Hořejší mlýn čp. 11 (Böhmův ) měl v době, kdy o něm nacházíme první zmínku, tedy před husitskými válkami v roce 1432, poplatnost jeden a půl kopy. V předbělohorské době je zápis, že od vdovy Komínkovy Evy koupil mlýn písař Petr Stradonides, jehož manželka po jeho smrti v roce 1618 mlýn prodala zpět klášteru zbraslavskému - opatu Jiřímu Uratovi. Téhož roku prodal opat mlýn bluckému mlynáři Mikuláši z Bluku v Černošicích u jezu. Rod Bluckých se drží na tomto mlýně po čtyři generace - 200 let. Všichni se dožívají vesměs vysokého věku 80 až 90 let a mají četné potomstvo. Vít 11 dětí, Jiřík 10 dětí, Josef z prvního manželství 9, z druhého 16 dětí - ten se dožil 91 let, Petr Blucký s manželnou Lidmilou 13 dětí. V roce 1802 manželé Bluckých mlýn prodávají 22 letému Janu Veselému, synu Václava Veselého, mlynáře z Chotče. Má s manželkou Annou 7 dětí. Po něm ujímá mlýn syn František Veselý s manželkou Marií, roz. Kovaříkovou z Třebotova. Mají spolu 10 dětí. Pan otec František umírá v roce 1866 ve stáří 80 let. Potomci prodali mlýn Emilu Čumrdovi, bratru známého radotínského obchodníka Ladislava Čumrdy. Do rodiny se pak přiženil Jan Böhm, jeden ze šesti dětí majitele výletního hostince "Na Cikánce". Oženil se s vdovou po Emilu Čumrdovi Amalií.Jejich manželství zůstalo bezdětné. Jan Böhm byl vyučen u firmy Kohout na Smíchově, která vyráběla velocipedy s prvním velkým kolem tzv. kohoutovky, později tato firma přešla na výrobu mlýnských strojů. U mlýna postavil pilu. Po smrti Amalie Čumrdové - Böhmové šlo ve mlýně hospodářství "od deseti k pěti", až záložna prodala celý objekt i s nádržkou Dr. Dukátovi. Jan Böhm se odstěhoval do Čími na Příbramsku a oženil se, již stár, s jednou se svých dvou schovanek, které žily ve mlýně. Oba byli již vysokého věku a žili ještě mnoho dalších let. Pro zajímavost uvádíme i ostatní potomky hostinského Karla Böhma: po Janovi Karel - podnikatel, jehož manželkou byla dcera Josefa Šarbocha, mlynáře z Cikánky, takže všechny tyto mlynářské rody byly zpřízněny, potom Ladislav, učitel, Ota, hostinský, který převzal živnost po otci, Jaroslav, stavitel a architekt, byl společníkem firmy Freiwald a Böhm, která projektovala a stavěla divadla např. hronovské Jiráskovo divadlo, kde se dodnes pořádá Jiráskův Hronov.
Nový majitel mlýna Dr. Dukát zrekonstruoval celý objekt na pilu, která byla r. 1948 znárodněna a v areálu následně byla vybudována "Strojně traktorová stanice" tak, jak ji známe dnes.
(Irena Kozákovbá)
