Do r. 1674 se vystřídalo mnoho majitelů. 12. 9. 1674 koupilo poddanské město Náchod od tehdejší majitelky Juliány Rozálie z Bubna za trhovou cenu 3 500 zlatých "svobodný dvůr nebo rytířské sídlo zvané Hertvík v Malé Čermné se všemi svobodami a hamfešty, s lidmi osedlými i neosedlými i z gruntu zběhlými, s polemi ornými i neornými, lukami, pastvinami, lesy i porostlinami, se zahradami, rybníky a jinými vodami, s rybolovem a myslivostí, s mlýnským užitkem a právem mlecím a s právem páliti kořalku".
Nová vrchnost založila Trhovou knihu. V ní je uveden již Frydrych Špringar. Jeho potomek Jan Špringar v r.1733 zaplatil za mlýn vykoupený od ostatních Špringarovských nápadníků celkem 100 kop grošů míšeňských, v přepočtu 116 zlatých rýnských a 30 krejcarů. Vdova Marie po mlynáři Janu Špringarovi v r. 1771 prodávala mlýn, tentokrát již při poctivém právu obce Malé Čermny, za 360 kop grošů míšeňských-svému synovi Františkovi. Ve smlouvě byl také výminek pro ni.
V r. 1780 náchodský magistrát a starší města Náchoda prodali maločermenskému mlynáři Františku Špringarovi a jeho manželce před některým rokem postavenou jirchářskou valchu s chalupou, také při oné valše stojící chaloupky, za 100 zlatých. K tomu patřila také strouha vedoucí k výtažnímu rybníku Nyklíčku a kus pole za 1 a 1/2 zlatého ročního nájmu. Za další pozemky má odváděti 9 zlatých nájemného a, 52 dní roboty a naturální dávky za 5 zlatých a 12 krejcarů. Do náchodského městského důchodu má odváděti ročně 15 zlatých a 12 krejcarů. V r.1804-1807 František Špringar vystupuje také jako rychtář.
V r. 1821 je v matrice narozených uváděn jako otec mlynář v č.p. 24 Jan Špreniar, v r. 1825 Jan Pohl.
