Klášterní mlýn

Na konci 17. století došlo k barokní přestavbě. Jedna z přestaveb je datována rokem 1746. V roce 1778 k obnově po požáru. Výstavba klasicistního domku mlynáře spadá do počátku 30. let 19. století. pozoruhodnou dominantou mlýnice je mohutný krb na kamenných konzolích s vyrytým monogramem.
x x x

Mlýnské stavení je postaveno z kamene a kryto taškami.
Pila spočívá na kamenných sloupech a je svázána ze dřeva, krytá šindelem. Mlýn s pilou je ve zcela dobrém stavebním stavu. Obsahuje vlastní mlýn a obytné stavení, kde je 1 obytná světnice, 2 komory a mlýnice o 4 složení s horním náhonem, dále pilnici, která leží vedle mlýna. Nájemci mlýna jsou k dispozici hospodářské budovy a to 1 stodola, 1 chlév a 1 komora ze dřeva se šindelovou krytinou v průměrném stavu.

1826, popis pivovaru a mlýna

x x x

Mlynář v plaském vrchnostenském mlýně se odjakživa tísnil v malé, nízko položené a proto vlhké světnici oddělené od šalandy prkennou stěnou, v podkrovní letní [tedy nevytápěné] světnici a ve zcela malé temné kuchyňce vedle 2 komor. Po výtce nadřízených úřadů uznáno za nejvýš potřebné rozšířit byt pro nájemce mlýna, jakož i šalandu. Na mlýnském prostranství bylo tedy k staré světnici přistavěno stavení z kamene s výhledem na 3 strany. Vstup byl přes několik schodů z rozšířené šalandy, odkud byla odstraněna dřevěná příčka. V tomto přístavku taškami krytém byla malá předsíňka, 1 kuchyně a 2 prostorné pěkné obývací pokoje s rákosovým stropem, prkennou podlahou, obloženými dveřními křídly, 1 kamny vytápějícími oba pokoje a s 6 dvoukřídlými dvojitými okny se skleněnými tabulkami. Zvenčí bylo toto spolu s celým mlýnem slámově žlutavě obíleno.

Pamětní kniha plaské fary II., 1839

x x x
Mlýn je vystavěn z pevného materiálu na vápennou maltu, se sedlovou střechou krytou taškami. V přízemí se nachází mlýnice, která má prkennou podlahu a středně sešlý podpíraný záklopový strop. Tamtéž se nachází jedno české a dvě francouzská mlýnská složení s jedním cylindrem, Světnice náležející obydlí mlynáře je rovněž opatřena prkennou podlahou, se záklopovým stropem, zděnými kamny a vestavěnou pecí s lavicí. Připojená černá kuchyně je klenutá a vydlážděná cihlami.
Z mlýnice vedou tři různá dřevěná schodiště do suterénního podlaží, které je opatřeno prkennou podlahou a záklopovým stropem. Tamtéž je kamenná podlaha se dvěma moučnými a jednou šrotovou truhlou. Zde se nachází tři palečná kola spojená jenou společnou dřevěnou čepovou hřídelí poháněnou vodním kolem na vrchní vodu. Vně stavení leží malý klenutý sklep. který je přímo přístupný z kamenné podlahy,. Z mlýnice vede schodiště na horní podlaží, které zahrnuje dva horní prostory. V předním prostoru jsou vystavěny dvě komory a jedna opravářská dílna. Stavební stav špatný.

vrchnostenský úředník František Procházka, popis obytných a hospodářských budov na plaském velkostatku, 23.2.1907

x x x
Do dvora objekt rozšířen o prostor písárny, opatřené kamny. V jižním přístavku se nacházela strojovna pro parní stroj vydlážděná cihlami a opatřená prkenným stropem. Na dvoře kůlny na uskladnění řeziva.
xxx
Hodnotná barokní architektura, nedílná součást areálu kláštera cisterciáků.

barokní objekt z r. 1728, obnoven po požáru v r. 1778, r. 1839 přistavěno obydlí mlynáře

V letech 2010-2015 celková obnova v rámci vznikajícího Centra stavitelského dědictví Národního technického muzea.

Popis z roku 2011:
Bývalý mlýn se nachází západně od konventu kláštera, při Mlýnském náhonu, tzv. královské štole. Koryto náhonu je vedeno od jezu na řece Střela a bylo využíváno jak pro mlýn, tak pro pilu a pivovar. Objekt býv. mlýna sestává z mlýnice a nižšího přistavku - obydlí mlynáře. Směrem navazuje bývalý pivovar. Pila, která stávala na opačné straně náhonu byla zbořena a její sklep zasypán (zdivo pravděpodobně ponecháno v zemi). Bývalá mlýnice je obdélné přízemní stavení, částečně podsklepené, o půdorysných rozměrech cca 25 x 10 m, výšce římsy 3,8 m a hřebene sedlové střechy cca 8,8 m. Na jižní straně je kolmo napojeno bývalé obydlí mlynáře, půdorysně se jedná o kosodélnik, přízemní, částečně podsklepené stavení s valbovou střechou. Rozšířením střechy v minulosti byl zakryt zdobný jižní štít mlýna. Obydlí mlynáře má půdorysné rozměry 13,6 x 8,8 m, výška římsy 3,8m, výška hřebene asi 7,7m. Vstup do obydlí mlynáře je z asfaltové silnice od východu, z obdélné chodby jsou vlevo přístupné dvě místnosti, v čele jedna, po pravé straně, vzhůru po několika betonových schodech je přístup do místnosti ve mlýně. Na chodbě je WC a schody na půdu.
Obydlí mlynáře má obdélný vstup od východu novodobými dvoukřídlými dveřmi s nadsvětlíkem. Z jihu jsou dvě dřevěná novodobá okna, ze západu jedno okno a ze severu dvě novodobá dvoukřídlá okna, za lícem zdiva. Na fasádě je vyznačen hrubší sokl a profilovaná římsa. Na západě je viditelná pekovaná omítka. Valbová střecha je kryta alukrytem.
Mlýnice je přístupná vchodem z ulice. Prostor (zmenšený o místnost přístupnou z obydlí mlynáře) je volný, s výjimkou dochované zaklenuté kuchyně.
Východní průčelí: směrem ke klášteru - původní barokní symetrie objektu mlýna byla narušena přístavbou novodobého přístavku a rampy sousedním velkoobchodním skladem Jednoty. Dnes čtyři osy, zprava novodobé, dvoukřídlé okno. Ve druhé ose , ve vystouplém rizalitu vstup v kamenném, obdélném pískovcovém ostění s lištou, nad ním v kamenné kartuši vyryt nápis:
"HANC MOLAM
CUM PARTE PRAXATORII
DIE: 10. MAJI AÔ 1.7.7.8.
EXUSTAM
D: FORTUNATUS HARTMANN
ABBAS PLASSENSIS
VIS: VICAR: GENER:
REAEDIFICAVIT"
Dveře hlavního vchodu jsou barokní s diagonálním složením prken, s velkými ozdobnými hřeby. Ve třetí ose původní okno v kamenném ostění s lištou, ve špaletě provlékaná mříž, pod ním, v úrovni silnice otvor se stejným kamenným ostěním. Ve čtvrté ose je výše umístěno trojdílné, novodobé okno s novodobou mříží, pod ním užší otvor s kamenným ostěním. Nízký sokl u hrubou omítkou, hladké průčelí ukončeno profilovanou hlavní římsou. Sedlová střecha s námětky kryta alukrytem, nad třetí onou, od třetiny výšky střechy vystupuje vysoké komínové těleso zdobené profilováním. Horní plošky včetně hlavice jsou kryty částmi bobrovek. Západní průčelí, k náhonu a řece Střele, je zachováno ve hmotě. Sokl budovy na této straně tvoří mohutné, pravidelné pískovcové kvádry, v pravidelných intervalech jsou zde umístěny segmentem zaklenuté niky. Na klenáku niky nad nahonem, je znak opata Tyttla a letopočet 1728. Na západním průčelí deska s nápisem:
„RESTAURAVIT COELESTINUS STOY ABBAS PLASSENSIS 1748“.
Stěna je pročleněna šesti pravidelnými, obdélnými okénky, vpravo novodobé trojdílné okno. Ze spodních oken a dvou dveří (k lednici) zbyly jen zazděné rámy.
Jižní průčelí částečně kryté přístavbou (obydlí mlynáře) má vysoký štít, jihozápadní nároží mlýna je okoseno, v přízemí bez otvorů. Nad obíhající hlavni římsou krytou bobrovkou je atiková nadezdívka s další římsou. Nad ní, na obou nárožích vyčnívají kamenné, profilované krakorce, na západním nároží je dochována čučka (koule). Na vyšší římse spočívá v ose štítu ležaté kamenné ostění s lištou, s provlékanou mříží. Ostění je rámováno edikulou - lesény od hlavní římsy a profilovaný, bobrovkou krytý tympanon o menším sklonu, než je sklon střechy.

Objekt barokní - r. 1728, obnoven po požáru v r. 1778, r. 1839 provedena přístavba obydlí mlynáře
zařízení nedochováno