Uživatel

Hledat

| Sign up

Nejhorší kolo vždycky nejvíce praská.
(anglické přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Prachař, Prachařský mlýn

Prachař, Prachařský mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Lebedov

PSČ

768 02

Okres

Kroměříž

Katastrální území

Lebedov

GPS

49° 12' 23.4'', 17° 17' 18.9''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Z budov mlýnského areálu stojí pouze návodní zeď mlýnice. Z ostatních zdí mlýnské budovy se zachovaly výrazné kamenné hrázky.

Uváděn i jako Prachařský mlýn, např. na mapách.cz. (HŠ)

Poloha vůči obci

Samota

Vodní tok

Kotojedka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

Vznik kol. r. 1710

1715 Jan Návrata

1729 František Prachař

1752 Jan Horyna

1764 Martin Ruprecht

1787-1800 Jan Opluštil

1800 František Stříž

1817-1819 Ignác Vinkler

1820 mlýn koupil Jan Burschwal

1830-1842 Josef Kotvrda

1842 František Fibinger

(historii zpracovala Eliška Dušková)

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1855 Fr. Fibinger odešel na Velký mlýn v Cetechovicích

1855 Valentýn Hanyk (1840-1845 na Velkém mlýně v Cetechovicích) s manželkou Marií, dcerou Jana Paichla, mlynáře v Cetechovicích a Kyselovicích (svatba 1839)

1863 se na mlýn přiženil František Seibert, syn roštínského mlynáře Ferdinanda Seiberta, manželka Anna, dcera Valentýna Hanyka

kol. 1900 majitelka části mlýna Vincencie Bazalková z Honětic, nájemce František Čáp, mlynář ze Zástřizel, vdovec se 4 dětmi

1905 se František a Vincencie vzali a odkoupili zbytek mlýna

(historii zpracovala Eliška Dušková)

První republika (1919–1938)

V roce 1930 byl majitelem mlýna Augustin Řihák, manžel Anežky, dcery Františka a Vincencie Čápových, po nějakou dobu byl v Lebedově starostou.

Potok Kotojedka se nazýval Olšinka. Mlýn měl 2 kola na vrchní vodu. (HŠ)

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

1960 mlýn zanikl (HŠ)

Události

Zánik mlynářské živnosti
Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Burschwal
Řihák
Návrata
Prachař
Horyna
Ruprecht
Opluštil
Stříž
Vinkler
Kotvrda
Fibinger
Hanyk
Seibert
Čáp

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1715 Jan Návrata

1729 František Prachař

1752 Jan Horyna

1764 Martin Ruprecht

1787-1800 Jan Opluštil

1800 František Stříž

1817-1819 Ignác Vinkler

1820 Jan Burschwal

1830-1842 Josef Kotvrda

1842-1855 František Fibinger

1855-1863 Valentýn Hanyk

1863- František Seibert

kol. 1900 Vincencie Bazalková, nájemce František Čáp

1905- František a Vincencie Čápovi

1930 - Augustin Řihák (HŠ)

Mlýn je vyobrazen na:

I. vojenské mapování – josefské (1764–68)

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Letecké snímkování (1936 - 1963)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

05 2019

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Ostatní parametry nelze určit, mlýn neexistuje. (HŠ)

Historické stavební prvky – exteriér

okno
prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

Doplňkové a další provozy

Doplňkové a další provozy – popis

Cesta vody ke mlýnu

náhon
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

U mlýna je patrný zarostlý náhon (HŠ)

Vodní motory

StavZaniklý

Popis

StavZaniklý

Popis

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Výrobce

PopisV roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, hltnost 0,11 a 0,08 m3/s, spád 4,4/4,4 m, výkon 7,- HP. (HŠ)

Pomocné motory a generátory

Žádná položka není vyplněna

Historické technologické prvky

Prameny

Literatura / Internet

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníUherské Hradiště , str. 14 (HŠ)

AutorMinisterstvo financí

NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé

Rok vydání1932

Místo vydáníPraha

Další upřesněníUherské Hradiště , str. 14 (HŠ)

AutorInternet

NázevZaniklé obce a objekty

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesněníPrachař, také Prachařský mlýn (HŠ)

Odkazhttp://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=11043

Datum citace internetového zdroje4.9.2019

AutorMarie Klenovská

NázevOkolím Lebedova.....

Rok vydání

Místo vydání

Další upřesněnífotografie mlýna (HŠ)

Odkazhttps://marijika.rajce.idnes.cz/Okolim_Lebedova_aneb_sasankove_album/

Datum citace internetového zdroje4.9.2019

AutorEliška Dušková

NázevHistorie mlynářských rodů

Rok vydání2018

Místo vydáníBrno

Další upřesněnírkp.

Prameny

Žádná položka není vyplněna

Ikonografie

Základní obrázky

Historické mapy

II. voj. mapování, mlýn a vodní dílo. Značka mlýna chybí, oblá křivka náhonu zřetelná, 1836-52, © http://oldmaps.geolab.cz/

Letecký snímek s hranicemi parcel, mlýn a vodní dílo. Místo mlýnské budovy vyznačeno žlutě, trasa náhonu už napřímena (patrno i na ortofoto z r. 1953), 2009, © http://kontaminace.cenia.cz/

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Pohled z interiéru mlýnice na její návodní zeď. V levém dolním rohu otvor s kruhovým ostěním - prostup pro hřídel vodního kola, květen 2016, © Dušan Žatecký, (Prvky na obrázku: okno)