Chrášťanský, Svobodův mlýn

1715: 2 složení s pilou

Prvním majitelem byl Josef Svoboda. Ten po sobě zanechal syny Jana a Františka. František v době smrti otce, Josefa Svobody, byl právě na vojně. Pravděpodobně se z vojny nevrátil, neboť jeho manželka se znovu provdala za Filipa Živného, který spravoval mlýn až do dospělosti mladšího syna Jana Svobody. Dne 17. června 1807 pak Janu Svobodovi Živný mlýn předal, a to v odhadní ceně 3166 zlatých. Při mlýně tehdy byla 4 jitra a 1 312 sáhů polí, 523 sáhů zahrad, 964 sáhy luk a 568 sáhů pastvišť. Jan Svoboda pak vrátil otčímu Filipu Živnému 370 zlatých za zlepšení Chrášťanského mlýna a zajistil mu na mlýně vejminek.

Z Chrášťanského mlýna se platila roční činže vrchnosti 96,4 zl. v pololetních lhůtách, 29 zl. nezměnitelného úroku při sv. Havlu, po žních 1 strych nebo 1/2 míry rakouské předního čistého ječmene.

Vrchnost přejala však povinnost vedení vody z rybníka až na mlýnská kola, opravu mlýna si ale mlynář obstarával sám. Dokud chrášťanský rybník nebyl vyvezen, hráz opravena a rybník nebyl uveden do dobrého stavu, byla mlynáři prominuta činže od vrchnosti - tou byl benický dvůr - za užívání pole v Myšlinkách, jako náhrada za pustý rybník.

Později byla při mlýně zřízena olejna.

V 19. století se mlýna ujal mlynářský rod Svobodů. 

1840 Jan Svoboda

Tak v 2.pol. 19. stol. tu hospodařil Karel Svoboda. Po něm r. 1892 převzal chrášťanský mlýn syn předchozího opět Karel Svoboda. To měl mlýn dosud dvě česká složení.

V r. 1893 Karel Svoboda provedl přestavbu mlýna, která se sestávala ze změny českého složení na složení francouzské s příslušenstvím. Nové vodní kolo v průměru 5 metrů bylo zhotoveno v r. 1907. 

Na opravu mlýnské střechy došlo v r. 1917. Do té doby sloužící došky byly změněny na novou krytinu a zároveň instalováno dynamo na výrobu elektřiny k osvětlení mlýna. 

V roce 1927 předal mlynář Karel Svoboda Chrášťanský mlýn nejstaršímu synovi, rovněž Karlu Svobodovi. Během let se pak mlýn ještě upravoval, konkrétně v r. 1937 byla při mlýně postavena nová stodola a dosavadní střešní krytinu na mlýně nahradil eternit.

1930 majitel Karel Svoboda

Když po březnu 1939 vtrhli do Čech němečtí vojáci, nezůstal ušetřen ani kraj kolem Chrášťan. Ve třech etapách byla celá oblast násilně vyklizena. Rodina mlynáře Karla Svobody musela koncem března 1943 opustit Chrášťanský mlýn a mohla si sebou vzít jen nábytek a drůbež. Ostatní muselo zůstat na místě.

Po skončení druhé světové války, ještě v květnu 1945, se mohl mlynář Karel Svoboda s rodinou vrátit na mlýn. Po okupantech tu zůstala velká spoušť. Mlýnské i hospodářské budovy byly zčásti pobořeny - z Chrášťanského mlýna stály jen čtyři obvodové stěny, nad nimi sice část střechy, ale bez stropů.

.

To vše musel mlynář s rodinou opravit, aby bylo kde bydlet a mohlo se začít na mlýně znovu mlít. Sotva se to skončilo, v padesátých letech vše převzal státní statek. V roce 1967 převzal mlýn a hospodářství Ladislav Svoboda, který se mlynařině sice za druhé světové války vyučil, ale již své řemeslo neuplatnil.

Všechen nemovitý majetek včetně Chrášťanského mlýna v roce 1995 převzal syn předchozího, Ladislav Svoboda. Ten se narodil v roce 1957 a práci ve mlýně zná již jen z vyprávění svého dědy.