Panský mlýn

Panský mlýn na Olešence pod Novým Hrádkem byl v majetku pánů z Frymburka. Gotický hrad Frymburk vznikl pravděpodobně již na konci 13. století.

První písemná dochovaná zmínka o Novém Hrádku je z 18. července 1362, kdy tehdejší držitel Frymburka Čeněk z Lipé, v letech 1349-1360 nejvyšší maršálek českého království, ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku.

V Soupisu poddaných podle víry z r. 1651 je jako mlynář uveden Jakub Šejvl (50 let) se ženou Reginou (40) a dětmi Evou (6), Janem (3) a Dorotou (1), všichni nekatolíci, naděje na obrácení jen u dětí

V Berní rule z r. 1654 je jako mlynář uveden Jiří Obst se svým zetěm Janem Frintou.

V době násilné rekatolizace po třicetileté válce schovávali ve mlýně českobratrského predikanta. Na základě udání misionáře Mateřovského 1728  Jana Frintu jako nábožensky podezřelého odvedl biřic do šatlavy do Dobrušky, kde byl držen jednou nohou v kládě a druhou v řetězech.

Tereziánský katastr z r. 1757 uvádí na Novém Hrádku panský mlýn o dvou kolech s pilou a jednoho panského mlynáře na tomto mlýně.

Panský mlýn v Novém Hrádku je zobrazen r. 1840 na Indikační skice i na Císařském povinném otisku.

V r. 1860 se stavěla silnice od Slavoňova okolo Dupačky k Panskému mlýnu na Nový Hrádek a většina pozemků, patřících k Panskému mlýnu, byla stavbou silnice znehodnocena. To bylo jedním z důvodů, proč mlýn přestal prosperovat a zanikl.

V r. 1881 byl mlýn nabízen v dražbě za 6036 zl., majitelka M. Fišerová. (RR)

1898 majitel František Lepš z Nového Hrádku mlýn zrušil

V roce 1901 postavil Josef Tošovský z Nového Hrádku na místě bývalého mlýna mechanickou tkalcovnu pro 60 stavů. V roce 1907 k ní přistavěl nový sál s parní kotelnou. Při tkalcovně byla v provozu až do roku 1950 také pila.

1930 Josef Suchánek, tkalcovna

Tkalcovna byla roku 1949 uvalena pod národní správu, 1950 zrušena.

Po nějakou dobu poté v ní byla i konzervárna Fruty.

Od r. 1953 tu byla biologická stanice, po jeden čas také laboratoře Vojenského ústavu hygieny a epidemiologie.

Později, na základě upozornění akademika epidemiologa Šterzla, sem bylo umístěno výzkumné pracoviště gnotobiologického pracoviště Mikrobiologického ústavu ČSAV. 

V objektu je umístěno detašované pracoviště Mikrobiologického ústavu ČSAV. Předmětem výzkumu, který se zde provádí, je vznik a možnost ovlivnění alergií.