Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Přemyslovský hrad v Jaroměři je zmíněn v písemných pramenech r. 1126. Asi 500 metrů východně od městské brány vzniklo ve 13. století Jakubské předměstí. Hřbitovní kostel sv. Jakuba je výslovně doložen k r. 1374. Město bylo v pozdějším středověku přístupné branami na západním a východním okraji ostrožny /Martin Ježek, disertační práce FF UK Praha/.
Jaroměř v 16. století zažívala hospodářský rozvoj...Mlynářství bylo provozováno v 6 mlýnech ve městě / Martin Dušánek, bakalářská práce/.
mlýn stával nedaleko mostu přes Úpu. Záznam o něm máme z roku 1561, kdy obec prodala baštu mezi Úpským mlýnem a Šumberského zahradou Mikuláši, úpskému mlynáři, za 5 kop grošů českých.
Od roku 1612 patřil mlýn jaroměřské obci a důchodní úředníci brali ze mlýna nájem od mlynáře Jiříka Sturma.
Po roce 1620 o Úpském mlýnu městské knihy mlčí, ale mlýn existoval ještě roku 1641, neboť tehdy bylo podle záznamů pokřtěno dítě mlynáře z Úpy Martina.
Zprávy o dalších osudech mlýna chybějí
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současné době naznačuje polohu středověkého mlýna jednak způsob a typ zástavby na přilehlé části Jakubského předměstí západně od bývalého mlýna, jednak zbytky po náhonu, který vedl po levém břehu Úpy. Mlýn stál pravděpodobně mezi Úpou a náhonem, jak naznačuje pětiboký pozemek na katastrální mapě. Celé okolí je však zásadním způsobem upraveno pro potřeby průmyslové zástavby níže po toku Úpy pod mostem, řeka viditelně regulována a břehy naváženy. Místo bývalého mlýna lze tedy určit jen přibližně.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Sturm
Historie mlýna také obsahuje:
1561 Mikuláš
1612 Jiřík Sturm
1641 Martin
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
