Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1789 při mlýně vystavěna pila s vlastním kolem na společném náhonu. Za povolení stavby byl mlynář povinen každý rok pořezat 30 klád pro vrchnost zdarma.
1840 Antonín Hartman
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1852 vystavěn po požáru.
1864 po požáru Sedláčkovy hospody v čp. 2 v patře zřízen taneční sál (nikoliv však šenk), poté tato místnost sloužila jako modlitebna církve českobratrské.
Na konci XIX. stol. mlýn zastaven a nadále sloužil jako selská usedlost.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
Na místě pily vystavěna v roce 1926 tkalcovna o 26 stavech (čp. 45). Nájemci: Štěpán Drtina, jeho vdova, Hladík z Ohnišova, Lidmila Kuběnková.
17. března 1928 vyhořela pila, zapálil malý Otík Hartman.
1930 František Hartman, tkalcovna
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
František Hartman ml. (1910-1945), zatčen pro černou zabíjačku, vězněn v koncentračním táboře ve Štýrském Hradci, krátce po návratu domů na následky útrap zemřel.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Hartman
Historie mlýna také obsahuje:
1840 Antonín Hartman
Josef Hartman
František Hartman st. (1886-1950)
1930 František Hartman ml. (1910-1945)
Ludvík Hartman
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Vypráví se zde poněkud morbidní historka o semletých koťatech a o chlebu s chlupama, který pak v čase nouze musela sníst fajnová sousedka Kejvalka.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: