Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti Zánik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Ve Vidochově, jenž leží severovýchodně od Nové Paky, stojí na samotě Zlatnický mlýn zvaný CECHAMÜHLE. Jméno získal po potoku Zlatnici, na kterém stál. V okolí se těžilo zlato a další kovy pravděpodobně již za knížete Boleslava 3 . Zhruba už od začátku 12 století od roku 1101 do začátku 17 století do 30 války. Podle nepotvrzených zprav se zde začalo.zlato nejdříve rýžovat již od 9 století.Někteří badatelé (např. M. Semík) se domnívají, zda původně nešlo o tzv. Hebemühle, o kterém se vyprávělo v souvislosti s dolováním. Jeho majitel Franz Rolf mlýn později pronajal Stuchlíkovi z Borovnice. Mlelo se zde po starodávnu "přes pytlík". až do roku 1895.
Zlatnický mlýn byl postaven v roce 1842 a zrušen asi kolem roku 1900 když mlýnice podlehla požáru. Díky tomu že mlýnice stála odděleně,zůstala zachována obytná a hospodářská část mlýna.Hystorická budova zůstala do dnešních dnů v původním stavu, bez necitlivých zásahů. V současné době je používána k obývání. Tomuto místu se říká odedávna Zechamühle.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti Zánik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Dnes je zde chalupa ( obytná část mlýna) z roku 1842 v původním zachovalém stavu historicky cená budova.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: