Historie
Obecná historie:
První zmínka o mlýně v osadě Práče pochází z roku 1450, kdy jej od Michala Myšky koupil mlynář Tobiáš. Z r. 1549 máme zápis o prodeji konfiskovaného majetku práčského zámku - královská komora však prodávala pouze náhon s rybníkem pro výstavbu mlýna (mlýn tedy patrně dříve zanikl). Roku 1591 je mlýn už znovu uváděn ve výčtu práčského majetku. Další doklady o jeho existenci máme i ze 17. a 18. stol.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
23. listopadu 1450 prodal mlynář Michal Myška mlynáři Tobiášovi mlýn v Práčích s osmi strychy dědiny a dvěma kravami. Michal Myška Tobiášovi slevil 6 kop grošů a ten pak zaplatil za mlýn 700 kop grošů a ještě má dát 9 kop grošů.
1518 od Marie Křížalové koupilo práčský dvůr za 750 kop gr. míš. Nové Město pražské, mlýn prodalo mlynáři Václavovi
1. prosince 1525 od mlynáře Václava odkoupil Jiřík Homola, ale za neznámých okolností přešel opět na mlynáře Václava a jeho syny Jana a Pavla
1535 mlynář Václav prodal Pavlovi Běchovskému za 700 kop grošú míšeňských a 20 kop grošů ročního platu Novému Městu Pražskému jakožto pozemkové vrchnosti
1538 Pavel Běchovský prodává Jakubu Drešlákovi a jeho manželce Markétě
1547 Práče Novému městu konfiskovány a připojeny k brandýskému komornímu panství
1584 císař Rudolf II. prodal Práče hraběti Nosticovi za 750 kop grošů
V pol. 17. stol. "u práčského dvora jen jedna chalupa s kovárnou a panský mlýn"
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 mlýn součástí pivovaru, majitel Občanská záložna ve Vršovicích
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
od 1964 památkově chráněn
Mlýn slouží jako sklady zeleniny.
2000 restaurován a adaptován na bydlení
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Myška
- Homola
- Běchovský
- Drešlák
Historie mlýna také obsahuje:
- 1450 Michal Myška
1450 - mlynář Tobiáš
- 1525 mlynář Václav
1525 Jiřík Homola,
- 1535 opět mlynář Václav a jeho synové Jan a Pavel
1535 - 1538 Pavel Běchovský
1538 - Jakub Drešlák a jeho manželka Markéta
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: