1715: vrchnostenský o 1 složení
Roku 1759 mlýn o jednom složení prodal František Václav hrabě z Vrtby, který jej měl v důchodu, Vojtěchu a Juditě Párisovým za 230 zlatých rýnských. Z toho kupující složili hned 100 zl., ostatní spláceli ročně po 20 zlatých. K mlýnu patřilo 6 strychů a 2 věrtele polí. Z mlýna se platilo na činži a namísto vykrmení vepře 10 zl., 25 strychů žita se odvádělo v penězích, 1 strych ječmene v naturáliích. Mlynář povinen 6 dny pěší roboty o žních.
Protože mlýn potřeboval opravy, vrchnost dala mlynářovi na správu 15 kusů falcových prken, na střechu 2000 kusů šindele, 4 kusy stěnového dříví. Ostatní musel mlynář hradit na svůj náklad.
Mlynář Vojtěch Páris si na mlýně vedl dobře, neboť v r. 1800 ke mlýnu od konopišťské vrchnosti přikoupil pole nad Březím v rozsahu 3 jiter a 705 sáhů, pole nad splavem 2 jitra 68 sáhů a 1.300 sáhů přioraného za 358 zl. 20 kr.
V r. 1795 si mlynářský tovaryš František Čížek vzal Marii Annu, dceru Vojtěcha Párise, za manželku. Mlynář postoupil Čížkovi mlýn k užívání a 11.1.1805 mu jej dal do vlastnictví za 1000 zlatých rýnských, přičemž si vymínil výminek: byt do smrti, upřímné a uctivé chování bez ubližování, řádnou stravu při společném stolu nebo 7 strychů žita, 2 strychy ječmene, 1 strych pšenice, 2 strychy ovsa, 2 věrtele hrachu, krmení 1 krávy. Mimoto musel zeť František Čížek převzít dluh za všeliké konané cifruňky a paučky na vojně, v konopišťské kontribuční kase, na stavovských poddanských obligacích stavov. vyhražení kapitálů, a to za cifruňky 9 zl 27 kr., za Kriegssteuer 9 zl. 10 kr..
Mlynář František Čížek zemřel 20. března 1845, když ještě předtím odkázal mlýn v ceně 2 402 zlatých synu Vojtěchu Čížkovi, což mu bylo 20. července 1845 vrchností přiřknuto.