Na konci osady Cikánka, kde se potok dělil na "Jalový" a "Hlavní", který blíže silnice tvořil nádržku a jehož voda poháněla mlýnské kolo, stával válcový mlýn Václava Kaliny na Cikánce čp. 39, k němuž patřila velká zahrada. V roce 1886 přichází na mlýn Karel Kalina pocházející z Pod Wořešskýho mlejna v Chotči se svou ženou Annou Košákovou z Kozolup. Mlýn byl v dost špatném stavu hlavně jeho obytné stavení, jehož přízemí se nacházelo pod úrovní dvora a došková střecha byla zanedlouho doslova odnesena vichřicí. Měli syna Václava a dceru Marii Magdalenu. Hlavní silnice vedla tehdy jako u Kalinů pod Chotčí, středem dvora, takže kolem mlýna bylo stále velmi živo.
V blízkosti byla Böhmova hospoda na Cikánce, cíl výletů mnohých Pražanů. Tam se také soustřeďoval společenský život obyvatel Radotínského údolí. Při zábavách, později hlavně při známých mlynářských bálech účinkovali hudebníci z okolí a i z místních obyvatel byla utvořena menší kapela, ve které hráli i Václav a Mařenka Kalinovi. V létě se sedělo ne zahradě ve stínu pěkných stromů. Při hospodě bylo menší hospodářství i krám s nejnutnějšími potravinami. Při vjezdu do dvora stála menší štíhlá věž, ve které byla kaplička. Nad Kalinovým mlýnem byl deputátní domek Šestákových a první domek v osadě Cikánka patřil známé cikánské rodině Jehnětových, kteří vypomáhali ve mlýně u Kalinů. Voda potoka poháněla turbiny, které zásobovaly elektrickým proudem netoliko mlýn, ale i osadu, hospodu a několik domků patřících k lomu na slivenecký mramor. Před 1. světovou válkou zde byla postavena silnice, byla lemována 40 topoly a potok byl v několika místech přemostěn.
V roce 1917 přechází mlýn včetně hospodářství do vlastnictví syna Karla Kaliny - Václava a jeho ženy Otilie roz. Kubáskové z Kozolup. Dcera Marie Magdalena se provdala za Josefa Kočího, radotínského stavitele. V roce 1919 se bourá staré stavení mlýna a nová budova "Válcového mlýna Václava Kaliny" je vybavena nejmodernějšími stroji, turbinami atp. Karel a Anna Kalinovi se stěhují na výměnek, který byl pro ně postaven. Manželé Václav a Otilie mají dceru Marii, jež se provdala za Bořivoje Zeleného a syna Karla, který s manželkou Danuší rozenou Němcovou od roku 1967 ve mlýně hospodařili. Počátkem třicátých let bylo postaveno nové moderní obytné stavení vybavené ústředním topením a byl vydlážděn celý dvůr. Přilehlá studánka byla vždy pečlivě střežena, neboť její voda byla úředně shledána velmi zdravou. V době výstavby cementárny Lochkov a jejího lomového hospodářství a v následné době Válcový mlýn Václava Kaliny pustne, cementárna více a více uhlodává okolní skály, mizí hospoda Na Cikánce, budovy mlýna trpí odstřely kamene a v roce 1985 je mlýn s celým příslušenstvím srovnán se zemí. To je definitivní konec jednoho krásného mlýna na Radotínském potoce, na jehož místě se dnes prostírá prázdné a smutné prostranství, které je obklopeno neutěšeným zpustošeným okolím.
(Irena Kozáková)
