Historie
Obecná historie:
Tento mlýn leží na rozhraní katastrů obcí Starý Dub a Český Dub. Usedlost se rozkládá pod strání na pravém břehu potoka Rašovka, při silnici z Českého Dubu na Vlčetín. Od Českého Dubu je mlýn vzdálen asi 2,5 km.
Kdy mlýn vznikl, není známo. Podle majitelky Marie Rechcíglové, narozené roku 1921, která na mlýn přišla v roce 1943 jako manželka mlynáře Z. Rechcígla, "je to mlýn původem starý", ale žádné písemné doklady o tom nejsou k dispozici.
Ve mlýně zpracovávali týdně 30-60 q obilí. Jednou za 7-14 dní zde také pekli chléb. K tomu účelu býval ve mlýně i pekař s pomocníkem, který chléb rozvážel po okolí a zajížděl až do Vesce.
První známý mlynář Na Bělidle byl Petr Rechcígl, původem z mlynářského rodu z Letařovic. Ze synů každý odešel na mlýn. Měli i mlýn v Chocnějovicích. Mlynář Petr Rechcígl měl za manželku Annu, rozenou Najmanovou, dceru rolníka z Radimovic.
Po Petrovi Rechcíglovi na mlýn nastoupil Bohumil Rechcígl /nar. rok 1888/. Jeho manželkou byla Růžena, rozená Sluková, dcera mlynáře v Českém Dubu.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn postavil v polovině 60. let 19. st. vysloužilý voják (granátník rezervista 36. pluku hraběte Degenfelda Schonburka) Jan Nepomuk Porš, pravděpodobně v místě původního bělidla. Narodil se 2. března 1824 v Trávníčku čp. 5. Oženil se 24. ledna 1854 v Českém Dubu s Annou Havlovou z Vlčetína čp. 5. Manželé nejprve bydleli v Poršově rodném domě v Trávníčku, kde se jim v letech 1855 – 1864 narodilo 5 dětí, synové Václav a Jan, dcery Maria, Anna a Kateřina. Další dcera Albína se narodila v roce 1867 již na mlýně a v matričním zápise o jejím narození je její otec Jan Porš uváděn jako mlynář. V letech 1869 – 1874 se jim na mlýně narodili ještě 2 synové Josef a Vilém a dcera Františka. (MH)
Mlýnskou živnost převzal nejstarší syn Václav Porš, narozený v roce 1857 ještě v Trávníčku. Na mlýně hospodařil od 90. let 19. st. Za manželku měl Karolínu Třešňákovou ze Světlé a v roce 1891 se jim ve mlýně narodila dcera Anna. (MH)
V roce 1905 zde hospodařil Václav Sluka s manželkou Albínou. Jejich dcera Růžena se provdala za Bohumila Rechcígla, syna mlynáře Petra Rechcígla z mlýna v Letařovicích. (MH)
Od roku 1914 na mlýně hospodařili manželé Bohumil a Růžena Rechcíglovi. Bohumil Rechcígl se narodil 9. 4. 1888 v Letařovicích jako syn letařovického mlynáře Petra Rechcígla. Růžena Rechcíglová, rozená Sluková, byla dcerou Václava Sluky, mlynáře ze mlýna Český Dub - Na Bělidle. (MH)
1930 Bohumil Rechcígl
Dalším mlynářem Na Bělidle se stal Zdeněk Rechcígl /nar. 1913/. Jeho manželkou byla Marie, rozená Paulů, dcera rolníka z Horního Vlčetína.
Posledním mlynářem byl Zdeněk Rechcígl, syn Bohumila a Růženy Rechcíglových. Narodil se v roce 1913 a oženil se Marií Pavlů z Hořeního Vlčetína. (MH)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Během 2. sv. války byl mlýn zastaven německými úřady. V roce 1945 byl provoz mlýna na základě doporučení komise při ONV v Turnov opět obnoven. Povolení k provozu však bylo vydáváno vždy jen dočasně na jeden rok a mlynář muset opakovaně žádat o prodloužení povolení. Poslední povolení k provozu mlýna bylo vydáno v prosinci 1948. Toto poslední povolení však obsahovalo důležité upozornění, ze kterého je již možné odhadnout budoucí osud mlýna: „… Upozorňujeme Vás, že rekonstrukce a nákladnější investice, jako výměnu strojů a podobně, provádíte na vlastní nebezpečí a že současně Vám dané povolení k provozu nevyjímá Váš mlýn v případě plánování z výběru mlýnů za účelem zmenšení jejich počtu z důvodů racionalizace…“ (MH)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Dnes je mlýn přestavěn a slouží jako rodinný dům.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: