I ruční mlýnek postačí, když má starý mlýn svátek křtu.
(estonské přísloví)

Kabelíkův mlýn

Kabelíkův mlýn
153
Sedlice
387 32
Strakonice
Sedlice u Blatné
49° 21' 30.8'', 13° 56' 10.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn vznikl přestavbou poplužního dvoru na konci 17. století. Jedná se o krásně dochovaný mlýn s psaníčkovým sgrafitem na třech fasádách.
Brložský potok
24303 / 3-4360
nepřístupný

Obecná historie:

mlýn vystavěn původně jako panský dvůr a asi kol r. 1680 přestavěn Krčíny z Jelčan.

 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

31.10.1668 Jakub Kabelík

1686 k sedlické faře náleží mj. rybníky Dolní a Horní Zástava i s oběma mlýny, Pilským a Kabelíkem

rybníky a mlýny několikrát zničeny nedatovanými povodněmi, jelikož se církev o ně odmítala starat, přešlo vlastnictví na světskou vrchnost (Šternberky, později Lažanské), proti čemuž zahájil 1725 farář Beck  proces u pražské konsistoře, spor však prohrál

1740 Tereziánský katastr - v Sedlici uvedeny 3 mlýny

poddanské povinnosti: roční činže 14 zl. a 14 strychů žita, 6 dnů pěší roboty ročně, pro vrchnost a čeleď v panském dvoře mele zdarma, drhovelskému statku náleží vodní právo, vrchnost se stará o mlýnskou stoku, stavidla a vantroky (mlynář pečuje o kolo a lednici), vrchnost poskytuje zdarma jeden bouček a stavební dříví zlevněně, 1x za 2 roky poskytne 2 povozy na dovoz mlecích kamenů. Mlynář nesmí lovit ryby (ani za velké vody) a pást dobytek na březích náhonu.

před 1785 Jan Gregora

1785 syn Josef Gregora s Veronikou Ječmeníkovou ze Sedlice

1809 Josef Prokopec (+1862) s Annou Šrámkovou, dc. mlynáře z Kořenského mlýna u Lažan

1839 Matěj Prokopec (1816-1858) s Františkou Karáskovou (*1815) ze mlýna ve Spáleném Poříčí, mlýn měl 2 složení a stoupu, k mlýnu náležely 2 zahrady, chovali  pár koní a 3 ks hov. dobytka, dluhy činily 2400 zl. (v tom 800 zl. pro bratra Františka), nevěsta přinesla 1200 zl. věnem

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1855 na 1/2 mlýna a polností uvalena exekuční zástava ze strany c.k. finančního zasatupitelství za náhradu nákladů trestního řízení ve věci neplacení daní.

od 1.10.1856 do 30.9.1862 si mlýn pronajali Václav a Rozalie Liškovi za 400 zl. ročně

4.9.1858 zemřel Matěj Prokopec

7.3.1859 zdědil nezl. syn Antonín Prokopec, oceněn na 4 804 zl. 81 1/2 kr.

7.2.1860 vdova Františka (*1815) si vzala pachtýře Václava Lišku (*1819) z Kozlova, který rovněž ovdověl, veden jako nájemce

1863 pachtýř Tomáš Pravda s manž. Annou

06 1863 Antonín Prokopec (1842-1888, syn Matěje) s Johannou (*1843), dc. Františka Kleina, mlynáře z Vitějovic, na ni přepsána 1/2 mlýna

1866 pachtýř Josef Hajský ze Strakonic

1867 Antonín Prokopec dluží velkostaku Drhovel 529 zl. + 5% úroky, stanoveny splátky 105 zl. po dobu 5 let, koncem roku však splatil většinu dluhů v částce 1726 zl.

1875 mlýn vyvazen z poddanských břemen (viz výše) dle zákona z 05 1869, vyčísleny na 1784 zl., rozloženy na 20 ročních splátek po 89 zl. + 5% úrok

1888 zemřel Antonín Prokopec

3.12.1895 vdova Johanna (+1899) mlýn se 16 strychy polí prodala za 15.000 zl. knížeti Jiřímu Christianu  z Lobkovic a odstěhovala se do Strakonic

16.11.1896 kníže Lobkovic sem dorazil při inspekční cestě, konstatoval, že cena byla přemrštěná, neboň mlýn je ruina

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1914 zdědil syn Bedřich kníže Lobkovic

1921 mlýn dle zákona z 16.4.1919 č. 215 sb. zák. a nař. o pozemkové reformě zabrán státem

Mlýn přestal mlít v roce 1924.

správa velkostatku zde ubytovala Jana Mráze, hajného rybníků s rodinou a rodinu jeho syna Václava Mráze

1930 býv. mlýn od Ludmily Liechtenštejnové koupil zeť Václava Mráze Václav Petr s Janou (*1903) roz. Mrázovou (ve mlýně bydlí od 26.10.1926) s podmínkou, že mlýn nebude nikdy obnoven a objekt bude sloužit jen k bydlení a polnímu hospodářství

1942 Magdalena Mrázová

mlýn koupili manž. Kozákovi (manželka Jana byla dcerou Františka a Boženy Paškových z Pilského mlýna)

27.2.1954 koupili Jaroslav Čapek a Jana roz. Petrová

23.11.1963 převzali Karel Šavrda a Marie Petrová

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Prokopec
  • Gregora
  • Pravda
  • Liška
  • Hajský
  • Kabelík

Historie mlýna také obsahuje:

-1785 Jan Gregora

1785 Josef Gregora

1809 Josef Prokopec

1839-1858 Matěj Prokopec

1856-1862 nájemce Václav Liška

1858-1860 Františka Prokopcová

1860-1863 Václav Liška

1863 pachtýř Tomáš Pravda

1863-1888 Antonín Prokopec

1866 pachtýř Josef Hajský

1888-1895 Johanna Prokopcová

1895-1914 kníže Jiří z Lobkovic

1914-1921 Bedřich kníže z Lobkovic

1921-1930 čs. stát

1924 nájemník Jan Mráz

Václav Mráz

1930-1941 Václav Petr

1942 Magdalena Mrázová

Jana Kozáková

1954 Jaroslav Čapek a Jana roz. Petrová

1963 Karel Šavrda a Marie Petrová

 

 


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • předbělohorské období do roku 1620
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn vznikl přestavbou poplužního dvoru na konci 17. století Krčíny z Jelčan. Dům s mlýnicí má dochována psaníčková sgrafita na fasádách. Cenné interiéry včetně konstrukcí (klenby, trámové stropy, krovy, poloroubené stěny stodoly) a prvků (dveře, okna).
      Mlýn je datován do poč. 17. století (původně se jednalo o panský dvůr), kolem r. 1680 přestavěn Krčíny z Jelčan na mlýn.
      Kabelíkův mlýn se nachází asi 2 km jižním směrem od obce Sedlice při staré cestě do Radomyšle. Areál mlýna je tvořen na severní straně budovou skládající se z obytného stavení s navazující mlýnicí. Budova je situována ve svahu, takže na severní straně je přízemí a do dvora se jedná o patrovou budovu. Na jižní straně areálu je hospodářská budova na protáhlém obdélném půdorysu. Hospodářská budova je tvořena stodolou a chlévy. Na JV areálu stávala kolna, která byla zbořena a místo ní se zde nacházejí drobné přístavky a přístřešky, které jsou bez památkové ochrany. Hranice na východní straně areálu je tvořena plotem z pletivy a vstupní brankou, jenž jsou rovněž bez památkové ochrany. Na západní straně areálu se nachází náhon zásobující mlýn, který je dnes nefunkční, z větší části je zasypán zeminou. Za náhonem se nachází dřevěný plot, který je na nechráněném pozemku a bez památkové ochrany. Obytná část mlýna slouží k rekreaci, mlýnice už neslouží původní funkci.
      Mlýn je situován asi 2 km jižním směrem od města Sedlice a tvoří velmi významný urbanistický a krajinotvorný prvek v krajině. Významný památkově chráněný mlýn z poč. 17. století má z památkového hlediska cenné dochované dispoziční řešení budov kolem dvora a zachovalé historické konstrukce a prvky, zejména klenuté prostory sklepení a trámový strop v mlýnici a dále původní výplně oken a dveří s kováním. Památkově hodnotný je i barokní hambalkový krov s ležatou stolicí. Památkově cenná jsou i průčelí mlýnice a obytné části se zachovalými fragmenty renesančních sgrafitových psaníček. Hodnotné je i hospodářské stavení s poloroubenými stěnami a s hambalkovým krovem se dvěmi úrovněmi hambalků. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace. Jedná se o významnou technickou památku. Kabelíkův mlýn čp. 153 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči.
      Zděná omítnutá budova, patrová se znatelnými zbytky psaníčkové sgrafitové výzdoby na fasádě s polovalbovou taškovou střechou, půdorys obdélný, přízemní místnosti plochostropé. Z jižní strany do dvora jsou v patře 4 užší okna, právě nove usazovaná. Zadní (západní) část tvoří kolna a skladiště (dříve mlýnské místnosti.)
      mlýn vystavěn původně jako panský dvůr a asi kol r. 1680 přestavěn Krčíny z Jelčan.
      Je udržován jako byt majitele s přilehlými hospodářskými budovami pouze k užitkovým účelům bez ohledu na památkové požadavky.
      V. Braun
      • sgrafito, rytá výzdoba
      • dveře
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • drobné sakrální památky
      • krov
      • topeniště, kamna, pec
      • zcela bez technologie aj.
      Žádná položka není vyplněna
      1839: 2 složení a stoupa
      1884: 2 složení, kamenný běhoun prům. 82 cm
      Zaniklý
      • stoupa
      1839 stoupa
      • náhon
      • rybník
      • lednice
      K mlýnu vede starý úvoz a voda byla sváděna stokou z rybníka Kabelík do Milánského rybníka v době před r. 1450.
      1884 vodní kniha: mlýn čerpá vodu z rybníku Dolejší Zástava, který se naplňuje zčásti z Hořejší Zástavy, z části dešťovou a sněhovou vodou, u rybníka splav s 3 stavidly, odkud se vede voda strouhou a pak vantroky na 2 kola. Vantroky v dolejší části široké 96 cm, v horní 60 cm, vysoké 77 cm. Odpadní voda teče strouhou do Velkorojického rybníka.
      V případě přebytku vody se voda z vantrok vede do separátní strouhy, která zavlažuje na jih položené pozemky a ústí do Milavského rybníka.
      1893 se dělalo nové stavidlo, kterým se přebytečná voda z Dolní Zástavy pouští do rybníků Milavy a Pláňavy.
      léto 1893 veliké sucho, rybník vyschl, mlýn zastaven
      17.8.1903 komisionálně šetřena stížnost mlynářů z Dobeve, Turné, Brloha a Petrovic na pouštění vody do Milavského namísto Rojického rybníka, konstatováno ale, že se tak děje již 500 let
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis1884: 2 korečková kola na svrchní vodu, hořejší prům. 445 cm, podhorní 470 cm
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Popis1884: 2 korečková kola na svrchní vodu, hořejší prům. 445 cm, podhorní 470 cm
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • pískovcový kámen | Počet:
      • AutorJaroslava Pixová
        NázevZa osudy klapajících perliček
        Rok vydání2017
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnís. 187-210
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaroslava Pixová
        NázevZa osudy klapajících perliček
        Rok vydání2017
        Místo vydáníPutim
        Další upřesněnís. 187-210
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 114-115
        AutorNárodní památkový ústav - Památkový katalog
        NázevKabelíkův mlýn
        Odkazhttps://www.pamatkovykatalog.cz/kabelikuv-mlyn-19353109
        Datum citace internetového zdroje08 2025

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        4.4.2016 20:41 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        doxa (Jan Škoda) 3.8.2025 13:34