Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V Nové Pace na Brdském potoce (Klempera chybně uvádí potok Rokytka) stál Špitálský mlýn čp. 37, jenž se připomíná již roku 1582 za kumburského pána Trčky z Lípy.
Z roku 1647 je zpráva, že Rudolf z Tiefenbachu věnoval mlýn i s rybníkem obci Nová Paka.
V jejím vlastnictví Špitálský mlýn zůstal přes sto let až do roku 1775, kdy jej město prodalo i s pozemky. Zaznamenává se tehdy, že mlýn měl malý užitek a že obec sama pak převzala vyživování pěti špitálníků.
V pozdějších letech mlýn často měnil majitele.
V r. 1842 byli vlastníky mlýna František a Marie Böhmovi.
V roce 1870 byl jeho majitelem V. Macoun. Tehdy se zde stavěla železnice a snad v souvislosti s ní byla činnost mlýna zastavena a rybník vypuštěn. V mlýnském stavení byla v letech 1889-1900 opatrovna.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Trčka z Lípy 1582
do r. 1672 Rudolf z Tiefenbachu
od r. 1672 obec Nová Paka
v r. 1842 František a Marie Böhmovi
v r. 1870 V. Macoun
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
