1622 - zmínka o mlýně v souvislosti s výhostem Adama Zimy, syna mlynáře Kryštofa Zimy ze Zlonic
1659 pokřtěn Pavel, syn zlonického mlynáře Jana Střemchy
1704 na sv. Jiří (24.4., gruntovní kniha Zlonice): mlýn se vším všudy a zahradou emfyteuticky koupil Adam Jenč za 200 kop grošů, vrchnost si ponechává předkupní právo. Činže činí 48 kop grošů a 17 strychů žita, povinen mlít panský slad a vykrmit 2 vepře resp. zaplatit 10 zl. náhrady (zápis mřežován, patrně ke koupi nakonec nedošlo)
1707 zakoupil Adam Prix (Brixa), bude platit 60 zl. činže a odvádět 17 str. čistého žita ročně. Ve mlýně pracuje sám, tovaryše nemá.
po něm převzal syn Václav Prix
1759 Jiřík Nitka, mlýn oceněn na 600 zl.
1769 emfyteutický prodej, odvádí se 60 zl. a 14 str. žita v svatojiřském a svatohavelském termínu. Mlynář měl povinnost udržovat mlýn v dobrém stavu, opravovat jej a protože "jest chatrný, bude museti stavět nově". Dále musí "mlíti zdarma pro mlýnskou chasu a šrotovat slady pro pivovar, za což dostává 2 sudy a 2 vědra piva, domácím i cizím mlíti za plat a měřičné, nezkracovati mleče, měřiti měrou cimentyrovanou, staromětskou pod pokutou 10 kop, prodávati jen poddaným osobám, nemleti kradené zrno, nepřechovávati podezřelé osoby, se ženou, dětmi a čeledí choditi na bohoslužby atd. a zakázáno mu pod trestem chytání ryb a raků". Kromě toho mu bylo uloženo čistit potok k Břešťanům a Stradonicům a klenutou stoku přes panskou zahradu dát hned na vrchnostenský nálad opravit. Vrchnost se naoroti tomu zavázala dovážet mlecí kameny a ročně poskytnout fůru dříví na mlýnské potřeby.
Po smrti Jiřího Nitky, obdržela vdova Rosalie a děti po 100 zl.
1785 Václav Čížek, 2. manžel Rosalie, spravuje mlýn až do dospělosti Jiříkova syna Václava Nitky
1806 Václav Nitka prodal mlýn Václavu Rázovi za 12.600 zl. a odešel na mlýn ve Stradonicích
1807 koupil František Brejcha z Bilichova za 16.000 zl.
1808 za 18.000 zl. zakoupili Josef a Kateřina Tomíškovi
1810 za 26.000 zl. Jan a Anna Mužíkovi, Jan Mužík však brzy zemřel, na mlýně hospodaří vdova Anna s 2 dětmi.
Po smrti dědice Františka Mužíka zdědila dcera Marie Mužíková, 1820 provdaná za Františka Háka ze Pšan (?) a odchází s ním na jeho mlýn ve Pšanech (??). Zlonický mlýn přebírá ženichův otec mlynář Hák, po jeho smrti se sem vracejí František a Marie Hákovi.
1844 vdova Marie podruhé provd. Mužíková (patrrně za vzdál. příbuzného)
