1540, list Jana z Pernštejna
"Taky jim tuto milost činíme a mlýn, který jim s jedním kolem k sladu mletí při tom stavu pod městem, při kterémž jest valcha, znovu ustavěti (=1534-1540), ten jim k té obci pouštíme a pod plat dáváme, avšak na tento způsob, jak by v tom mlýně nic jiného nebylo mleto, nežli sladové toliko a oni měšťané nám a budoucím pánům a držitelům panství z toho mlýnu povinni dávati budou platu ročního jednu kopu grošů českých, a to rozdílně, ku každýmu sv. Jiří 1/2 kopy gr. a na každý sv. Havel 1/2 kopy gr. českých - a ten mlýn sobě sami opravovati, mlynáře na svůj náklad chovati a potřebami opatřovati mají, než co se opravy stavu při tom mlýně dotýče, ten nech s ním spolu společně opravovati jmáme. Než kdyby mlýn anebo ten stav zašel, tak že by je znovu dělati měli, tehdá to nové dílo mí a budoucí potomci naši, páni a držitelé N.M. nad Met., znovu na svůj náklad dělati a ustavěti jímáme."
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
1546, gruntovní kniha, smlouva mezi Novým Městem na Metují a Martinem Kabátníkem:
"... jako že jest témuž M.Kabátníkovi odjato kus louky nad valchou u řeky, pokudž mezníkové jsou vysázeny, sic to že jest v tom místě řeka velmi zoužená, a skrz té řeky zoužené že se nemalá škoda sousedům, když se voda zvodní, též obecnímu mlejnu dělá... a za ten kus louky oddáno M.Kabátníkovi s povolením vší obce kus louky, slove rychtářský, kterýž leží podle louky Červenkovy z jedné a pod zahradou Havránkovou z strany druhé"
xxxxxxxxxxxxxxxxxx
1613, Rudolf ze Stubenberka:
"...učinil jsem s N.M. směnu neb frejmoru a mlýn sladový jejich, na kterýmž jsou prvně nadání měli k užitku a ti v tom škody a žádné újmy netrpěli i budoucí, jich odevzdal jsem a dávám jim za jedno kolo mlejnské se mlejnem ve mlejně mém starém pod městem jmenovitě dolejší, tak druhý jim N.M. nad Met., též v mlejně nyní i na časy budoucí a věčné slad k vaření piv se mlel, aby jim stavení i opravu téhož mlejna z důchodu panství N.M. náklad jíti má, a oni N.M. do dvou ročně míst panství N.M. z téhož mlejna sladovného dvě kopy míš. každoročně platiti mají, totiž při sv. Jiří jednu kopu a při sv. Havlu též jednu kopu."
(smlouva učiněna 1601, potvrzena 1613)
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Svadební smlouva
Která se dnešního dne a roku mezi panem Theodorem Ptáčkem co ženichem strany jednej a pannou Majdalenou Klevetovou co nevěstou strany druhej na následující spusob uzavřela
1. Slibují si sobě strany ženich a nevěsta lásku a věrnost až do smrti a má tato smlouva dnes uzavřena po manželském sňatku a kněžském požehnání v úplnou platnost stoupiti.
2. Zadávají rodiče panny nevěsty pan Alois a paní Nepomucena Kleveta majetníci mlejna pod čp. 44 v Dědicích svoji dceři co nevěstě za věno 2500 zl. r.č. a pravím Dva tisíce a pět set zl. r.č. a zavazujou se tuto věcnásledujícím způsobem zapraviti: a po manžeklském sňatku a kněžském požehnání jsou rodiči svoji dceři v hotovosti k rukám panu ženichovi 1000 zl. r.č. pravím jeden tisíc zl. r.č., tak zbývajících 1500 zl. se mají pro zatím na mlejn pod číslem 44 v Dědicích a splatit se mají. když rodiče anebo bratr panny nevěsty se na ten nadřečený mlejn ožení a jej do vlastnictví přijme.
3. Pan ženich Teodor Ptáček zadává proti tomu zase nevěstě svůj vlastní patřící mlejn v Kostelci do neobmezeného spolumajitelství a spolu užívání.
4. Přijímají obě starny, jak ženich tak i nevěsta a rodiči páni nevěsty toto dnešní uzavření za pravé a dávají povolení, aby tato svadební smlouva pro obě strany do pozemní knihy vtěleno býti mohlo. Na důkaz toho obouch starn a dožádaných svědků vlastnoruční podpise.
V Dědicích dne 18. dubna 1869
Majdalena Klevetova, Nevěsta
Alois Kleveta, otec nevěsty
Jan Hruban, svědek
(další tři podpisy svědků nečitelné)