mlýn Na Bělidle

Mlýn postavil v polovině 60. let 19. st. vysloužilý voják (granátník rezervista 36. pluku hraběte  Degenfelda Schonburka) Jan Nepomuk Porš, pravděpodobně v místě původního bělidla. Narodil se 2. března 1824 v Trávníčku čp. 5. Oženil se 24. ledna 1854 v Českém Dubu s Annou Havlovou z Vlčetína čp. 5. Manželé nejprve bydleli v Poršově rodném domě v Trávníčku, kde se jim v letech 1855 – 1864 narodilo 5 dětí, synové Václav a Jan, dcery Maria, Anna a Kateřina. Další dcera Albína se narodila v roce 1867 již na mlýně a v matričním zápise o jejím narození je její otec Jan Porš uváděn jako mlynář. V letech 1869 – 1874 se jim na mlýně narodili ještě 2 synové Josef a Vilém a dcera Františka. (MH)

Mlýnskou živnost převzal nejstarší syn Václav Porš, narozený v roce 1857 ještě v Trávníčku. Na mlýně hospodařil od 90. let 19. st. Za manželku měl Karolínu Třešňákovou ze Světlé a v roce 1891 se jim ve mlýně narodila dcera Anna. (MH)

V roce 1905 zde hospodařil Václav Sluka s manželkou Albínou. Jejich dcera Růžena se provdala za Bohumila Rechcígla, syna mlynáře Petra Rechcígla z mlýna v Letařovicích. (MH)

Od roku 1914 na mlýně hospodařili manželé Bohumil a Růžena Rechcíglovi. Bohumil Rechcígl se narodil 9. 4. 1888 v Letařovicích jako syn letařovického mlynáře Petra Rechcígla. Růžena Rechcíglová, rozená Sluková, byla dcerou Václava Sluky, mlynáře ze mlýna Český Dub - Na Bělidle. (MH)

1930 Bohumil Rechcígl

Dalším mlynářem Na Bělidle se stal Zdeněk Rechcígl  /nar. 1913/. Jeho manželkou byla Marie, rozená Paulů, dcera rolníka z Horního Vlčetína. 

Posledním mlynářem byl Zdeněk Rechcígl, syn Bohumila a Růženy Rechcíglových. Narodil se v roce 1913 a oženil se Marií Pavlů z Hořeního Vlčetína. (MH)

Během 2. sv. války byl mlýn zastaven německými úřady. V roce 1945 byl provoz mlýna na základě doporučení komise při ONV v Turnov opět obnoven. Povolení k provozu však bylo vydáváno vždy jen dočasně na jeden rok a mlynář muset opakovaně žádat o prodloužení povolení. Poslední povolení k provozu mlýna bylo vydáno v prosinci 1948. Toto poslední povolení však obsahovalo důležité upozornění, ze kterého je již možné odhadnout budoucí osud mlýna: „… Upozorňujeme Vás, že rekonstrukce a nákladnější investice, jako výměnu strojů a podobně, provádíte na vlastní nebezpečí a že současně Vám dané povolení k provozu nevyjímá Váš mlýn v případě plánování z výběru mlýnů za účelem zmenšení jejich počtu z důvodů racionalizace…“ (MH)

Dnes je mlýn přestavěn a slouží jako rodinný dům.