Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1547 a 1598 v opočenském urbáři mlynář Kocián
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1874 mlynář Jan Jánský, dlouholetý rychtář v Tisu
zemřel tragicky v hostinci u Lepšů v Ohnišově ve věku 60 let
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
20. října 1924 za nájemce Rudolfa Šnajdra mlýn vyhořel
1924 Antonín Hejda prodal mlýn za 25.000 Kč Josefu Suchánkovi z Nového Hrádku
1928 na místě mlýna postavil Josef Suchánek tkalcovnu se 60 stavy
Josef Suchánek se stal majitelem 5 tkalcoven v okolí, na Novém Hrádku byl zvolen starostou
(doplnil jšk)
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
1945 Josef Suchánek zemřel na následky věznění
1950 provoz tkalcovny zastaven
továrnu převzalo kovodružstvo pro výrobu futer a železných stavebních konstrukcí
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1547-1598 Kocián
1788 Ignác Přibyl
1796 Josef Přibyl
1817-1840 Jan Přibyl, manželka Anna Roubalová, dcera mlynáře z Nového Hrádku
1874 Jan Jánský
- 1924 Antonín Hejda
1924-1945 Josef Suchánek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Vypráví se pověst o mlynáři Jírovi a jeho čarodějné knize, z níž každé noci předčítal a různá čarodějství prováděl.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
