Neporažená žena jde těžce jako neporažený mlýn.
(valašské přísloví)

Parní válcový mlýn J. A. Štěpánek

Parní válcový mlýn J. A. Štěpánek
92
Husova
Zlonice
273 71
Kladno
Zlonice
50° 17' 14.7'', 14° 5' 36.3''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Velká budova mlýna, sestávající z několika budov k sobě přistavených, stojí nedaleko středu městečka. Budovy mlýna jsou uzavřeny a celý objekt chátrá.
Nedaleko středu městečka
Zlonický potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1573 - zmínka o mlýně v souvislosti s výhostem Jana, syna Šimka mlynáře ze Zlonic

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1622 - zmínka o mlýně v souvislosti s výhostem Adama Zimy, syna mlynáře Kryštofa Zimy ze Zlonic

1659 pokřtěn Pavel, syn zlonického mlynáře Jana Střemchy

1704 na sv. Jiří (24.4., gruntovní kniha Zlonice): mlýn se vším všudy a zahradou emfyteuticky koupil Adam Jenč za 200 kop grošů, vrchnost si ponechává předkupní právo. Činže činí 48 kop grošů a 17 strychů žita, povinen mlít panský slad a vykrmit 2 vepře resp. zaplatit 10  zl. náhrady (zápis mřežován, patrně ke koupi nakonec nedošlo)

1707 zakoupil Adam Prix (Brixa), bude platit 60 zl. činže a odvádět 17 str. čistého žita ročně. Ve mlýně pracuje sám, tovaryše nemá.

po něm převzal syn Václav Prix

1759 Jiřík Nitka, mlýn oceněn na 600 zl.

1769 emfyteutický prodej, odvádí se 60 zl. a 14 str. žita v svatojiřském a svatohavelském termínu. Mlynář měl povinnost udržovat mlýn v dobrém stavu, opravovat jej a protože "jest chatrný, bude museti stavět nově". Dále musí "mlíti zdarma pro mlýnskou chasu a šrotovat slady pro pivovar, za což dostává 2 sudy a 2 vědra piva, domácím i cizím mlíti za plat a měřičné, nezkracovati mleče, měřiti měrou cimentyrovanou, staromětskou pod pokutou 10 kop, prodávati jen poddaným osobám, nemleti kradené zrno, nepřechovávati podezřelé osoby, se ženou, dětmi a čeledí choditi na bohoslužby atd. a zakázáno mu pod trestem chytání ryb a raků". Kromě toho mu bylo uloženo čistit potok  k Břešťanům a Stradonicům a klenutou stoku přes panskou zahradu dát hned na vrchnostenský nálad opravit. Vrchnost se naoroti tomu zavázala dovážet mlecí kameny a ročně poskytnout fůru dříví na mlýnské potřeby.

Po smrti Jiřího Nitky, obdržela vdova Rosalie a děti po 100 zl. 

1785 Václav Čížek, 2. manžel Rosalie, spravuje mlýn až do dospělosti Jiříkova syna Václava Nitky

1806 Václav Nitka prodal mlýn Václavu Rázovi za 12.600 zl. a odešel na mlýn ve Stradonicích

1807 koupil František Brejcha z Bilichova za 16.000 zl.

1808 za 18.000 zl. zakoupili Josef a Kateřina Tomíškovi

1810 za 26.000 zl. Jan a Anna Mužíkovi, Jan Mužík však brzy zemřel, na mlýně hospodaří vdova Anna s 2 dětmi.

Po smrti dědice Františka Mužíka zdědila dcera Marie Mužíková, 1820 provdaná za Františka Háka ze Pšan (?) a odchází s ním na jeho mlýn ve Pšanech (??). Zlonický mlýn přebírá ženichův otec mlynář Hák, po jeho smrti se sem vracejí František a Marie Hákovi.

1844 vdova Marie podruhé provd. Mužíková (patrrně za vzdál. příbuzného)

polovna 19. století měl mlýn trojí složení

1857 koupil Václav Šašek s manž Annou za 14.000 zl.

1858 Filip Štěpánek z Kopanického mlýna

1864 mlýn zvětšen, přestavěn na parní pohon, přeměněn na tzv. amerikán s válcovými stolicemi

1866 o 2 složeních

1868 odhadnut na 73.802 zl. 4 krejcary

1868 Filip Štěpánek spolu s dalšími občany zaslal prohlášení do \národních listů, v němž vyslovil souhlas s tehdejším státoprávním hnutím. Za to byli pohnáni před soud.

1872 Filip Štěpánek svolává tábor lidu, v níž se má vyjádřit, zda se připojí k petici českých vlastenců ze 17.1.1872. Okresní hejtmanství však tábor zakázalo.

1887 - z důvodu nedostatku vody v potoce instalován parní mlýn

1897 velká rekonstrukce mlýna

1900 převzal syn Alois Štěpánek, zdokonalil mletí jen na pšenici 

1900 Alois Štěpánek zvolen starostou Zlonic

1907 - mlýn o pěti složeních

Majitel mlýna měl právo odvádět vodu přes polnosti velkostatku

Majitelem byl Alois Štěpánek , vodní znamení AS

Ve mlýně pobýval František Slavomír Štěpánek, prozaik a básník, překladatel, etnograf a učitel. F.S. Štěpánek se narodil v Kopaninském  mlýně u Tuchoměřic.

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

11. 12. 1914 zemřel majitel mlýna Alois Štěpánek. (RR)

po jeho smrti vdova Lidmila, později provd. za Aloise Řeháka

Po smrti 1. manželky Karoliny (5.11.1920) se Alois Řehák (*7.2.1877 Lučice) v roce 1921 u P. Marie u Týna v Praze oženil s vdovou po zlonickém mlynáři Ludmilou Štěpánkovou. Poté se Alois Řehák (*1877) stěhuje do Zlonic čp. 92, kde působí na mlýnu své ženy Ludmily Štěpánkové roz. Šedivé. Od roku 1930 je psán jako majitel zlonického mlýna syn Ludmily.

V roce 1930 je uváděn jako majitel mlýna Alois Řehák (Seznam vodních děl Republiky československé)

9.11.1932 Jaroslav Štěpánek s manž. Marií

1934 - J. A. Štěpánek - iniciály na mlýně

1950 převzalo Hospodářské družstvo ve Slaném, poté čs. stát, pak výkupní podnik

1953 Kralupské mlýny 

část slouží sklad

1999 v obytné části dosud žili potomci rodu Štěpánků, jmenovitě Jaroslav Štěpánek

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Šimek
  • Zima
  • Štěpánek
  • Řehák
  • Střemcha
  • Jenč
  • Prix
  • Brixa
  • Nitka
  • Čížek
  • Ráz
  • Brejcha
  • Tomíšek
  • Mužík
  • Hák
  • Šašek

Historie mlýna také obsahuje:

1573 Šimek 

1659 Jan Střemcha

1704 Adam Jenč 

1707 Adam Prix (Brixa)

Václav Prix

1759 (1769) Jiřík Nitka

Rosalie Nitková

1785- Václav Čížek

-1806 Václav Nitka

1806-1807 Václav Ráz

1807-1808 František Brejcha 

1808-1810 Josef a Kateřina Tomíškovi

1810 Jan a Anna Mužíkovi

Anna Mužíková

Marie Mužíková,

1820-1844 František Hák

1844 Marie  Mužíková

1857-1858 Václav Šašek 

1858-1900 Filip Štěpánek  

1900-1914 Alois Štěpánek

1914-1915 Lidmila Štěpánková 

1915-1932 - Alois Řehák

1932-1950 - Jaroslav Štěpánek (RR)

1950 Hospodářské družstvo ve Slaném

čs. stát

výkupní podnik

1953 Kralupské mlýny 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • papírová pečeť
  • reklama, inzerát
dochován bez větších přestaveb
05 2016
    vrchnostenský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    • moderní 1920 – 1945
    • 1945 – současnost
    zděná
    jednopatrový
    Mlýn sestává z několika různorodých objektů, které jsou k sobě připojeny. Na mlýně jsou zdobené štíty, plastická omítka, kachlíková výzdoba.\n

    1887 - parní mlýn

    • zdobený zděný štít
    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • dveře
    • okno
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
    • vyskladňovací otvor
    • komín
        Žádná položka není vyplněna
        Mlýn měl v polovině 19. století 3 složení, v r. 1907 měl mlýn 5 složení
        r. 1887 se uvádí, že byl i parním mlýnem.
        před 1897:
        2 franc. složení s kameny prům. 44"
        1 tarár se žejbrem široký 110 cm
        Hagenmachrova stolice rýhovaná

        • náhon
        Mlynář měl právo odvádět vodu přes polnosti velkostatku, zároveň měl povinnost dodávat vodu pro pivovar ve Zlonicích.
        Koryto potoka dnes zrušeno, náhon zasypán.
        vodní cejch s monogramem AS (Alois Štěpánek)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1850: 3 kola
        1866: 2 kola
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,18 m3/s, spád 5,6m, výkpon 7,8 HP.

        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1850: 3 kola
        1866: 2 kola
        V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,18 m3/s, spád 5,6m, výkpon 7,8 HP.

        Typparní stroj, lokomobila
        StavNezjištěn
        Popis1864 přestavěn na parní pohon
        1887 pro případ nedostatku vody opatřen parní silou
        V roce 1934 na mlýně uveden nápis "válcový, parní" mlýn
        Typparní stroj, lokomobila
        StavNezjištěn
        Popis1864 přestavěn na parní pohon
        1887 pro případ nedostatku vody opatřen parní silou
        V roce 1934 na mlýně uveden nápis "válcový, parní" mlýn
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha, str. 35
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníPraha, str. 35
        AutorInternet
        NázevZlonice
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Zlonice
        Datum citace internetového zdroje15.5.2016
        AutorInternet
        NázevTři mlýny na Zlonickém potoce
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněnístr. 52 - zmínka o mlynářích
        Odkazhttp://pamatky.slany.cz/images/stories/Verner_palecek/07_Verner_Zlonicko.pdf
        Datum citace internetového zdroje15.5.2016
        AutorInternet - Irena Veverková
        NázevCo zůstalo z vodních mlýnů
        Rok vydání2013
        Místo vydáníSlaný
        Další upřesněnístr. 33, Zlonice
        Odkazhttp://www.kultura.slansko.cz/upload/2008/09/mlyny-2013.pdf
        Datum citace internetového zdroje15.5.2016
        AutorInternet
        NázevFrantišek Slavomír Štěpánek
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-p0097049-stepanek-Frantisek-Slavomir-18241899/
        Datum citace internetového zdroje15.5.2016
        AutorInternet
        NázevRodné domy, osobnosti
        Rok vydání0
        Další upřesněníPobyty slavných
        Odkazhttp://www.zlonice.cz/navstevnik/zajimavosti-v-okoli/item/60-rodn%C3%A9-domy-osobnost%C3%AD.html?tmpl=component&print=1
        Datum citace internetového zdroje15.5.2016
        AutorInternet
        NázevLT C 2X/Ub Parní válcový mlýn J. A. Štěpánek, Zlonice
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníkomín
        Odkazhttp://koda.kominari.cz/?action=karta&cislo=3392
        Datum citace internetového zdroje15.5.2016
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 194-196

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        15.5.2016 10:55 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 7.3.2023 20:13
        Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 18:03
        doxa (Jan Škoda) 15.4.2025 18:39