obvodu dvora kolna, po které zůstaly zachovány omítané obvodové stěny. Jz stranu dvora uzavírá zděná patrová omítaná budova výměnku s polovalbovou střechou, krytou betonovými drážkovanýni taškami. Přízemí má pískovcová ostění vstupů do chlévů nebo stájí s půlkruhovými nadsvětlíky. Obytné patro bylo dříve přístupné nádvorní pavlačí a schodištěm.
      Sv od mlýna se nacházejí nad cestou základy stodoly. K usedlosti také náleží hospodářské prostory sekané do skallní stěny nad mlýnem.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • zcela bez technologie aj.
      Částečně zachován ovládací mechanismus turbíny. V podkroví nad mlýnicí uložen poškozený trieur (koukolník) modernější výroby.
      Žádná položka není vyplněna
      1945:
      v podkroví:
      prachový a hrudový hranolový vysévač s drátěným potahem 2000 x 750 mm
      koukolník 1700 x 350 mm (torzo zachováno)
      válcová podlaha:
      periodická loupačka Kašpar 450 x 700 mm
      autokap se 4 hadicemi
      2 válcové stolice s rýhovanými válci J.Siegel, Kadaň 500 x 300 nn na pšenici i žito
      šrotovník z francouzských kamenů prům. 900 mm
      mačkadlo na oves 2 válce 500 x 200 mm
      3 hranolové třídící vysévače 1800 x 700 mm s drátěným potahem
      2 moučné hranolové vysévače 2200 x 600 mm a 3400 x 700 mm s hedvábným potahem
      jednoduchá reforma J. Siegel, Kadaň (4 rámečky, šířka 370 mm)
      válcová ležatá míchačka na mouku J. Siegel, šířka 1400 mm
      sací aspirace s exhaustorem a 2 hadicemi
      Zaniklý
      • pila
      Cca od r. 1770 byla u mlýna pila, fugovala do r. 1945.
      1953 pouze obvodové stěny podpilí
      • jez
      • náhon
      • jalový žlab
      • odtokový kanál
      • lednice
      Náhon dlouhý 650 m, šířka 4 - 5 m, vedený na pravém břehu potoka, z hlavního koryta odbočoval u dnes obtížně čitelného tělesa kamenného jezu, položeného západně od křížení potoka a cesty z Rozprechtic do Deštné. Průběh tělesa kopíruje patu severního svahu. Z paty svahu lokálně vystupuje pískovcové podloží, do kterého jsou v některých místech vysekány schody pro lepší obslužnost jezu. Před mlýnem se nachází jalová srážka s betonovými nábřežními zdmi a torzem stavidel s kovovým rámem pro okenice. Na zdi u stavidel je datace 1959. Liběchovka je zde svedena mimo areál mlýna. Původní - dnes vyschlé - koryto náhonu se u mlýna lomí téměř do pravého úhlu do lednice. Neomítaná přístavba lednice u jv štítu mlýnuce vyzděná z pískovcových kvádrů. Podle otisku je patrné její původní zastřešení pultovou střechou. Náhon po svém zalomení ústil do lednice pomocí oplechovaných dřevěných koryt vantroků. V místech nátoku je čelní štít přístavby prolomen širokým otvorem zaklenutým mírně stlačeným segmentovým pasem (vše zděno z pískovcových kvádrů). V patě otvoru je do zdiva vetknutý trám, na kterém byly posazeny vantroky. Podle šířky otvoru zde byly minimálně dva žlaby vedle sebe. Pata této stěny je založena na segmentovém pasu. Obdobně je řešena i protější štítová stěna, zde je ale vysoký segmentový pas, druhotně dozděný tenčí plentou s okenním otvorem. Pod ním prochází odtokový kanál, zaklenutý nízkou segmentovou klenbou z kvádrů. Vstupní otvory mají také segmentové záklenky. Okna naopak ukončuje přímý překlad. Poměrně rozlehlý prostor lednice je dodnes částečně zavodněn. V návodní stěně mlýna jsou v pískovcovém zdivu patrné dva druhotně zazděné otvory pro průchod hřídelí od dvou vodních kol. Vzhledem k rozteči otvorů musela být kola na horní vodu osazena vedle sebe, nikoliv za sebou. V úrovni 2. podlaží je čitelné zaslepení vstupního otvoru s pískovcovými stojkami (práh je uložen v interiéru). Před pravým otvorem pro hřídel je dno lednice opatřeno zídkami a betonovými patkami, na kterých je osazena konstrukce z traverz. Na ní je ukotvena spirálová Francisova turbína s vodorovnou hřídelí. Kašna a přívodní potrubí nejsou zachovány, odpadová roura mizí v zaneseném dně lednice. Na kovové hřídeli osazené rovnboběžně s návodní stěnou je umístěna kovová řemenice, která zajišťovala převod od turbíny na transmisi v mlýnici. K tělesu turbíny přiléhá mechanismus regulace, napojený pomocí kuželových převodů na vodorovnou a svislou hřídel až do 2. podlaží mlýnice.
      Z lednice byla voda odváděna klenutým odpadovým kanálem a po roce 1926 i betonovým potrubím pod dvorem a budovou výměnku. Zpět do potoka ústila u mostu příjezdové cesty.
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popisinstalována 1926
      V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu,
      hltnpost 0,21 m3/s, spád 4 m, výkon 8,4 HP.
      1945: Francisova spirálová turbína s vodorovnou hřídelí, výkon 12 HP
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popisinstalována 1926
      V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu,
      hltnpost 0,21 m3/s, spád 4 m, výkon 8,4 HP.
      1945: Francisova spirálová turbína s vodorovnou hřídelí, výkon 12 HP
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      PopisPřed 1925: 2 kola na svrchní vodu, umístěná v lednici vedle sebe.
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • válcový
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Další upřesněníLitoměřice, str. 16
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
      Rok vydání1932
      Další upřesněníLitoměřice, str. 16
      AutorInternet
      NázevDubáček
      Rok vydání0
      Místo vydání2012
      Další upřesněníVrabcovský mlýn
      Odkazhttp://www.mestoduba.cz/e_download.php?file=data/editor/112cs_73.pdf&original=kv%C4%9Bten.pdf
      Datum citace internetového zdroje23.1.2016
      AutorMiroslav Kolka
      NázevTechnická zařízení na vodní pohon v Dubé, Doksech a okolí
      Rok vydání2014
      Místo vydáníNárodní památkový ústav, Liberec
      Další upřesněnístr. 155 - 162
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Vytvořeno

      23.1.2016 22:32 uživatelem Helena Špůrová

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 5.3.2023 17:53
      doxa (Jan Škoda) 20.8.2024 11:30